Hurvínek oslavil 99. narozeniny, Spejbl je ještě o šest let starší. Naše nejslavnější loutky miluje celý svět

Divadlo Spejbla a Hurvínka má za sebou tak bohatou historii, že i nejstarší člověk v České republice by si jej mohl pamatovat ze svých dětských let. Vždyť postavička pana Spejbla vznikla už v roce 1920! Jejich rozpustilé příhody pravděpodobně znáte i z večerníčků, které se začaly vysílat v roce 1971. 

První třináctidílná série pod názvem Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka byla ještě černobílá, ta druhá z roku 1974 Znovu u Spejbla a Hurvínka byla už barevná a je stále dostupná v iVysílání České televize. Možná se vám ještě vybaví jednotlivé epizody, například Spejbl na houbách, Závod do vrchu nebo Hurvínkovo strašidýlko…

Napadlo vás někdy, která loutka je nejmladší? Trochu překvapivě je to Bábinka neboli paní Kateřina Hovorková, která přišla na svět až v roce 1971, zato Mánička a věrný pejsek Žeryk se přidali už v roce 1930.

A Hurvínka od taťuldy dělí pouhých šest let. Ušatý nezbeda z lipového dřeva s koulejícíma očima se divákům poprvé představil 2. května 1926 v zábavném přídavku večerního představení komedie Rudolfa Nešvery Počestný dům na scéně LDFO v Řemeslnické besedě v Plzni. Nedávno mu tedy bylo úctyhodných 99 let!

Jako překvapení pro Josefa Skupu, zakladatele divadla, ho vytvořil Gustav Nosek – synovec řezbáře Karla Noska, autora postavičky pana Spejbla. Tehdy ani jeden z nich samozřejmě nemohl tušit, že právě stvořili legendární dvojici.

Dialogy Spejbla s Hurvínkem se velmi rychle staly populární a Josef Skupa s nimi brzy začal natáčet rozhlasové pořady i gramofonové desky. Hurvínek se pak dostal i na poštovní známku a je po něm pojmenovaná také planetka objevená 27. října 1997 českou astronomkou Lenkou Kotkovou.

A diváky baví stále! 29. května bude mít v kinech premiéru filmová verze představení, které loni dosáhlo téměř tisícovky repríz. Reprezentuje klasické období tvorby Spejbla a Hurvínka a je nejstarší inscenací v repertoáru divadla. „Co u Hurvínka fungovalo a vždy fungovat bude, je příběh. A co je zásadní, že do divadla vodí nové děti vzpomínky a emoce rodičů z jejich dětství, to je perpetuum mobile, které nezastaví ani nové technologie nebo sociální sítě,“ říká režisér nového filmu Pohádky pro Hurvínka Vojtěch Frič.

Od chvíle, kdy Josef Skupa založil samostatné Divadlo Spejbla a Hurvínka, prošlo rozmanitým a leckdy i trnitým vývojem. Během druhé světové války se o něj zajímalo gestapo, divadelní autobus byl dvakrát útočištěm pro vysílačku ilegální skupiny v Chrástu a byl zřejmě použit i k převozu zbraní. Němci následně loutky zabavili, principál byl zatčen a odsouzen k pěti letům vězení. Po válce pak začal soubor hrát v Praze v Římské ulici.

Skupovo zdraví se ale postupně zhoršovalo, a tak od roku 1952 začal – zatím „tajně“ – svěřovat interpretaci Hurvínka Miloši Kirschnerovi. V roce 1956 se v předsálí divadla objevil na vývěsce text, jímž se Josef Skupa ke svému nástupci oficiálně přihlásil: „Vychoval jsem si svého pokračovatele, jak mi radili přátelé z obecenstva. Zůstáváme těsnými spolupracovníky a jsem rád, že Hurvínek a Spejbl žijí dál ku potěše vaší i mojí.“

V polovině 60. let přišla do divadla další výrazná postava této scény – Helena Štáchová, která se brzy ujala role Máničky. Od počátku měla ambici proměnit ji v moderní slečnu. Díky ní se vymanila z polohy věčně udivené a naivní holčičky, jakou byla na počátku, a stala se Hurvínkovou rovnocennou jevištní partnerkou.

Miloš Kirschner zemřel 2. července 1996, ale již dávno předtím jej plynule nahrazoval nový interpret Spejbla a Hurvínka – Martin Klásek. V roce 2017 zemřela dlouholetá ředitelka Helena Štáchová a divákům se poprvé představila již čtvrtá generace interpretů.

>>>Pan Vajíčko, propagace zboží, které nešlo koupit, a plakáty ve výlohách: Reklama za minulého režimu