Respektující porod: Nejde o splnění všech přání! Zásadní je, jak žena porodem projde

Respektující přístup k porodu neznamená rezignovat na medicínské postupy ani na bezpečný průběh: jde o hledání rovnováhy mezi odbornými znalostmi a zkušenostmi lékařů a potřebami konkrétní maminky. Důležitou součástí takové péče je ochota umožnit ženám, aby se mohly podílet na rozhodování o věcech, které to dovolují, a dále důraz na jejich důstojnost, emoce i soukromí.

Respektující porodnictví neznamená konkrétní typ porodu ani seznam metod, které musí žena využít. „Je to především způsob, jakým k mamince přistupujeme. Každá rodička přichází s jinými zkušenostmi, obavami i představami. Naším úkolem je naslouchat jí, vysvětlovat možnosti a hledat cestu, která bude bezpečná pro ni i pro dítě a zároveň co nejvíc odpovídat jejím přáním,“ uvádí lékařka Tereza Šiškinová z Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

A vysvětluje, že právě otevřená komunikace, důvěra a partnerství mezi ženou a zdravotníky jsou základem respektující péče. V praxi to může znamenat mimo jiné možnost volby porodní polohy, způsobů úlevy od bolesti, doprovodu, bondingu nebo třeba preference ohledně prostředí porodu. Stejně důležité je ale i to, jak lékaři a porodní asistentky se ženou hovoří: zda rodička ví, co se právě děje, zda má možnost se ptát a zda jsou její přání brána vážně.

Kde leží hranice mezi přáním maminky, bezproblémovým průběhem porodu a zdravím miminka? „U nekomplikovaného fyziologického porodu máme velký prostor vycházet ženě vstříc a podporovat její vlastní tempo a představy,“ vysvětluje lékařka. „Pokud se ale objeví komplikace nebo riziko pro matku či dítě, musíme se řídit doporučenými medicínskými postupy a někdy od původního plánu ustoupit. To ale není popření respektujícího přístupu, právě naopak. Součástí respektu je také odpovědnost za bezpečí obou.“

V takovém případě záleží na tom, jak se změna komunikuje. Pokud to situace dovolí, měla by rodička vědět, proč lékaři navrhnou určitý postup, jaké jsou důvody a možnosti. I když není možné splnit ženě původní přání, stále může zůstat aktivní součástí rozhodování. Pocit ztráty kontroly totiž nevzniká jen tím, že porod dopadne jinak, ale tím, že žena nerozumí tomu, co se kolem ní děje, nebo má pocit, že se rozhoduje bez ní.

Co má budoucí maminka dělat? Lékařka doporučuje komunikovat s porodnicí ještě během těhotenství. „Využijte možnosti přijít se podívat, seznámit se s prostředím, pokládejte otázky, zúčastněte se předporodních kurzů a zjistěte si maximum informací v předstihu,“ říká Tereza Šiškinová.

„Porodní plán může být užitečný, pokud jej žena nevnímá jako přesný scénář, ale jako způsob, jak zdravotníkům sdělit, co je pro ni důležité a čeho se případně obává,“ uvádí lékařka. Plán má usnadňovat komunikaci, ne vytvářet tlak na to, aby porod proběhl přesně podle napsaného scénáře. Při jeho sepisování je dobré myslet na to, že každé těhotenství je jiné a některá přání mohou být v konkrétní situaci dobře realizovatelná, jiná méně. Maminka by si měla ujasnit, co je pro ni zásadní a kde je ochotná být flexibilní.

Každý porod je nepředvídatelný a respektující péče znamená i respekt k tomu, že žádná konkrétní cesta není jediná správná. „Nejde o to, jakou cestou se dítě narodí, ale jakým způsobem žena porodem projde. Právě to rozhoduje, zda bude svůj porod vnímat jako respektující, i když nakonec třeba proběhl jinak, než si představovala,“ dodává Tereza Šiškinová.

České porodnictví vychází maminkám vstříc. I porod může být příjemný zážitek