Článek
Už prababičky říkaly, že hlad je jen převlečená žízeň. Například vědecká studie publikovaná v časopisu Americké dietetické asociace potvrzuje, že lidé často sáhnou po jídle, když jim ve skutečnosti chybí tekutiny. Mozek totiž při žízni i hladu vysílá velmi podobné signály, jako je lehká únava, malátnost, ztráta koncentrace nebo podrážděnost.
1. Tělo si plete žízeň s hladem
Že organismus ve skutečnosti žízní a ohrožuje ho dehydratace, poznáte i podle dalších faktorů. Všimnout si můžete sucha v ústech, méně častého močení a tmavší barvy moči, bolestí hlavy či závratí. „Vnímat můžete i zrychlený dech, zvýšenou tělesnou teplotu, suchost kůže a sliznic, vymizení žilní kresby na hřbetu rukou či pokles krevního tlaku při postavení se ze sedu nebo lehu,“ vyjmenovává příznaky těžké dehydratace docent Pavel Těšínský, vedoucí lékař Jednotky intenzivní metabolické péče ve FN Královské Vinohrady.
- Co s tím? Pokud máte pocit, že by to chtělo něco zakousnout, zkuste se nejprve napít čisté vody. Do deseti minut se ukáže, jestli vás dál bude trápit pocit hladu, nebo šlo jen o žízeň.
2. Máte emoční hlad
Jste po nepříjemné hádce, nudíte se, přišla na vás úzkost nebo vás drtí dlouhodobý stres? Mozek může vyvolat chuť na něco dobrého jako způsob útěchy. Nejde o skutečný fyzický hlad, ale o touhu po vnitřní pohodě. Emoční hlad přichází náhle, často jako chuť na něco konkrétního – na sladké nebo slané. Vede rovněž k automatickému nebo takzvanému emočnímu přejídání, případně dokonce k záchvatovitému přejídání.
„Jedná se o vzorec chování, kterým si člověk něco vynahrazuje nebo jídlem řeší problémy v práci či třeba ve vztazích. Úlevu navíc obvykle hledá v přeslazených, přesolených nebo mastných potravinách. Jen velmi malá část emočních strávníků sáhne po zdravé potravině,“ vysvětluje Věra Burešová, hlavní výživová poradkyně center Naturhouse.
Jídlo skutečně může ve vypjatém okamžiku poskytnout krátkodobou úlevu, po ní ale zpravidla následuje výčitka.
- Co s tím? Zkuste si najít jiné metody k utišení „hladu“: chvilku meditace, pár stránek knihy, krátké protažení na čerstvém vzduchu u otevřeného okna… Klidně si čas od času můžete dopřát i něco dobrého, ale vědomě. Dejte si kostičku kvalitní čokolády nebo datli, ale pomalu a s plným soustředěním.
Jídlo na emoce? Není zcela zakázáno, ale nesmí to být pravidlo, musí ho být jen trocha a musíte si ho vědomě a pomalu užítFoto: YusufAslan, Shutterstock.com
3. Naučená sladká tečka
Chuť mlsat může být i naučený návyk – třeba v podobě sladké tečky po obědě. Mozek si tento rituál spojí s pocitem odměny a uzavření. Může jít ale i o důsledek nevyváženého jídelníčku, například pokud si dopřejete příliš jednotvárný pokrm, který vás chuťově neuspokojí. Stejně tak potřeba dojíst se hrozí po „hladových“ jídlech s vysokým glykemickým indexem, po kterých hladina cukru rychle vystoupá a stejně rychle klesne. Tělo pak reaguje falešným hladem a chutěmi, i když má ve skutečnosti dostatek kalorií.
- Co s tím? Zkuste po jídle deset minut počkat, než se projeví signály sytosti, chutě na sladké možná odezní samy. Ujistěte se také, že máte vyvážený talíř, tedy jíte pokrmy se správným poměrem bílkovin, tuků a komplexních sacharidů. Snížíte tak riziko vzniku chutí na sladké i vlčího hladu.
Hledejte uspokojení jinde než v jídle
Je naprosto normální jíst pro radost. Ale není normální nacházet uspokojení pouze v jídle. Pokud se z každé špatné nálady nebo únavy stává důvod něco uzobnout, trpí vaše váha, zdraví i psychika. „Zamyslete se, jaké potraviny volíte, když máte hlad, a po čem sáhnete, když jste ve stresu. Přemýšlejte také, co jiného kromě jídla vám může s psychickou nepohodou pomoct. U někoho to může být hudba, kniha, film, u jiného třeba procházka. Uvidíte, že se budete cítit mnohem lépe,“ radí Věra Burešová. Vaše tělo i duše vám za to poděkují.
