Hlavní obsah

Chleba, máslo i těstoviny za dvojnásobek: Tak zdražily základní potraviny od roku 2010

Foto: Anatoliy Cherkas, Shutterstock.com

Foto: Anatoliy Cherkas, Shutterstock.com

To, že v posledních letech je potřeba sahat hlouběji do peněženky, je jasné každému, kdo chodí nakupovat, hradí složenky za energie, tankuje palivo a platí nájem. Ale vzpomenete si, kolik stál chléb, kilo cukru nebo kostka másla před pár lety?

Článek

Ceny rostou v posledních letech u většiny položek. Někdy vystřelí vzhůru a zas spadnou, ale zpravidla zůstanou na nové vyšší ceně. Jak to je u základních potravin? Sáhli jsme do údajů Českého statistického úřadu a porovnali ceny dvaceti druhů základních potravin z ledna roku 2010, 2016, 2020 a poslední ze září 2025. S tou současnou se potkáváte aktuálně v obchodech a tak si i tu můžete doplnit.

Vývoj cen základních potravin

Jak se měnily ceny základních potravin v minulých letech? Odpovědi najdete v tabulce, která vychází z údajů ČSÚ.

PotravinyCena 2010 (Kč)Cena 2016 (Kč)Cena 2020 (Kč)Cena 2025 (Kč)
Chléb konzumní kmínový 1 kg18,9021,1028,1044,80
Hladká pšeničná mouka 1 kg8,4011,4012,40 15
Těstoviny vaječné 1 kg31,2043,5051,4059,40
Vepřová kýta bez kosti 1 kg105115,20147,30128,90
Hovězí zadní bez kosti 1 kg177,90205226,50317,40
Šunka vepřová 1 kg154,90196223264,10
Kuře kuchané celé 1 kg5668,9060,7069,50
Vejce slepičí čerstvá 10 ks27,6029,8030,9046,40
Mléko polotučné trvanlivé 1 l14,6015,2015,6015,80
Máslo 1 kg112,70 145,30170,10235,10
Jablka konzumní 1 kg23,2030,7031,5039,50
Banány 1 kg27,2031,8032,3029,10
Konzumní brambory 1 kg9,9015,901913,50
Papriky 1 kg54,7061,5065,1069,50
Rajčata kulatá červená 1 kg41,4050,3059,4064,60
Cibule 1 kg11,4015,7018,4021,50
Cukr krystalový 1 kg18,2015,7014,1015,80
Tuzemský pravý (Tuzemák) 1 l216,60244,40278,60289,60
Pivo výčepní světlé lahvové 0,5 l9,8011,1011,8012,70

Nedostatek úrody, nemoci a další důvody

Měli jste pocit, že některé položky zdražily víc? Možná si pamatujete některé opravdu citelné skoky, které se většině potravin nevyhnuly – důvodem mohl být chvilkový nedostatek na trhu v souvislosti s neúrodou nebo nemocí zvířecí populace, ale i spousta jiných důvodů. Vzpomeňte si například na skokové zdražení vajíček na přelomu let 2011 a 2012: v prosinci jste 10 kusů vajec koupili průměrně kolem 25 Kč, v lednu už za 27 a v březnu přes 50 Kč.

Pamatovat si můžete i na krizi kolem másla, která vyvolávala davové šílenství. V květnu 2010 šlo kilo másla pořídit za cca 107 Kč, o půl roku později už za 149 Kč a v září 2017 dosáhla svého prvního vrcholu s cenou 229,50 Kč za kilo. Za sledovanou dobu bylo máslo nejdražší na začátku roku 2025, kdy se v lednu dostalo až na 244,30 Kč.

Velmi dramaticky vypadají i další grafy vývoje cen - například jablka šla v roce 2010 koupit za 23 Kč, o osm let později za 43,30 Kč a koncem loňského roku stála chvíli přes 45 Kč za kilo. To jsou vrcholy vzestupné křivky, výhodnější cena za uvedenou dobu byla v listopadu 2014, kdy se vrátila na 23,90 Kč. Ovšem od té chvíle už neklesla pod 36 Kč.

Mezi cenové skokany patří například i citrony, které v roce 2010 prodávaly kolem 31 Kč za kilo a o čtyři roky později už stály přes 85 Kč - koncem loňského roku se držely na ceně mezi 60–70 Kč.

Podobně na tom jsou brambory, které začínaly na částce do desetikoruny, ale v roce 2019 a 2024 už byly za skoro 25 Kč. Příjemným faktem je, že koncem loňského roku se daly sehnat za cenu lehce nad 13 Kč.

Kdo má rád rajčata, tak asi ví, že jejich cena jde, se sezónními výkyvy, nahoru stabilně. Od částky kolem 44 Kč za kilo v roce 2010 se vyšplhala na stovku na jaře 2023. Na konci loňského roku vyšla na cenu lehce pod 70 Kč.

Porostou ceny potravin v roce 2026?

Když se podíváte na vývoj cen potravin, jistě vás napadne, jak to asi bude pokračovat. O cenovou předpověď jsme požádali agrárního analytika Ing. Petra Havla. „Rychlost růstu cen potravin se zpomalila již na konci loňského roku a tento trend by měl minimálně první měsíce roku pokračovat. I když bude hodně záležet i na počasí a tím pádem úrodě, lze předpokládat, že pokud ceny vzrostou, bude to spíš o jednotky procent,“ vysvětluje Petr Havel. „Aktuálně lze předpokládat stagnaci až mírný pokles cen mlékárenských produktů, stagnaci cen pekárenských produktů, zastavení růstu cen masa a masných produktů a možná velmi mírné zvýšení cen ovoce a zeleniny, vzhledem k energetickým nákladům na jejich dlouhodobé skladování a skutečnosti, že část zimní nabídky pochází ze skleníků, kde jsou vyšší náklady na produkci.“

Načítám