Když extrovert miluje introverta: Proč v krizi mluví každý jiným jazykem a jak spolu řešit konflikty

Největší rozdíly spočívají ve způsobu, jakým krizi zpracováváte a jak o ní dokážete mluvit. Introverti a extroverti totiž v zátěži fungují téměř opačně – a pokud to partner neví, snadno si chování druhého vyloží jako nezájem, útok nebo manipulaci.

„Že je můj muž mlčenlivější, jsem dobře věděla – a vlastně se mi to na něm líbilo,“ říká pětačtyřicetiletá Mirka. Jenže časem začala mít pocit, že ji ignoruje záměrně. Když manželovi něco vytýkala nebo se snažila se s ním na něčem domlouvat, reagoval nejčastěji mlčením. A ona měla pocit, že situaci nechce řešit.

„Vůbec mi nedocházelo, že prostě přemýšlí jinak. On byl překvapený z mojí prudkosti, chtěla jsem si to všechno hned vyříkat, já zase z jeho laxnosti, které mi přišla jako nezájem,“ svěřuje se Mirka. Oči jí prý otevřela až psycholožka při terapii, kam začala docházet, protože to ve vztahu nevypadalo vůbec dobře. Teprve tehdy pochopila, že nejde o „chybu“, ale jen o rozdílný přístup k problémům.

Introverti mají tendenci situace zpracovávat spíš vnitřně – potřebují si věci promyslet a často i být určitou dobu o samotě. To jim umožňuje lépe porozumět vlastním emocím, zároveň to ale může působit, jako by se vztahu nebo řešení vyhýbali.

Extroverti naopak zpracovávají emoce především v kontaktu s druhým. Potřebují o situaci mluvit a často hledají rychlé řešení. Díky tomu dokážou problémy snadno otevřít a nenechávají je dlouhodobě ležet, jejich styl však může na partnera působit jako nátlak nebo zahlcení.

Psycholožka a terapeutka Julie Janošíková z platformy Terapie.cz popisuje, jak se napjatá situace vyvíjí: „Během konfliktu mohou introvertům docházet slova a silné emoce druhého je mohou snadno přetížit. Extroverti se naopak mohou nechat unést emocemi a reagovat impulzivně, aniž by měli dostatek času si vše promyslet.“ A vysvětluje, že zatímco introvert v krizi často potřebuje víc prostoru, extrovert potřebuje víc blízkosti a ujištění.

Tyto rozdíly mohou vést k mnoha nedorozuměním. „Jeden má pocit, že druhý utíká, druhý se cítí zahlcený. Nejde o nezájem, ale o rozdílný způsob regulace stresu. Klíčem je tyto rozdíly pojmenovat a domluvit se, jak dát prostor oběma stylům a potřebám obou stran,“ doporučuje psychoterapeutka Petra Taye z platformy Hedepy.

1. Dohodněte si časový rámec: Introvert potřebuje pauzu, extrovert jistotu, že se k tématu vrátíte. Dohoda typu „Potřebuju hodinu klidu, pak si o tom promluvíme“ funguje překvapivě dobře.

2. Mluvte o tom, jak to vnímáte: Extrovert může zkusit zpomalit a dát prostor. Introvert může říct, že mlčení není odmítnutí, ale způsob regulace emocí.

3. Využijte rozdíly jako výhodu: Podle odborníků introverti přinášejí do vztahu hloubku a reflexi, extroverti energii a otevřenost. Tato kombinace může být silná – pokud se respektujete.

4. Nečekejte, že partner bude reagovat stejně: Podle psychologů je toto nejčastější chyba – když si neuvědomujete, že každý typ osobnosti má jiné potřeby a jiný způsob, jak se cítit bezpečně. 

Hledáte věrného partnera či dobrou kamarádku? Zkuste to s introverty. Jsou chápaví a okouzlující!