Hlad je často převlečená žízeň! Kolik byste měli pít vody a jak poznáte, že je to málo?

Lidské tělo, to je vlastně chodící „nádrž – voda tvoří více než polovinu organismu, a pokud ji pravidelně nedoplňujete, přestane správně fungovat. Strádá mozek, srdce, ale v podstatě i každá buňka. Už ztráta jednoho až dvou procent tekutin zásadně sníží schopnost se soustředit, pokud je dehydratace větší, pak můžete mít pocit závratě, bušení srdce a v krajních případech to může skončit i selháním orgánů. „Nezáleží jen na množství vody, ale i na kvalitě nápojů, pravidelnosti jejich příjmu a na rovnováze mezi příjmem a ztrátami. Riziko je vyšší u seniorů, dětí nebo pacientů s cukrovkou či onemocněním ledvin,“ říká Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz.

Skrytá dehydratace se nehlásí jen suchem v ústech. Způsobuje únavu, bolesti hlavy, podrážděnost a horší soustředění. A nespoléhejte na to, že ji prozradí pocit žízně. „Mozek někdy interpretuje slabý signál žízně jako hlad,“ upozorňuje Pavla Horáková. Platí vlastně, že hlad bývá někdy jen „převlečená“ žízeň. Než si tedy dáte něco k jídlu, zkuste nejdřív vypít sklenici vody, počkejte 10 až 15 minut a uvidíte, jestli pocit hladu zmizí.

Pocit žízně bohužel nemusíte cítit ani ve chvíli, kdy nejsou vodou dostatečně zásobeny buňky. „Pro člověka je přitom zásadní především vnitrobuněčná voda. Pokud si buňka zvykne na nedostatečné množství, tak se pocit žízně nedostaví,“ vysvětluje Irena Hončlová, doktorka farmacie a odbornice na celostní medicínu.

Proto je dobré pít pravidelně malé doušky vody během dne, i bez pocitu žízně. V praxi to znamená vypít každou hodinu minimálně dva až tři doušky vody a ráno po probuzení jednu „startovací“ sklenici vody – doporučována je vlažná.

I když je voda pro tělo zásadní a měla by být základem pitného režimu, občas je zapotřebí zvolit nápoj, který tělu dodá i minerály. Hlavně po vyšším fyzickém výkonu nebo při nemoci s horečkou, kdy se hodně potíte. Pak je potřeba doplnit hlavně sodík, draslík, hořčík a vápník, které hlídají rovnováhu tekutin v buňkách a správnou činnost srdce a svalů. „V takové chvíli je dobré sáhnout po iontových nápojích, rehydratačních roztocích nebo minerálkách s vyšším obsahem solí a minerálů,“ vysvětluje Pavla Horáková.

Při výběru minerálek se řiďte tím, co tělo právě potřebuje. V běžné situaci za plného zdraví sáhněte po slabě až středně mineralizované přírodní minerální vodě; jsou čisté, mají stabilní složení a neprocházejí chemickými úpravami, radí Jana Ježková, balneotechnička a předsedkyně Svazu minerálních vod. Při sportu nebo horečce volte minerálky bohatší na sodík a draslík, které rychleji doplní to, co jste ztratili potem. Čtěte etikety a vybírejte podle potřeby, věku a zdravotního stavu.

Jestliže pociťujete chronickou únavu, všimli jste si tmavé barvy moči, máte často závrať nebo svalové křeče, pak byste měli jít k lékaři. „Laboratorní vyšetření elektrolytů a funkce ledvin pomůže zjistit, zda nejde o chronickou dehydrataci či nerovnováhu minerálů a řešit to,“ vysvětluje magistra Pavla Horáková.

7 důvodů, proč pít „obyčejnou“ čistou vodu: Pomůže zhubnout, posílí imunitu a zmírní bolesti hlavy a zad