Článek
Celosvětově dostupná data z různých studií ukazují, že úzkostně depresivních poruch přibývá. „Dokonce se uvádí, že za posledních cca 20–30 let se ten počet zdvojnásobil. Samozřejmě se o tom také více mluví v rámci nějaké destigmatizace duševních obtíží, ale myslím si, že to vidíme i v každodenní praxi, že opravdu těch pacientů přibývá,“ říká neuropsycholožka Lenka Krámská.
Společně s tím se ale zvyšuje i počet případů, kdy praktický lékař sám odešle pacienta na neuropsychologické vyšetření. Takový lékař může včasnou indikací pacientovi významně pomoci.
Každá nemoc je psychosomatická
Velký posun vidí Lenka Krámská také v psychosomatice, která zkoumá souvislosti mezi psychickými faktory (např. stres, dlouhodobá emoční zátěž, trauma) a tělesným zdravím. „Lékaři různých somatických oborů dnes mnohem častěji žádají o vyšetření nebo konzultaci psychologa,“ popisuje neuropsycholožka.
„V neurologii například často vídáme psychogenní neepileptické záchvaty. Vypadají jako epilepsie, ale podkladem není patologická aktivita v mozku – příčinou může být nějaký nezpracovaný konflikt, velká zátěž nebo kumulace stresorů.“
S kým jsme si povídali
Prof. PhDr. Mgr. Lenka Krámská, Ph.D. je klinická psycholožka, neuropsycholožka a psychoterapeutka. Působí jako vedoucí oddělení klinické psychologie v Nemocnici Na Homolce a věnuje se také výuce a výzkumu. Specializuje se na neuropsychologickou diagnostiku pacientů s onemocněními mozku, epilepsií, demencí nebo po cévních příhodách. Mimo jiné je známá svou prací při operacích mozku, kdy pomáhá chránit důležité mozkové funkce pacienta přímo během zákroku. Dlouhodobě se věnuje i psychosomatice, vlivu emocí a životních zkušeností na tělo a zdraví. Je zakladatelkou České neuropsychologické společnosti a autorkou knižního rozhovoru Tajemství duše ukrytá v mozku.
Neuropsycholožka Lenka Krámská byla hostem podcastu MudrováníFoto: Jan Handrejch, Proženy.cz
Dětství je pro mozek zásadní
I stres nebo traumatické zkušenosti, které člověk zažije v útlém věku, ho mohou ovlivnit na celý život. „My víme, a těch studií už je dnes na to celá řada, že závažný stres, napětí, konfliktní prostředí ovlivňují základní mozkové struktury, které se podílejí na celé naší osobnosti,“ vysvětluje Lenka Krámská.
Mozek je neustále vystaven stresu
Přestože by se dalo říct, že žijeme v době blahobytu, všechny potřeby naplněné být nemusí. „My jsme permanentně vystaveni negativním, těžkým informacím z celého světa. Tohle dříve nebylo. Naše amygdala a náš limbický systém je neustále vystavený stresu – a to je opět velké riziko rozvoje úzkostných poruch,“ říká neuropsycholožka.
„Neumíme to regulovat a já si vždycky říkám, jak to mají umět děti, když to neumí dospělí, když se neumíme odlepit od těch telefonů a všech zařízení.“
Fyzická aktivita není klišé
Jako velkou pomoc a prevenci doporučuje pohyb. „Fyzická aktivita je přirozené antidepresivum, protože nám vyplaví ty potřebné neurotransmitery. Je to i prevence proti nejrůznějším demencím, to se ukazuje na řadě studií. K tomu bych ještě přidala různé kognitivní aktivity – tedy i trénink mentální – a samozřejmě rozvoj sociálních vazeb, kontaktu, komunikace, protože to jediné zabrání tomu, abychom se izolovali,“ uzavírá Lenka Krámská.
MUDrování s Marií
Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Marie Makovská zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Podcast MUDrování s Marií o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na Proženy.cz. Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDrování s Marií i odebírat.
