Článek
Žádný vztah není vždy zalitý sluncem. K soužití dvou lidí patří i jakási temnější období, krize, různé vztahové problémy. V takových chvílích to buď můžete vzdát, nebo naopak zabojovat. Jenže někdy, i když se oba opravdu snažíte, se to nijak zvlášť nelepší. Nejspíš z těchto důvodů.
1. Neřešíte podstatu
Snažit se někdy nestačí. „Je to stejné jako s autem. Když vám odejde motor, nepomůže, že vyleštíte kapotu. Možná bude auto chvíli hezky vypadat, ale nikam vás nedoveze,“ vysvětluje životní kouč Aleš Kalina. Podle něj většina párů při krizi a problémech řeší spíš příznaky než příčiny. „Řeší se přesčasy, telefon, nepořádek, sex, děti, peníze, tchyně, domácnost. Ale pod tím vším často leží úplně jiná otázka.“
Leckdy prostě nejde o počet hodin, které tráví váš muž v práci, proto snížení počtu přesčasů nepomáhá. Co když jde spíš o pocit, že pro něj nejste důležitá, že jste mu lhostejná. Nebo že když si muž stěžuje, že ho pořád kritizujete, nestačí jen ubrat na výtkách. Protože vám tím spíš říká, že se vedle vás cítí jako někdo, kdo neustále selhává.
Než začnete cokoli opravovat, musíte prostě najít skutečný zdroj nespokojenosti.
2. Jste příliš opatrní
Víte, že je váš vztah teď křehký, tak jste opatrní. Nechcete vyvolávat hádky, dáváte si pozor na to, co říkáte, protože co kdyby z toho zase byl konflikt. „Lidé si někdy ve vztahu začnou hrát na lásku. Nechtějí se hádat, nechtějí druhého zranit, nechtějí vyvolávat dusno, a tak raději mlčí. Jenže mlčení je často jen strach v hezkém obalu,“ potvrzuje Aleš Kalina.
Vztah samozřejmě nepotřebuje divoké výměny názorů, urážky a rozbité talíře, ale mlčení mu také škodí. „Když přestanete říkat, co opravdu cítíte, co vás bolí, co vám chybí, bude to navenek působit klidně, ale uvnitř se vztah vyprazdňuje,“ varuje kouč.
Krize ve vztahu? Možná se oba snažíte, ale každý po svémFoto: DexonDee, Shutterstock.com
3. Nejste tým
Oba se snažíte, ale každý po svém. „Jeden má pocit, že se snaží, protože méně křičí. Druhý má pocit, že se snaží, protože víc pomáhá doma. A oba jsou frustrovaní, protože každý má pocit, že se snaží, ale jejich snaha se nepotkává.“
Proto je potřeba si společně říct, jak bude vaše oprava vztahu vypadat, co přesně budete dělat jinak, co jeden od druhého potřebujete. „Bez takové dohody jinak každý opravujete jiný dům. A pak se divíte, že spolu nebydlíte,“ dodává Aleš Kalina.
4. Nejste kompatibilní
Sice jste spolu prožili řadu let, vychovali děti, postavili dům, vybudovali firmu, ale ani to nemusí znamenat, že se k sobě doopravdy hodíte. Všechny ty společné cíle, shon kolem dětí a rodiny, starosti všedního dne leckdy nesrovnalosti ve vzájemné kompatibilitě přehluší. Až časem, když vás děti už tolik nepotřebují, když firma vydělává, hypotéka je doplacená, se to začne projevovat.
Anebo jste kompatibilní byli, ale teď už ne. „Nestačí, že lidé byli kompatibilní kdysi. Lidé se mění. To, co spojovalo dva lidi ve třiceti, je nemusí spojovat v padesáti,“ říká Aleš Kalina.
5. Je pozdě
Není vůbec lehké si to přiznat, ale někdy je na záchranu vztahu skutečně pozdě. „Některé vztahy už jsou za horizontem. Roky se tam hromadily křivdy, zklamání, odmítnutí, ponížení, nevěry. A jeden z partnerů už uvnitř vlastně odešel, i když fyzicky ještě sedí u stejného stolu,“ vysvětluje Aleš Kalina. Domácnost ještě funguje, děti se vozí do školy, platí se účty, řeší se nákupy, ale partnerská energie už je pryč.
Někdy může mít smysl to zkusit, ale pokud je mezi vámi spíš dlouhodobý odpor, chlad, nezájem, nulová přitažlivost, je fér si položit otázku, zda ještě opravujete vztah, nebo už jen prodlužujete trápení. „Rozchod není vždycky selhání. Někdy je větším selháním zůstávat ve vztahu, ve kterém už se oba jen pomalu ničíte,“ dodává Aleš Kalina.
