Proč je tak těžké odejít z nešťastného vztahu? Může za to těchto pět nejčastějších zlozvyků

Strach ze samoty, hypotéka, péče o děti. To je jen strohý výčet nejčastějších důvodů, proč spolu dva lidé zůstávají, i když jim vztah už dávno nefunguje. Podvědomě tuší, že to je na nic, ale vypěstovali si jakýsi obranný mechanismus – návyky, které jim pomáhají tu mizérii nějak přežít. Tohle je pět nejčastějších z nich. A pokud se v nich poznáváte, je to přinejmenším důvod k zamyšlení. Není na čase něco změnit?

Jako byste přestali vnímat věci tak, jak ve skutečnosti jsou. Odmítáte si připustit, že je s vaším vztahem něco špatně, přesvědčujete sami sebe, že takhle to prostě chodí, že po tolika letech to má každý. Před všemi negativy raději zavíráte oči.

„Popírání reality ale člověka stojí hodně sil a energie. Zpravidla dlouho drží, ale vnitřní nespokojenost uvnitř bobtná,“ říká koučka partnerských vztahů Kateřina Matláková. A pak se snadno stane, že vztah, který zvenku působí ideálně, najednou spadne jako domeček z karet – často kvůli úplné maličkosti, která v tu chvíli poslouží jako rozbuška.

Podvědomě víte, že váš vztah nefunguje a nijak vás nenaplňuje. Místo abyste to začali řešit, vytvoříte si zástupný zájem. Co se tím myslí? Začnete se soustředit na cokoli jiného než na oblast lásky. Vrháte se do práce, do nových koníčků, adrenalinu nebo úplně nových aktivit – hlavně aby vás to pohltilo.

„Unikáte tam, kde nemusíte vnímat, že je váš vztah nefunkční. Odvádíte pozornost od toho, co vás ničí,“ vysvětluje mentorka Lucie Horká. Jenže spokojenost stejně nepřichází. Pořád tam zůstává něco, co chybí. „Aby byl člověk šťastný, potřebuje vyváženost a harmonii ve všech oblastech života.“

>>> Snažíte se zachránit vztah za každou cenu, ale nejde to? Možná děláte jednu z těchto častých chyb

Jako byste si skoro užívali fakt, že vám to doma neklape. Se svými problémy se netajíte – naopak je s velkou ochotou detailně popisujete. Vysvětlujete, jak vás to ničí, ale že to musíte vydržet třeba kvůli dětem. Stavíte se do role mučedníků a odmítáte přijmout jakýkoli podíl na tom, že vztah nefunguje. Chcete slyšet souhlas a pár slov útěchy, protože vám to na chvíli uleví. Jenže tahle potřeba potvrzení je jen způsob, jak si krátkodobě zvednout sebevědomí a ujistit se, že vy nejste ti, kdo něco pokazili. Je to ale jen dočasná náplast, která se brzy odlepí – a pocit prázdnoty se vrátí.

Tohle mu přece nebudete říkat, protože přesně víte, jak by zareagoval. O tohle ho nepoprosíte, protože to stejně neudělá. A jen z toho, jak se tváří, „víte“, co si myslí. Tyhle předpoklady vás možná ušetří jedné hádky, ale to není žádná výhra. Když se o věcech nemluví, nikdy se nevyřeší.

„Nikdy nemůžete vědět, jak to ten druhý má, jak se cítí. A pokud tu jistotu začnete nabírat, ten druhý rezignuje a raději vše odkýve,“ vysvětluje Lucie Horká. Zkuste si proto upřímně odpovědět na otázku, k čemu vám tyhle předpoklady vlastně jsou? „Nebo chcete změnu? Pokud ano, musíte dát tomu druhému prostor a nechat ho vysvětlit, jak vše vnímá on,“ navrhuje koučka.

Už počtvrté tento týden přišel partner domů opilý a byl na vás hrubý. Ale vy ho stejně omlouváte. Nemyslel to tak, má to v práci těžké, potřeboval se odreagovat. Nebo s vámi skoro nemluví, ale vy kamarádkám říkáte: „No jo, typický chlap, jak má zapnutou telku, nic jiného nevnímá.“ A smějete se, tvrdíte, že vám to nevadí.

„To, že partnerovo chování omlouváte, vlastně znamená, že se udržujete dobrovolně v iluzi, ale emoce ošálit nelze. Čím víc popíráte skutečný stav, tím hůř se cítíte a tím destruktivněji přemýšlíte,“ varuje Kateřina Matláková.

Mladí Češi se do manželství nehrnou. Za rekordním úbytkem svateb jsou peníze i strach ze závazků