Článek
To, že je veselá mysl opravdu půl zdraví, bylo už tolikrát vědecky prokázáno, že o tom nemůžou pochybovat ani ti největší skeptici.
„Léčba smíchem má dokonce své odborné jméno, nazývá se gelototerapie. Zejména ve Spojených státech se na tenhle způsob léčby specializují psychologové i celé instituce,“ dosvědčuje psychiatr MUDr. Karel Nešpor. Ne vždycky je vám ale do smíchu. A smát se bez důvodu, není to trochu na hlavu?
Řekněte sýýýr!
Možná se budete divit, ale funguje to i tak. Fyzické účinky smíchu, jako je pokles stresových hormonů, svalové uvolnění a zvýšení tepové frekvence, se dostaví, ať už jde o smích spontánní nebo předstíraný. „Smích má v naší psychice tak hluboké kořeny, že to automaticky vede i k určitým tělesným změnám. Úsměvem, i když se vám do něj nejdřív nechtělo, skutečně můžete ovlivnit to, co se děje ve vaší mysli i v těle,“ uvádí doktor Nešpor.
Radostný, bezelstný, uvolněný smích je nejtypičtější pro malé děti. V dospělosti se často příliš kontrolujemeFoto: Thinkstock
Usmějte se – a budete mluvit bez chyb
A doplňuje ho další odborník: „S úsměvem na rtech je mnohem těžší cítit negativní myšlenky či depresi. Mimo jiné je to i tím, že zvyšuje množství hormonu dopaminu, nazývaného hormon štěstí. Vyzkoušejte si to sami: až vás bude něco trápit, usmějte se. Uvidíte, že se hned budete cítit trochu lépe,“ ujišťuje neurolog Martin Jan Stránský, ředitel Polikliniky na Národní. A dodává:
„Také není tak jednoduché někomu vynadat, když se usmíváte. A dokonce, mluvíte-li s úsměvem, hrozí menší riziko, že se přeřeknete. To vše je způsobeno tím, že obličejové svalstvo je velmi těsně anatomicky zapojeno do citových center v mozku. Obličeji je věnováno mnohonásobně více neurologických tras než například končetinám.“
Cvičte a smějte se
Na těchto poznatcích je založena takzvaná jóga smíchu. Metoda, kterou vymyslel před pětadvaceti lety indický lékař Madan Kataria, se v poslední době začíná objevovat i v České republice. Jde o speciální cvičení, které kombinuje jógové dýchání a záměrný, řízený smích, ze začátku umělý, posléze ale přecházející do přirozeného.
Hlasitý smích vyvolává produkci endorfinů, ale současně jde i o vydatnou masáž břichaFoto: Thinkstock
Jóga smíchu se většinou provozuje ve skupině. „Je určitě užitečné smát se sám pro sebe, ale skupinu a odborné vedení to nenahradí,“ myslí si psychoterapeutka Hana Říhová, která tyto kurzy také vede. Hraje tu roli i známá „nakažlivost“ smíchu, kterou způsobují takzvané zrcadlové neurony.
A pro koho jsou lekce určeny? Pro každého, kdo potřebuje ozdravět a uvolnit se. „Je dobré si uvědomit, že cílem není smích, ale psychické uvolnění, po němž následuje i to fyzické, a rozšíření vnitřního prostoru. Odstup od sebestřednosti, upjatosti, perfekcionalismu, sebekontroly, často i úzkosti a strachu,“ říká Hana Říhová.
Lechtivé záležitosti
Všechny léčebné účinky smíchu fungují i tehdy, když vás někdo lechtá, ovšem jen tehdy, pokud to můžete aspoň trochu ovlivňovat. Šimrání bezmocného partnera je spíš ponižující a u „oběti“ vyvolává hněv. Lechtivost výrazně slábne s přibývajícím věkem.
A víte, proč nemůžete zlechtat sami sebe? Reakce na lechtání má původ v potřebě obrany před cizopasným hmyzem. Bylo proto důležité, aby mozek odlišoval, kdy se těla dotýká člověk sám, a kdy jde o vetřelce zvenčí.
Upřímný řehot od srdce, u kterého až slzíte a lámete se v pase. Může být něco krásnějšího? A čemu jste se zasmáli naposled vy?
