Článek
Na streamovací platformě Oneplay včera odstartovala dokumentární série Rigo, která mapuje jeden z nejděsivějších případů československé kriminalistiky. Dopadení a odsouzení nekrofilního sériového vraha Ondreje Riga je totiž v mnoha směrech přelomové – spolupracovali na něm tři země a soud poprvé jako důkaz přijal i analýzu DNA.
Panika ve slovenské metropoli
Představte si Bratislavu v roce 1990. Město s nově nabytou svobodou, všeobecný pocit uvolnění a toho, že teď už bude všechno jen lepší. Zprávy o zavražděných ženách, které někdo ubil ve spánku přímo v jejich bytech a následně s jejich mrtvolami vykonával sex, způsobily na začátku 90. let paniku – ženy odmítaly být doma samy, do oken přízemních bytů se hromadně montovaly mříže, následující dva roky snad žádná z obyvatelek Bratislavy nešla spát bez obav.
A to zpočátku nikdo nevěděl, že vraždám na Slovensku předcházely ještě vraždy v Mnichově a Amsterdamu…
Těžké dětství, traumata a známky psychopata
Ondrej Rigo se narodil v prosinci 1955 do problémové romské rodiny. V podstatě od narození bylo součástí jeho života násilí v různých podobách, kriminalita, chudoba a chaos. Vyrůstal bez lásky, péče, jakýchkoli morálních zásad a pravidel. Že v polepšovně skončil až ve čtrnácti, je v podstatě zázrak. Fakt, že z ní i se sourozenci pak putoval do dětského domova, už je jen smutný důsledek toho všeho.
Každopádně už v raném dětství jevil psychopatické známky. Bavilo ho ubližovat zvířatům, násilí ho vždy fascinovalo a přitahovalo. Zpětně to jsou samozřejmě z pohledu psychiatrů jasné varovné signály, ale tehdy se jimi nikdo moc nezabýval. Koneckonců bavíme se o době, kdy otázky duševního zdraví byly spíš okrajovou záležitostí v odborných kruzích.

Za celkem devět vražd dostal Rigo u soudu doživotíFoto: Mišauerová Jana, ČTK
První oběti v Mnichově
Po odchodu z dětského domova se Rigo protloukal životem, jak to jen šlo. Nastoupil na vojnu, dvakrát se oženil, dokonce zplodil dceru, ale především střídavě pobýval ve vězení. Většinou za loupeže, kdy vykrádal přízemní byty. Zvyk, který si uchoval i poté, co začal vraždit.
Když se po revoluci otevřely hranice, nabyl Rigo dojmu, že na západě na něj konečně čeká štěstí. Jakmile zase jednou opustil věznici, rovnou se vydal do Rakouska a pak do Německa. Neměl doklady, a tak si pořídil falešný jugoslávský pas, ale na to mu rychle přišli. Opět putoval za mříže a nakonec skončil v azylovém táboře. Tam vyfasoval boty, které (aniž by to samozřejmě tušil) byly další věc, která nakonec přispěla k jeho dopadení a usvědčení.
Z tábora zamířil do Mnichova a tahle jeho „návštěva“ si vyžádala dva lidské životy. Jeho první obětí se stala čtyřicetiletá žena, do jejíhož přízemního bytu vlezl otevřeným oknem, ve spánku ji zavraždil údery do hlavy a následně její mrtvé tělo znásilnil. Také si dopřál několik cigaret a jejich nedopalky nechal na místě činu.
O asi dva měsíce později velmi obdobným způsobem zavraždil osmadvacetiletou ženu. I ona bydlela v přízemí, i k ní se vloupal oknem, i ji umlátil železnou tyčí a následně ji zneužil (ji dokonce dvakrát, jednou do pochvy, podruhé do konečníku). Na místě činu pak policie našla nejen mrtvou ženu a vražednou zbraň, ale také jednu pánskou ponožku. Později se ukázalo, že právě ponožky ze svých nohou si Rigo navlékal na ruce, aby nezanechával otisky prstů.

Anna a její syn Juraj, které Rigo zavraždil v lednu 1991Foto: You Tube
Mnichov, Amsterdam a Bratislava
Nakonec se ale Rigo z Německa přesunul do Nizozemska, v Amsterdamu totiž žila jeho sestra. Hned v září 1990 tam o život připravil další ženu – šestapadesátiletou nešťastnici, kterou ve spánku ubil dlažební kostkou, pak ji svlékl a její mrtvé tělo znásilnil.
Druhý den po vraždě ale odjel zpět do Bratislavy, kde započal velké vražedné běsnění. Jeho první slovenskou obětí se v říjnu 1990 stala osmaosmdesátiletá obyvatelka domova důchodců.
V lednu 1991 si na vrub připsal rovnou dvě vraždy – čtyřicetileté ženy a jejího šestnáctiletého syna, o jehož přítomnosti v bytě nejspíš nevěděl. Poslední jeho obětí se v březnu 1992 stala sedmašedesátiletá žena, kterou sprovodil ze světa stejně jako všechny předešlé.

Osmaosmdesátiletou důchodkyni Rigo zavraždil v domově důchodcůFoto: You Tube
Jediná přeživší oběť
Po vrahovi žen samozřejmě pátrali policisté v Mnichově, Amsterdamu i Bratislavě, ale všichni nezávisle na sobě. Velmi dlouho trvalo, než se podařilo případy spojit – spolupráce mezi státy byla po pádu komunismu v začátcích. Kooperovat spolu začali policisté v podstatě až v březnu 1992 po Rigově zatčení slovenskou policií.
K jeho dopadení a následnému usvědčení nakonec ale přispělo několik věcí, jednou z nejzásadnějších pak byla jednatřicetiletá žena, kterou se Rigo pokusil zavraždit v lednu 1991, ale ona se mu dokázala ubránit. Dřevěná tyč, kterou se ji pokusil ubít, se totiž po pár ranách zlomila, a žena se její jednou půlkou začala bránit. Ovládala karate, což rozhodně hrálo v její prospěch. Ke všemu zachovala duchapřítomnost a během zápolení dokázala útočníka velmi silně stisknout v rozkroku. Bolest Riga ochromila a hlavně donutila k úprku. Svědectví statečné ženy samozřejmě pomohlo vraha dostat za mříže.
Vinu popíral, ale důkazy ho usvědčily
Nejzásadnějším důkazem byl ale samozřejmě modus operandi, tedy fakt, že Rigo vraždil pořád stejným způsobem, před i po vraždách se choval víceméně stejně.
Pomohly i boty, které si vrah odnesl z německého azylového tábora, jejich otisky byly velmi specifické a shodovaly se se stopami, které policisté našli na místech činů. A důkazem byly i jeho ponožky, koneckonců i v době zatčení byl Rigo naboso – nechal je totiž také u jedné z obětí.
Co je ale unikátní, to jsou vzorky jeho DNA. Policisté je získali z nedopalků cigaret, které na místě nechával, a také ze spermatu nalezeného na obětech. Jejich analýza byla ale v začátcích, a právě o to, že jde o novou, nevyzkoušenou a neověřenou metodu, se opírala Rigova obhajoba.
I k nim soud ale nakonec přihlédl. A i když se Rigo nikdy k žádné ze svých vražd nepřiznal, uznal ho vinným a poslal ho v roce 1994 na doživotí za mříže. Stal se tak prvním československým vrahem usvědčeným na základě analýzy DNA. Ve vězení tak Ondrej Rigo strávil zbytek svého života, zemřel v roce 2022 ve věku 66 let.
Zdroj: Kriminalistika.eu, Novinky.cz, Aktuálně.cz






