Umyvadlo v knihovně a jediná dělicí příčka. Líbí se vám totální rekonstrukce bytu v barokním domě?

Manželé s malým synem žijí trvale v zahraničí a pravidelně a poměrně často se vracejí do Prahy, svého rodného města. Hledali proto malý byt, který by jim během těchto návratů poskytl příjemné zázemí. Do oka jim padl historický dům na Malé Straně. Vestavbou do barokního krovu tu vznikl 80 metrů čtverečních velký byt s centrální obytnou místností, ložnicí rodičů a malým pokojem pro dítě nebo případného hosta.

Tvář mu vtiskli společně s architekty ze studia Znamení čtyř. „Původní vestavba pocházela z nešťastných raných devadesátých let, projekt dokonce z konce let osmdesátých, takže byt byl z pohledu uživatelského i stavebnětechnického velmi špatný. V rámci rekonstrukce jsme zcela změnili jeho dispozici. Naším cílem bylo prostor maximálně otevřít a prosvětlit ho původními a památkovou ochranou přísně střeženými okny do dvora, která směřují na sever, a vikýřovými okny do ulice, která směřují na jih,“ vzpomíná na nelehký úkol spoluautor projektu architekt Martin Tycar.

Zásadním problémem bylo denní světlo, respektive jeho nedostatek, a s tím – vzhledem k památkové ochraně pláště domu – nebylo možno nic dělat. Společně s malou výškou místností se to ukázalo jako velký limit rekonstrukce. „Se všemi překážkami typu nábytek, tmavé barvy, závěsy, záclony nebo dělicí stěny jsme museli nakládat velmi opatrně,“ dodává k tomu architekt.

Místo nelogicky asymetrické trojice vikýřů navrhli na fasádu domu symetrickou trojici s větším (zdvojeným) středním vikýřem. Dále v rámci rekonstrukce odstranili omítané zateplení z dřevovláknitých desek, nový sádrokartonový systém pak umožnil zvětšení prostoru včetně přiznání konstrukce dřevěného krovu. Spolu s novou dispozicí vyměnili veškeré výplně (okna a dveře), podlahy, podhledy a záklopy krovu.

„Co se týče stylu, shodli jsme se s klientem na jednoduchosti s důrazem na vzdušnost a světlost. Minimalistický koncept je založený na klasické dubové parketové podlaze, která odkazuje na barokní původ domu. Dubový je také kuchyňský ostrůvek na jedné a knihovna na druhé straně obytného prostoru. Dveře jsou většinou kabinetní, potažené tapetou okolních stěn či skryté v obkladu,“ dodává Martin Tycar.

Zajímavým kusem nábytku je vestavěná knihovna, která prochází i předsíní před koupelnou a ložnicí a ve které je také poměrně atypicky umístěno umyvadlo. „Knihovna opticky propojuje oba prostory – diváka jimi jakoby provází – a navíc umístěním umyvadla mimo koupelnu s vanou a sprchou šetří cenné místo,“ vysvětluje architekt.

Přírodní dub zkombinovali s bílou barvou, která se objevuje na kuchyňské stěně, světlá je také tapeta s jemným vzorem „tón v tónu“, kterou použili na jedinou příčku v bytě oddělující ložnici od dětského či hostinského pokoje.

Dominantou interiéru je bezpochyby nový krb obložený raženým cihelným páskem. Architekti i majitelé jsou spokojení, že se kolem centrálního komínového tělesa podařilo uspořádat a propojit všechny prostory, z obou stran je prosvětlit a nakonec i odhalit krovovou konstrukci, která je krásná právě v momentě, kdy ji člověk může vnímat jako celek.

Architektonický ateliér Znamení čtyř – architekti založili v roce 1999 Juraj Matula, Richard Sidej a Martin Tycar, absolventi FA ČVUT. Jsou členy skupiny Nová česká práce, která vystavovala v Praze, Bratislavě a Berlíně a vydala programový manifest a souborný katalog studentských projektů. Vyhráli architektonickou soutěž na dostavbu dvou vědecko-výzkumných center pro Univerzitu Karlovu na Albertově. Více na znamenictyr.cz.

Jak se vám líbí odhalená konstrukce krovu? A co říkáte na podlahu v kuchyni?