Frankensteinův netvor je znovu v kurzu. Dáte přednost Netflixu, nebo Stavovskému divadlu?

„Jsi zodpovědný za to, co vytvoříš, i kdyby to měl být netvor.“ Zní to trochu jako memento pro rodiče pubertálních potomků, ale ve skutečnosti jde o ústřední motto románu o Frankensteinovi. Příběh sebestředného vědce, který svůj výtvor zavrhl, totiž v současnosti znovu získává na popularitě. Možná i proto, že ve věku AI téma „umělého výtvoru“ rezonuje víc než kdy jindy. Aktuálně jej můžete shlédnout jak na Netflixu v magickém zpracování režiséra Guillerma del Toro, tak na prknech pražského Stavovského divadla, kde má premiéru 13. a 14. listopadu.

„Když se ke mně doneslo, že se naše premiéra odehraje tak brzy po té filmové na Netflixu, vlastně mě to ani nepřekvapilo. Tyhle zvláštnosti se kolem Frankensteina prostě dějí,“ říká režisérka Petra Tejnorová, která jeden z prvních gotických románů anglické autorky Mary Shelley uvedla na divadelní prkna takříkajíc na zakázku s odůvodněním, že právě ona má talent na brak. Jenže když se do knihy začetla, zjistila, že původní román je filmům s vraždícím sešívaným monstrem poměrně vzdálený a příběh o vědci Frankensteinovi a jeho výtvoru je daleko víc melodrama než horor.

Přesto jde o dílo, s nímž není radno si zahrávat, podobně jako Macbeth, jehož název někteří z herců z pověrčivosti ani nevyslovují. Dva zahraniční kolegové Tejnorové prý během zkoušení divadelní adaptace Frankensteina čelili úmrtí v rodině a inscenaci ani nedokončili. Podobnou zkušenost má i česká režisérka: „Když jsem Frankensteina připravovala, můj otec vážně onemocněl. Musím přiznat, že setkání s Mary Shelley skrz její knihu pro mě v té době bylo životodárné. Ona sama totiž do psaní dokázala transformovat spoustu bolesti, která ji v životě potkala.“

Frankensteinův netvor, kterého mohou diváci Stavovského divadla spatřit v podání Petra Vančury, také na rozdíl od většiny svých filmových předchůdců mluví a chce být vyslyšen. Vančura do něj podle svých slov mimo jiné promítl vlastní zkušenost s nepřijetím a opakovaným odmítnutím. „Zažil jsem to v dětství i dospívání mnohokrát, ale na rozdíl od Frankensteinova netvora jsem naštěstí neměl potřebu být kvůli tomu zlý. A znovu jsem si to téma připomněl, když jsem začal navštěvovat dětské domovy, odkud jsem si vzal do hostitelské péče jednoho kluka,“ říká herec, kterého prý upřímně zaskočilo, čím vším k němu promlouvá příběh, který do té doby považoval za „blbinu plnou krve“.

Vedle něj se ve Stavovském divadle představí také dvě Terezy, Jarčevská a hostující Hof, obě paradoxně v mužských rolích. Jarčevská jako Robert Walton, průvodce Frankensteinovým příběhem a Hof coby sám Victor Frankenstein. Proč se Tejnorová rozhodla obsadit do mužských rolí ženy? „Je to taková moje pocta všem herečkám, od kterých jsem už na DAMU slýchala stesky, že pro ženy bývá na divadle velmi málo příležitostí a většinou se omezují na pár hereckých typů: matka, děvka a naivní dívka,“ vysvětluje režisérka, která touto formou chtěla také zdůraznit osobnost samotné autorky románu, která se s ohledem na rostoucí popularitu a vliv umělé inteligence ukázala být velkou vizionářkou…

Jak se obléknout do divadla? Stylistka radí, čemu se vyhnout a co naopak zvolit