Každý čtvrtý rodič na to zůstane sám. O pomoc žádejte včas, radí důrazně žena, která pomáhá samoživitelkám

V Česku je přes čtvrt milionu neúplných rodin. Přesto se o nich často mluví jen v souvislosti s neplacením alimentů nebo problémy s bydlením. Skutečný obraz je ale mnohem komplexnější. „Drtivá většina těchto rodin jsou ženy s dětmi. Muži tvoří jen zhruba tři procenta našich klientů,“ říká Dana Pavlousková, zakladatelka a ředitelka Klubu svobodných matek.

Nezisková organizace, kterou vede, poskytuje samoživitelům finanční, materiální i odbornou pomoc – od právního poradenství až po oblečení z oděvní banky. Jen ta zpracuje každoročně až 40 tun šatstva, což odpovídá 10 tisícům balíčků pro rodiny v nouzi.

Samoživitelem se člověk může stát z různých důvodů: rozvodem, ovdověním nebo prostě tím, že zůstane sám s dítětem bez partnera. „Je to obrovský zlom. Musíte se postavit na vlastní nohy a všechno zvládnout sama – od financí přes provoz domácnosti až po psychickou zátěž,“ říká Dana Pavlousková.

Základem „přežití“ je podle ní chladná hlava a realistická analýza příjmů a výdajů. Jenže právě zde často narazíte na tvrdou realitu. „Když vám nepřijde jeden měsíc rodičovský příspěvek, je to často existenční problém. Většina těchto rodin nemá žádnou rezervu.“

Ačkoliv se systém sociálních dávek snaží pomoci, samoživitelé nejsou nijak zvlášť zvýhodňováni. Jedinou výjimkou je delší čerpání ošetřovného. „Jinak si musíte vystačit s příspěvkem na bydlení, přídavky na děti a v případě nouze s hmotnou nouzí. Není to nic, co by vám pokrylo běžné životní náklady, natož nečekané výdaje,“ říká Dana Pavlousková. Důležité je proto požádat o pomoc včas! A to nejen stát, ale i neziskovky, jako je ta její. „Lidé se často bojí, že by na dávky stejně nedosáhli. Jenže největší chyba je nezkusit to vůbec.“

Jedním z hlavních problémů samoživitelek jsou alimenty. Nejenže často nejsou placeny, ale řada žen si o ně ani nepožádá. „Mají pocit, že se nechtějí s bývalým partnerem hádat. Ale je třeba si uvědomit, že dítě má dva rodiče a oba mají odpovědnost. Navíc existuje institut zálohovaného výživného – pokud vám expartner neplatí, stát to pokryje.“ Zároveň se čím dál hlasitěji mluví o nutnosti valorizace výživného. Průměrné částky se pohybují mezi 2–3 tisíci korun měsíčně, což dnes často nestačí ani na základní výdaje pro dítě.

Obzvlášť těžké to mají matky s dětmi do tří let. Když dítě ještě nechodí do školky nebo je tam jen občas (což je realita většiny prvních školkových roků), možnost přivýdělku je prakticky nulová. Teprve s nástupem do školy se podle Dany Pavlouskové situace mírně zlepšuje.

Ale ani tehdy není výhra jistá. Rozdíl je i v tom, kde žijete. Ve velkých městech najdete víc příležitostí na částečný úvazek, na venkově vám může nabídnout práci jediný zaměstnavatel – často ve směnném provozu.

Co samoživitele ohrožuje nejvíc? Podle Dany Pavlouskové to není finanční negramotnost, ale strach a pasivita. „Když vám zdraží energie, nesmíte dělat mrtvého brouka. Musíte to řešit hned. Když to necháte být, za rok vám přijde nedoplatek 30 tisíc a je pozdě.“ Stejně to platí pro dluhy, hypotéky nebo společné výdaje s bývalým partnerem. „Dát si hypotéku jen na jednoho a spoléhat, že druhý bude posílat peníze bez dokladů, to je cesta do pekla,“ upozorňuje.

I přes všechny potíže má Dana Pavlousková optimistickou zprávu: „Denně vidíme, že se to dá zvládnout. Když nám pošlou fotku dítěte z tábora nebo děkují za to, že jsme jim pomohli s nedoplatkem na energie, víme, že naše práce má smysl.“

Dana Pavlousková je zakladatelka a ředitelka Klubu svobodných matek, neziskové organizace, která už sedmým rokem pomáhá samoživitelům v celé České republice. Sama vychovává dceru a své osobní zkušenosti promítá do práce. Věří, že každý rodič má právo na důstojný život s dětmi – i když na ně zůstane sám. Klub pomáhá tisícům rodin ročně nejen finančně a materiálně, ale i právně a psychologicky. Dana věří v sílu komunity a praktickou solidaritu.

>>>Utekla s dětmi od tyrana a musí vyžít z alimentů a brigád. Simona nemůže sehnat stálou práci