Hlavní obsah

Tuňák v konzervě: Ano, nebo ne?

Foto: milosljubicic, Shutterstock.com

Rychlý oběd nebo večeře, výživná svačina. Rychlá příprava, lahodná chuť. Zázrak jménem konzervovaný tuňák. Co na něj ale říká vaše zdraví? Kolik obsahuje rtuti a je ve výsledku doopravdy prospěšný?

Článek

Konzervovaný tuňák je nepostradatelnou ingrediencí při přípravě mnoha pokrmů. Je bohatý na bílkoviny a chudý na tuky a sacharidy, pročež je skvělý nejen v redukční dietě, ale také pro podporu růstu a prospívání svalstva. Kromě široké škály živin ale bohužel obsahuje také rtuť, která může zdraví uškodit. Otázka tedy zní: Jíst ho, nebo nejíst?

Bohatý na cenné omega-3 kyseliny

Ve srovnání s jinými potravinami v konzervě bývá tuňák méně zpracován a obohacen o různá dochucovadla – většina značek používá pouze sůl a rostlinný olej či vodu. Ve prospěch tuňáka v plechu hovoří i klinické výzkumy: díky vysokému obsahu omega-3 mastných kyselin eliminuje záněty a přispívá k správné funkci mozku i imunitního systému.

Málo kilokalorií, hodně bílkovin

Ačkoliv se množství živin liší podle značky, podstatné zůstává. Velká, přibližně 130gramová konzerva tuňáka ve vlastní šťávě, nabízí kolem 20 gramů bílkovin a 191 kilokalorií. Dodá pouze něco přes gram tuku, zato 190 procent doporučené denní dávky selenu. Je významným zdrojem jodu, fosforu, železa, hořčíku, vitaminů D, A a skupiny B. Tuňák v oleji je s přibližně 200 kcal na 100 gramů výrazně kaloričtější a obsahuje samozřejmě více tuku. Když zvolíte tuto podobu, měli byste podle biochemičky Michaely Bebové vybírat produkty, kde je jen olivový či slunečnicový olej – lze ho použít při přípravě pokrmu. Raději se vyhněte rybě v „rostlinném oleji“, můžete si být jistí, že se jedná o levnou směs různých tuků.

Foto: Oleksii Mishchenko, Shutterstock.com

Rychlý oběd, večeře i svačina – konzervovaný tuňák poslouží ve všech případech

Barevné omáčky raději ne

Nejlepší je tedy tuňák ve vlastní šťávě nebo v slunečnicovém či olivovém oleji, ryby v aromatických a barevných omáčkách mohou být problematické přidanými dochucovadly (raději si vyrobte domácí). „Kvalita na prvním místě, to platí i zde. Vždy proto čtu složení a kupuji téměř výhradně tuňáka ve vlastní šťávě,“ potvrzuje Soňa Vybíralová, výživová poradkyně z Tišnova.

Zajímavé je, že v konzervě můžete najít jak tuňáka pravého, tak nepravého. „Ti opravdu praví tuňáci jsou z rodu Thunnus nebo Katsuwonus, ti nepraví z rodů Sarda a Euthynnus. Dobře tedy čtěte etikety,“ nabádá Michaela Bebová. „Nepravost“ se odrazí jak na chuti, tak na kvalitě masa, navíc nekupujete potravinu, kterou myslíte, že kupujete.

Chraňte delfíny

Věděli jste, že při lovu tuňáků ve velkých sítích často končí i delfíni? Pohybují se společně s hejny tuňáků, a vyskytují-li se na hladině, může to dokonce výskyt ryb odhalit. K ochraně mořských savců přispějete tím, že budete vybírat produkty s certifikátem Dolphin Safe – slibuje, že tuňáci jsou loveni způsobem, který je pro delfíny bezpečný.

Foto: Tony Thiethoaly, Shutterstock.com

Konzervy tuňáka se liší složením. I zde je lepší číst etikety

Pozor na rtuť

Zatím to vypadá, že konzerva tuňáka je něco jako elixír zdraví. Jak je to tedy se zmiňovanou rtutí? Tento kov se v moři vyskytuje přirozeně i jako výsledek znečištění, z vody se dostává do ryb a jejich konzumací i do člověka. Chronická otrava je nebezpečná, rozmanité výzkumy však ukazují, že uměřená konzumace ryb by škodit neměla.

Státní zdravotní ústav radí omezit pojídání větších a starších ryb – v jejich tělech je rtuti víc. A tady je výhoda tuňákové konzervy: bývá vyráběna z menších ryb a nebezpečné látky obsahuje méně než třeba tuňákové steaky z větších kusů. I tak buďte umírnění a oblíbenou pochoutku si dávejte jen jednou týdně – a platí to i pro tuňáka čerstvého. Tak byste měli přijmout množství rtuti, které pro většinu osob nepředstavuje zdravotní riziko. Výjimkou jsou těhotné ženy a děti do tří let, jimž se doporučuje jíst jen ryby s nízkým obsahem rtuti (treska, mořská štika a pstruh, hejk, losos, sardinka, sleď, šprot a sardel).

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama