Článek
Lanová dráha na Petřín, která byla postavená za neuvěřitelných pouhých pět měsíců, okamžitě zaujala Pražany nejen svým romantickým nábojem, ale i technologickou brilancí. Jako pohon první lanovky byl uplatněn systém vodní převahy. Vozy měly ve spodní části nádrž na vodu, ta byla v horní stanici naplněna a takto zatížený vůz vytáhl ten druhý nahoru. V dolní stanici se voda vypouštěla. Oba vozy vyrobila smíchovská Ringhofferova továrna. Byly dlouhé 6 metrů a široké 2 metry, měly čtyři oddíly a mohlo se v nich svézt až 50 cestujících. Jízda po trati trvala 6 minut.
Nadšení i kritika
Ohlas Pražanů byl nadšený. Klub českých turistů popsal projekt jako cílevědomý a pokrokový čin: „Patrný úspěch lanové dráhy a rozhledny budou nám i do budoucna vzpruhou, abychom započatým směrem dále usilovali pro okrasu královské Prahy…“ Pět měsíců výstavby se stalo symbolem rychlosti a efektivity, což Pražané vnímali s jistou hrdostí.
Nechyběly ale ani kritické hlasy. V zimě zamrzala vodní zařízení a místní obyvatelé na Újezdě si stěžovali, že lanovka způsobuje výpadky vody v kohoutcích. Nicméně až do začátku 1. světové války fungovala lanovka ke spokojenosti občanů dál.
Dvě přerušení provozu
Začátek války provoz lanovky přerušil a po několika marných pokusech o jeho obnovu ve dvacátých letech se znovu rozjela až 5. června 1932 u příležitosti IX. všesokolského sletu. To už ale byla docela jiná, opět velmi moderní lanovka!
Byla plně elektrifikovaná a trať zcela přestavěná. Lanovka byla jednokolejná, ve střední části trati byla výhybna. Trať byla prodloužena nahoře na zhruba 510 metrů průlomem v Hladové zdi až na vrchol Petřína a překonávala výškový rozdíl 130,45 metru. Vozy, které vyrobili opět u Ringhoffera, byly velmi elegantní, 12 metrů dlouhé a 2,4 m široké. Přepravit mohly až 70 stojících a 35 sedících cestujících. Do pohybu je uvádělo tažné lano ukotvené na vozech. Na lanovce byl také poprvé na světě použit nový systém brzdných lan Pohlig, který umožňoval v případě nutnosti kdekoliv zachytit a zastavit vůz.
Lanovka byla dlouhá léta vyhledávanou turistickou atrakcí. Přibyla mezistanice Nebozízek, jež dostala jméno po přilehlé restauraci a zahradě, které byly mezi Pražany oblíbeným výletním cílem už v 19. století.
Vznik Nebozízku byl motivován snahou lépe obsloužit oblast okolo Hladové zdi a zpřístupnit vycházkovou trasu na Petřín i těm, kdo nechtěli vystoupit až na úplný vrchol.
Lanovka bez úhony přežila i druhou světovou válku a sloužila Pražanům i návštěvníkům hlavního města až do 7. července 1965, kdy trať vážně narušily dlouhotrvající deště. Rozsáhlý sesuv půdy v roce 1967 pak definitivně zničil část drážního tělesa. Praha se však své populární lanovky nevzdala. Po náročné asanaci petřínského svahu, generální opravě dráhy a modernizaci se lanovka s cestujícími opět rozjela 15. června 1985.
Jaká bude nová lanovka?
Od nového otevření lanovka přepravovala cca 2 miliony osob ročně a celkem jich za dobu své existence přepravila 60–80 milionů.
V září 2024 však byl opět kvůli podmáčení terénu a hrozbě sesuvu provoz zastaven. Práce na rekonstrukci začaly v polovině března 2025, kdy byly vyzvednuty oba stávající vozy, jeden byl převezen do dílen DPP v Hostivaři pro expozici Muzea MHD ve Střešovicích, druhý míří do depozitáře Národního technického muzea v Chomutově.
Novinky.czPodoba nových vozů vzešla z designové soutěže, ve které uspělo studio Anna Marešová designers. Budou mít větší prosklenou část, takže návštěvníky čekají lepší výhledy. A tým Anny Marešové přišel i s jedním hravým detailem, který si návštěvníci Petřína určitě zamilují: při vzájemném míjení jeden z vozů koketně zamrká na svůj protějšek problikávajícím světlem a ten druhý se stydlivě začervená.
Znovuotevření lanovky je plánováno na léto 2026.
