Hlavní obsah

Čarodějnice z Wall Street. Milionářka, která z lakoty nechala synovi amputovat nohu. Jak to bylo s Hetty Green

Foto: Gettyimages.com

Foto: Gettyimages.com

Měla geniální ekonomické myšlení a odvahu. I v době, kdy podnikatelský a finanční svět patřil mužům, dokázala vydělat obrovské jmění. Stala se nejbohatší, ale také nejlakomější ženou své doby. Její syn kvůli její lakotě dokonce přišel o nohu. Kdo byla Hetty Green neboli čarodějnice z Wall Street?

Článek

Na konci 19. a na začátku 20. století svět peněz, investic a finančnictví patřil mužům. Ale pak tu byla Hetty Green, žena, která dokázala všechna tahle společenská „pravidla“ porušit a vydělat majlant. Přesto její životní příběh moc obdivu nevyvolává. Ještě na konci 20. století byla zapsána v Guinnessově knize rekordů jako největší lakomec světa.

Bohatá už od kolébky

Hetty se narodila v roce 1834 do bohaté rodiny. A ačkoli svět byznysu tehdy s ženami nijak zvlášť nepočítal, její dědeček šel tak trochu proti proudu.

Vnučku od dětství zasvěcoval do tajů obchodu, financí i rodinného podnikání a vychoval tak z ní zdatnou obchodnici. Traduje se, že se už jako teenagerka začala starat o účetnictví rodiny a byznys se stal její hlavní vášní.

Jak moc byla do obchodování zapálená, dokazuje i historka z dob, kdy jí bylo dvacet let. Otec jí tehdy pořídil řadu luxusních šatů, které jí měly pomoct zapadnout do vyšší společnosti a najít si vhodného manžela. Jenže Hetty šaty prodala a získané peníze okamžitě investovala. Nakoupila za ně státní dluhopisy.

Chytrá nevěsta

I bez skříně plné šatů se ale Hetty provdala – a rozhodně ne za chuďase. Vzala si milionáře Edwarda Henryho Greena, ovšem i ona už v té době měla díky rodinnému zázemí a také svým osobním obchodním aktivitám velmi slušný majetek.

Tehdy poprvé se výrazně projevila její finanční opatrnost. Se snoubencem totiž uzavřela velmi propracovanou předmanželskou smlouvu. Svůj majetek zcela oddělila od peněz svého nastávajícího muže, zajistila si plnou kontrolu nad svým jměním, chránila se i před případnými dluhy manžela (což se později ukázalo jako velmi prozíravé) a především: její Edward se podpisem vzdal jakýchkoli nároků na její majetek a majetek její rodiny, a to včetně dědického práva.

Muže v dluzích už nechtěla

Manželství nějaký čas fungovalo, narodily se do něj dvě děti: syn Edward, přezdívaný Ned, a dcera Sylvie.

Někdy kolem roku 1885 ale začali manželé žít odděleně. Edward Green totiž na rozdíl od své ženy neměl příliš velké obchodní nadání, byl rozhazovačný a liboval si v riskantních obchodech. A právě v této době v podstatě zbankrotoval a dostal se do dluhů.

A manželova finanční negramotnost Hetty tak odpuzovala, že s ním nedokázala dál žít. Navíc čím víc se jí dařilo, tím urputnější nutkání šetřit měla, a především propadala paranoie, že jí všichni chtějí okrást a zničit.

Zrodila se čarodějnice z Wall Street

Přestože finanční nouzí Hetty Green ani její rodina rozhodně netrpěly, za nic se nesmělo utrácet. Přestože si klidně mohla dovolit žít v krásném sídle, využívala nuzných pronájmů. Nosila potrhané a špinavé šaty, a když byly děti nemocné, brala je k lékařům pro chudé, kteří pracovali zadarmo.

Na to doplatil její prvorozený syn Ned. Když mu bylo asi devět let, zranil si levou nohu, ale Hetty nehodlala platit. Sebe i syna oblékla co nejnuzněji a snažila se k pomoci přimět lékaře z charity. Ti ji ale poznali, chtěli, aby zaplatila, a tak i se zraněným synem odešla.

Nohu mu léčila podomácku, zranění se proto nikdy pořádně nezahojilo. Asi v devatenácti letech se do něj dostala infekce a noha mu musela být nakonec u kolene amputována. Než aby Hetty Green zaplatila lékařům, dopustila, aby její syn prožil zbytek života zmrzačený.

Když v roce 1902 zemřel její manžel Edward, zahalila se do smutku. Zlé jazyky tvrdily, že to byla pro ni jen další možnost, jak neutrácet za oblečení: od té doby nosila už jen staré černé šaty a černý závoj. A právě v této době vznikla přezdívka čarodějnice z Wall Street, přesně tak totiž Hetty Green působila.

Ned svobodný až po smrti matky

Syn po celý život s matkou udržoval korektní vztah, ale jako láskyplný ho nazvat nelze. Nejenže kvůli ní přišel o nohu, ale bránila mu i v lásce. Ned se totiž už někdy v 90. letech 19. století zamiloval do Mabel Harlow, ženy, která se živila jako tanečnice a částečně i jako prostitutka. O takovou snachu Hetty Green samozřejmě nestála, navíc byla přesvědčená, že jde Mabel jen o jejich rodinný majetek.

Ned tak s Mabel udržoval tajný poměr, a to až do roku 1916, kdy jeho matka po sérii mozkových příhod zemřela. V roce 1917 se vzali a díky dědictví žili spokojený a hlavně svobodný život.

Když Ned ve věku 67 let v roce 1936 zemřel, Mabel splnila jeho poslední přání, nechala exhumovat jeho v mládí amputovanou nohu a spolu s ní ho nechala pohřbít v rodinné hrobce.

I tihle dva ale uzavřeli předmanželskou smlouvu a vzhledem k tomu, že neměli děti, po Nedově smrti neměla Mabel právo na nic kromě měsíčního kapesného. Smlouvu ale napadla a nakonec dosáhla na mimosoudní vyrovnání s Nedovou sestrou Sylvií, která jí vyplatila půl milionu dolarů.

Sylvie ve vleku lakotné matky

Dalo by se říct, že dcera se stala obrazem své matky. Sylvie byla pod jejím silným vlivem a přísná asketická výchova způsobila, že i ona prožila život v ústraní, tichosti – a především s minimálním utrácením.

Vdala se, až když jí bylo 38 let. Všechny její nápadníky totiž Hetty Green zapudila v domnění, že jim jde jen a jen o peníze. Povolila až manželství s o 26 let starším Matthewem Astorem Wilksem, pravnukem milionáře Johna Jacoba Astora. Byl to svazek tichý a spořádaný, ale především pod přísnou kontrolou Hetty Green.

Vzhledem k věkovému rozdílu manželů se ale ze Sylvie poměrně brzy stala vdova, navíc z tohoto vztahu nevzešlo dítě, a tak opět zůstala sama s matkou.

Po matčině a bratrově smrti se stala jedinou dědičkou a spravovala obrovské rodinné jmění. Žila ale v naprosté samotě ve stroze zařízeném bytě v New Yorku, a když v roce 1951 ve věku 80 let zemřela, zůstal po ní obrovský majetek.

Téměř celé jmění, které v přepočtu na dnešní peníze čítalo zhruba miliardu dolarů, rozdělila Sylvie v závěti mezi řadu charitativních institucí, nemocnic, kostelů, knihoven a univerzit po celých Spojených státech.

Vlastně až po smrti všech členů bohaté rodiny byly jimi vydělané peníze konečně smysluplně využity…

Zdroj: Seznamzprávy.cz, The New York Times, Texas State Historical Association, New York Social Diary

Načítám