Hlavní obsah

Jak z toho ven: Matka odešla od otce po 55 letech a nechala nám ho na krku. Co máme dělat?

Foto: Perfect Wave, Shutterstock.com

Foto: Perfect Wave, Shutterstock.com

Čtenářka Šárka (51) je v šoku! Její stará maminka opustila tatínka po mrtvici. V slabé chvilce jí totiž přiznal dávné nevěry a ona se rozzlobila a odešla. Rodinné uspořádání, které fungovalo přes 50 let, se zhroutilo a nikdo neví, co bude dál. Jak maminku přimět, aby se vrátila?

Článek

Na adresu jakztohoven@firma.seznam.cz přišel následující e-mail:

Dobrý den, nedávno se u nás všechno pokazilo. Rodiče jsou spolu 55 let, oba v důchodu, vždycky jsem měla dojem, že mají krásné manželství. Otec jezdil po stavbách a moc nebyl doma, maminka byla učitelka na prvním stupni a o všechno se starala. Táta měl před rokem mrtvici, a když nám ho z nemocnice vrátili, musel hodně rehabilitovat, chodit na logopedii a tak. Máma se o něj starala, všechno s ním dělala, krmila ho a on se opravdu moc zlepšil.

A jednoho dne se jí přiznal, že jí byl celou dobu (dokud to šlo) nevěrný, ale že to nic neznamenalo, že ona je úžasná a že on je jí moc vděčný. Navíc když na tom byl hůř, zařídil se pro ni přístup k účtu a bankovnictví, protože k němu chodily všechny peníze, tak aby měli vůbec z čeho žít a máma mohla hospodařit. A ukázalo se, že naspořil neuvěřitelné peníze. Já, matka i bratr jsme byli v šoku, protože mu vždy odevzdávala celou výplatu a co si pamatuju, tak nás pořád držel zkrátka a o každou korunu byly boje, máma z toho, co jí dával, strašně šetřila, aby nám mohla koupit něco pěkného nebo moderního, abychom se s bráchou necítili ve škole úplně blbě.

No a ta nevěra a ty peníze se mámě spojily v hlavě. Skoro týden ležela, mlčela, nejedla, brečela a koukala do zdi, my jsme se u nich museli s bráchou střídat. Vysvětlili jsme jí, že ji má táta rád, že už je to dávno, že to tak nemyslel a tak. Jenomže ona pak vstala a něco pořád řešila s jednou bývalou kolegyní. Šly spolu do banky, máma si udělala účet a převedla na něj skoro všechny tátovy peníze, nechala mu jen 200 tisíc (mrzákovi na pohřeb, řekla) a vysvětlila nám, že to jsou její peníze. A odešla bydlet k té kamarádce (ona má sama pro sebe 3 + 1).

My jsme se museli začít o tátu starat, on je úplně v šoku, stav se mu zhoršil. Tak jsme za mámou zašli, ať přijde a s tátou si to vyříkají. Tak přišla, i s tou kamarádkou, a napočítala mu všechno, co za ty roky zadarmo dělala (říkala chůvu, kuchařku, uklízečku, děvku), vynadala mu, že nikdy doma nehnul prstem, ani když byla třeba v horečkách nebo měla housera a nemohla se hýbat (to je bohužel pravda), bral jí všechny peníze a navíc se někde celou dobu cizoložil. A ona prý končí, má prý odslouženo a vyděláno a mrzák (bohužel o tátovi už jinak nemluví) ať si tu třeba chcípne nebo ať se o něj postarají ty jeho děvky. A mně a bráchovi řekla, že ona není robot ani automat a že nás má všech za celý život plné zuby. Vůbec jsme ji nepoznávali! A od té doby jsme ji neviděli, už je to přes dva měsíce.

A my teď nevíme, co dělat. Úplně se nám s bratrem zhroutil život, pořád jenom brečím, navíc musíme každý den pečovat o tátu, což je dost šílený. Táta nechápe, proč odešla, má pocit, že neudělal nic špatně a naopak, že je hrdina, když se přiznal. Pořád mluví o těch penězích, že byly na horší časy, což mě dost štve, protože jsme mu s bráchou už dřív museli sami platit několik rehabilitací navíc: tvrdil, že mají jen důchody a z toho to neuplatí.

Mám pocit, že nás máma nikdy neměla ráda, že nebyla tak úžasná, jak se celý život dělala, že by se o tátu měla starat jeho žena. Ale zase na druhou stranu se táta choval možná trochu jako padouch. Navíc si myslím, že ty peníze bychom měli zdědit já a brácha, když už jsou našetřené, a ne že je teď máma utratí. Můžete mi prosím poradit, co máme dělat a jak rodiče udobřit, aby to zase fungovalo? Co máme mámě říct, aby se zase začala chovat normálně? Děkuju moc. Šárka (51)

Foto: Monkey Business Images, Shutterstock.com

Že manželství vydrží dlouhé roky, to ještě neznamená, že bylo dobré a pro oba partnery stejně přínosnéFoto: Monkey Business Images, Shutterstock.com

Dobrý den, Šárko, díky za sdílení vašeho příběhu a těžké životní situace ve vaší rodině. Ptáte se na konci: „Můžete mi prosím poradit, co máme dělat a jak rodiče udobřit, aby to zase fungovalo? Co máme mámě říct, aby se zase začala chovat normálně?“ Obávám se, že to vám asi říct neumím. Ani nevím, co by to pro maminku mělo být normálně, ani nevím, jak rodiče udobřit. Ale mohu nabídnout několik obecných úvah o lidském spolužití, rodině a partnerství a o dětech. Vaši rodinu neznám a mám jen málo informací, ale doufám, že alespoň něco z toho bude k užitku, a věřím, že situaci zvládnete dobře, i když se teď zdá dost složitá. Zkusím pár rychlých podnětů, které jsem chytil z vašeho dotazu:

Jednak maminka celý život o tatínka i o rodinu pečovala. Píšete, že je vám 51, to znamená, že mamince je minimálně 70 a tatínkovi také tak? Pokud se do maminky vcítím, nebo vy se pokusíte vcítit, mám pro ni jisté pochopení: Celý život se něčemu věnuje, jde na hranu svých možností a pak zjistí, že to byla lež. Chce možná nějakou změnu, aspoň na úplný závěr života? Ne dožít v tom stejném – v péči o tatínka.

Říkáte, že jde o dva měsíce. Musím říct, i když to bude znít možná těžce, že to chce čas. Je to opravdu velmi krátká doba. Během delší doby se to mamince nějak usadí, i tatínkovi. Teď myslím, že se prostě potřebuje zlobit a emancipovat. Za půl roku nebo za rok opravdu budete mít všichni jiné pocity. Je to v podstatě jako po každém rozchodu, rozvodu… Opravdu uvidíte, že čas vše mění. Teď jste v období, kdy vše působí jako velká krize.

Za druhé: Vám je 51, bratrovi bude asi podobně? Nevím, jestli máte každý svoji rodinu a děti? Mohou vám s péčí pomáhat? Máte se na koho obrátit? Přece jen, ač to také může znít drsně, máte své životy, rodiče žijí své. O tátu se může pomáhat starat nějaká forma asistence, domácího ošetřování, obědy můžete dovážet od obce, lze si požádat o příspěvek na péči. Je mnoho variant, jděte se podívat do nějakého centra, kde vám poradí, zavolejte na bezplatnou linku, která se zabývá obdobným tématem, navedou vás. Také trochu vidíte, před čím maminka utekla a kolik toho na ni v jejím věku bylo…

A jestli se dají rodiče dohromady? Jestli je to tak správné, to nevím. Ale jde asi především o ně, o jejich komunikaci a jejich vztah, počítám, že vy jako děti si možná rodiče romantizujete a přesně nevidíte, co kdo z nich prožíval a na čem byl jejich vztah založen. Každopádně je to na nich. Přeju mnoho síly.

Reklama