Hlavní obsah

Může za zažloutlou barvu skloviny nebo kazivost zubů dědičnost? Možná, že vás překvapíme

Foto: Profimedia

Máte potíže se zuby? Nesvádějte všechno na své rodiče, zřejmě za to nemohouFoto: Profimedia

Reklama

Určitě jste to slyšeli od kamarádů a známých už mnohokrát. „V naší v rodině se paradontóza prostě dědí. I když si je čistíme pětkrát denně, prostě co zub, to kaz!“ Naproti tomu obdivujete ženu v reklamě se zářivě bílým chrupem, přestože kouří a chroupe cucavé kyselé bonbony. Existuje v tomto nějaká genetická spravedlnost?

Článek

Člověk se často utěšuje, že za jeho ne zrovna perfektně vyhlížející zuby, kazy a parodontózu mohou špatné geny. Nepotěšíme. Toho, co je nám v dutině ústní dáno do vínku po předcích, je jen malounko. V drtivé většině případů si patálie se svým chrupem ovlivňuje každý jedinec převážně sám.

Dědičný je spíše špatný způsob čištění

„Často se setkávám s klienty, kteří svou parodontitidu svalují na dědičnost. Bohužel jim musím vždy sdělit, že si ji přivodili svou vlastní vinou,“ potvrzuje stomatolog Adam Šíma z Dentální kliniky Jan Stuchlík. Dodává, že pokud jste v daném případně po rodičích něco „podědili“, tak je to maximálně zvyk nevalné ústní hygieny. Vypadávání zubů dědičné není. Totéž pak platí z většiny o zubních kazech.

Barva zubů po předcích

Zářivě bílá, do šeda, do žluta, hnědá. Tak zrovna přirozená barva zubů vrozená je. „Ovlivňuje ji odstín skloviny a barva dentinu neboli zuboviny, který sklovinou prosvítá a časem přirozeně žloutne,“ vysvětluje Lucie Hronková, dentální hygienistka z Dental office H33. Žloutnutí je ovšem výraznější, když se o zuby dobře nestaráte. Odstín vaší skloviny mohlo ovlivnit i nějaké virové onemocnění v prenatálním období, případně metabolická porucha.

Foto: Profimedia

Dokonalá ústní hygiena je základ prevence proti různým zubním onemocněnímFoto: Profimedia

Co nezachrání ani správná ústní hygiena

Pokud se u vás objevují na zubech žluté, až žlutohnědé skvrny, také nemusí nutně jít o chybu v hygieně. „Může to být způsobeno několika genetickým onemocněními postihujícími vývoj zubu. Příkladem je třeba amelogenesis imperfecta, kdy je sklovina pacienta velmi tenká a nepravidelně zbarvená,“ popisuje Adam Šíma a zároveň upozorňuje, že toto onemocnění je velmi vzácné. Řešením následků je v závislosti na poškození překrytí postižených zubů korunkami.

Když za kazivost může vzácná nemoc

Dalším velmi vzácným onemocněním jsou poruchy vyvinutí dentinu a tvorby zubních tkání, jednou z takových je třeba dentinogenesis imperfecta. Tedy onemocnění, kdy jsou vaše zuby náchylnější na kazy a rychle se obrušují žvýkáním a působením cizích faktorů v ústech, které dřou o chrup. Opět jde o velmi vzácné onemocnění.

Velikost, tvar a křivost zubů po rodičích

Tohle zrovna nepotěší, ale po rodičích můžete zdědit velikost i tvar zubů, což může vést k takzvaným ortodontickým anomáliím. Pokud například zdědíte po otci velké zuby a po matce malou čelist, pravděpodobně se nevyhnete v dětství návštěvám ortodontisty a rovnátkům. Závažnějším problémem je také ageneze, tedy nezaložené zuby. Jinými slovy jde o zuby, které se vůbec nevyvíjejí. (Velmi vzácným příkladem anomálií je i anodoncie, kdy chrup chybí úplně.)

Foto: Profimedia

Sklony k paradontóze dokáže najít zubní specialista. Vás nebude bolet až do fatálního stadia vůbec nicFoto: Profimedia

Vypadávání zubů

Zato klasická parodontitida (známá jako paradontóza) genetikou nijak ovlivněná není. Existují ovšem vzácné choroby, které s ní souvisejí. Například takzvaný Papillon-Lefevre syndrom, který se projevuje poruchou imunity a mimo jiné i destrukcí aparátu zubu. Postiženému dítěti velmi brzy vypadávají první, mléčné zuby. Nový dospělý chrup pak také ztrácí hodně brzy. Okolo 15. roku už bývá bezzubé a jiná možnost než umělý chrup pro něj neexistuje.

„Takové choroby ale bývají diagnostikovány v dětském věku a obvykle jsou evidentní. Zejména v případě různých syndromů pak mívají pacienti řadu podstatnějších potíží než jsou zuby,“ vysvětluje Adam Šíma.

Reklama

Načítám