Čas bylin: vůně, které léčí, a chutě, které nás provází adventem

V zimě často volá po zklidnění hlava i tělo. Byliny v tomto období fungují téměř jako terapie: nejen svou vůní, ale i jemnou energií. Meduňka nebo levandule v difuzéru pomohou usnout i zpomalit myšlenky, koupel se solí a hrstí heřmánku dokáže po náročném dni uvolnit svalové napětí. A pokud vás čeká napjatý závěr roku, zkuste šálek mateřídoušky – tradiční byliny, která „hladí“ na duši i na průduškách.

Zimní období je také zkouškou pro naši imunitu, a právě tady bývá bylinná cesta tou nejšetrnější. Sušená lípa ulevuje při nachlazení a má potopudné účinky, takže ideálně vypít a zalézt do postele. Šípek nebo rakytník zase funguje jako přírodní vitamínová bomba – stačí jej jen zalít horkou, nikoli vroucí, vodou, aby si zachoval co nejvíce vitamínu C. Oblíbeným předvánočním „kouzlem“ a zážitkem, zejména pro děti, bývají i bylinné polštářky do postele – směs levandule, chmele nebo meduňky dokáže děti nejen zklidnit, ale i provonět jejich spánek. Klidně je předtím nahřejte na topení, rozvoní se ještě víc. Naopak co se týče dětí a konzumování bylin, pak je potřeba být obezřetný.

„Možná je to zastaralý názor, ale dětem bych nedávala nic preventivně. Dětská imunita prochází do dospělosti vývojem, takže dítě soplíky a kašlíky pro zdravý vývoj imunity potřebuje. Pro dítě s běžným nachlazením, se kterým se i zdravé dítě potká během zimního období několikrát, je vhodné podat čajovou bylinnou směs namíchanou tak, aby žádná obsažená bylinka nebyla v převaze. Vhodné je kombinovat například plody šípku, černého jeřábu, rakytníku, měsíčku, heřmánku, navíc s podílem květu lípy nebo černého bezu. Vhodné je doplnit směs sušeným jablkem nebo jiným sušeným ovocem, které čaj přirozeně osladí. Med už poté není potřeba nebo jen v malém množství a přidávat jej až do trochu zchladlého čaje,“ říká pěstitelka a odbornice na byliny Ivana Macků.

Koření je sušená část rostlin – často kůra, semena nebo plody – a patří tedy do stejné rodiny přírodních léčitelů jako byliny. V předvánočním období má navíc svou symboliku: zahřívá, chrání a podporuje trávení. Skořice stabilizuje hladinu cukru v krvi a dodává pocit tepla, vanilka uklidňuje nervy a muškátový oříšek podporuje dobré trávení.

Koření se neobjevuje jen v cukroví. Rozmarýn umí povýšit obyčejné sýrové tyčinky na sváteční chuťovku, česnek a tymián v pomazánce zase pomáhají jako přírodní antibakteriální a antivirová síla. Adventní kuchyně je tak jemnou formou medicíny, která chutná.

Tradičně se během zimního období využívá účinků tzv. prohřívacího koření. „Pro ty, kdo trpí zimomřivostí či při prochladnutí je vhodné takové, které má zahřívací účinky. Tím je hřebíček, badyán, skořice nebo zázvor. Neměli bychom jej ale používat denodenně, tím by na náš organismus neměl takové účinky,“ říká Ivana Macků z Telče.

Naši předci sáhli v zimě po bylinách vždy, když bylo třeba posílit tělo i ducha. Před Štědrým dnem pálili směsi bylin k očistě domácnosti – často jalovec nebo sušený tymián. V chalupách se zavěšovaly svazečky bylin, které měly ochraňovat rodinu: rozmarýn pro zdraví, mateřídouška pro klid, levandule pro harmonii. Byliny byly i součástí svátečních jídel – nejen pro chuť, ale i pro symboliku hojnosti, tepla a ochrany.

Směs zalijte horkou (ne vroucí) vodou a nechte 10 minut louhovat. Sladit můžete medem až po vychladnutí na příjemnou teplotu. Vznikne čaj, který zahřívá, posiluje imunitu a provoní celý byt.