Článek
Každá máma i táta dělají při výchově svých ratolestí to nejlepší, co v daný okamžik zvládnou a dokážou. Nosí je na rukou, položili by za ně život, snaží se ze všech sil, aby byly děti šťastné. Jenže výchova je náročná a nikdy nekončící práce, a tak i ten sebelepší a nejobětavější rodič občas nemá dost síly a trpělivosti a prostě nadělá chyby, které ho pak mrzí.
Tady jsou doporučení a praktické rady od psychologů, psychoterapeutů a rodinných poradců, jak ze sebe udělat ještě lepšího rodiče. Nejsou nijak náročné.
Nebuďte dozorcem ani vyjednávačem
Je samozřejmé, že se o své robátko bojíte a střežíte každý jeho krok. Nepřistřihujte ale dětem křídla až příliš. Ani těm malinkým. Vždyť životním posláním zvídavého batolete je získat nezávislost. Takže až bude dítko schopné uklidit si hračky, odnést talíř ze stolu a samo se obléknout, nechte ho. Přeneste na něj trochu odpovědnosti, je to dobré pro rozvoj jeho zdravého sebevědomí (a také pro vaše nervy). Nestůjte děťátku pořád za zády, nesnažte se vše hned za něj napravovat, vysvětlovat, urovnávat a řešit. Dejte mu šanci, ať si na různé drobné věci přijde samo.
Čtěte společně knihy
Každý den si s dětmi čtěte knížky. Těm nejmenším předčítejte říkadla a pohádky před spaním, s těmi odrostlejšími se při čtení můžete střídat a o přečtených příbězích diskutovat. Číst můžete klidně i miminkům, ráda poslouchají hlas rodičů, uklidňuje je a dodává pocit bezpečí. Přitulit se k sobě s knížkou je skvělým způsobem, který vás s dětmi sblíží.
Předčítání a společné čtení pohádkových knížek děti zbožňují. Udělejte si z něj rituál, posílíte vzájemné poutoFoto: Sergiu Birca, Shutterstock.com
Nastavte jasně limity
Příliš volná výchova je cesta do pekla, děti potřebují znát meze a mít jasně definované hranice, kam až lze zajít, co si mohou a naopak nesmí dovolit. Co víc, podle psychologů po mantinelech dokonce bytostně touží, jelikož jim dávají pocit jistoty a bezpečí. Vymezené hranice jim pomáhají pochopit a zvládnout pro ně mnohdy nepřehledný svět. Projevujte svou lásku a náklonnost tím, že jim ukážete jasně pochopitelné hranice, aby mohly bezpečně a pro ně srozumitelně objevovat a zkoumat dosud nepoznané fungování světa.
Buďte tím nejlepším vzorem
V očích každého dítěte (alespoň do doby, než se přihlásí o slovo puberta) jsou rodiče ti nejdokonalejší a nejchytřejší bytosti na celém světě. A jak známo, prckové se učí nápodobou, zrcadlí chování svých nejbližších. Snažte se být vzorem, který si vaše děti zaslouží. Slušnost, pokora, uctivost, pravdomluvnost, láskyplnost, ochota pomáhat, schopnost přiznat chybu, omluvit se… To vše máte jedinečnou šanci vštípit potomkům od nejútlejšího dětství jednoduše tím, že se tak budete sami chovat. Názorný model funguje lépe, než když jim budete donekonečna opakovat a říkat, co mají dělat.
Chvalte konkrétně
Obecné fráze typu „ty jsi ale šikula“ nepřinesou nic. Při chválení se snažte být konkrétní, aby pochvala měla smysl, nezapomínejte vždy uvést důvod pozitivního hodnocení. „Ten obrázek je moc pěkný, nejvíc se mi líbí, jak jsi pečlivě vykreslil ty větve u stromů.“ Nebo: „Udělal jsi mi radost, že jsi mě nechal vyřídit ten hovor a neskákal mi do řeči, moc se mi líbilo, že jsi byl tak trpělivý.“ Můžete přidat i pochopení, že rozumíte, jak to bylo těžké, ale přesto to dítko zvládlo. Když ho takto povzbudíte pokaždé, když udělá něco užitečného nebo milého, bude motivované k dalším podobným úspěchům, bude chtít vás opět potěšit.
