Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Papež František († 88) si za dobu své působnosti – zvolen byl 13. března 2013 – získal srdce věřících celého světa a zařadil se mezi nejoblíbenější vůbec. A to i přes fakt, že v katolické církvi mnoho věcí změnil, nebál se veřejně mluvit o tématech, která byla dříve tabu, a měl i velmi pozitivní a otevřený vztah k médiím.
Zdravotní stav papeže Františka byl od poloviny letošního února kritický. Problémy s plícemi měl už v mládí, kdy kvůli tomu přišel o část plíce. V červenci 2021 mu lékaři odebrali část tlustého střeva, v červnu 2023 podstoupil operaci kýly. Právě vážné zdravotní potíže byly důvodem, proč o něm lékaři v posledních měsících mluvili jako o „křehkém“ pacientovi a proč se mluvilo i o jeho možné rezignaci.

Ještě včera, na Slavnost zmrtvýchvstání Páně, což je největší křesťanský svátek, pozdravil papež tisíce věřících na Svatopetrském náměstí, velikonoční poselství Urbi et Orbi ale přečetl ceremoniářFoto: Profimedia.cz
Ženit se chtěl už ve 12 letech
Vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio byl 266. papežem katolické církve a prvním papežem od 8. století, který se nenarodil v Evropě. První Svatý otec, který pocházel z amerického kontinentu, navíc první z jezuitského řádu.
Narodil se 17. prosince 1936 v argentinském Buenos Aires. Když mluvil o svém mládí, vzpomínal, jak už ve dvanácti pomýšlel na svatbu, když se zamiloval do dívky Amalie. Prý jí dokonce napsal, že pokud si ho nevezme, stane se knězem. A protože její otec byl zásadně proti, stal se knězem. Do jezuitského řádu vstoupil v 21 letech po studiích na průmyslovce, ale následná cesta už vedla od profesora teologie přes arcibiskupa a kardinála v Buenos Aires až po zvolení papežem v roce 2013.
Jméno František si zvolil jako první v dějinách – na počest svatého Františka z Assisi. Vzhledem k tomu, že byl prvním Františkem, měl by mít za jménem římskou jedničku, ale on si to nepřál.

Papež František na snímku z Květné neděle 24. března 2013, kdy celebroval mši na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Přijel v nekrytém vozeFoto: ČTK / AP / Andrew Medichini
Nebál se být blíž lidem
Papeže Františka věřící milovali hlavně proto, že byl celý život velmi skromný a dělal vždy maximum proto, aby se co nejvíc přiblížil obyčejným věřícím. Hlásal, že katolická církev by měla být chudá a pokorná – a podle toho se i choval. Byl prvním papežem, který šel ke zpovědi veřejně: Při mši v bazilice svatého Petra poklekl před „obyčejného“ kněze, aby se mu zpovídal.
Nebál se nahlas mluvit i o sexuálních skandálech v církvi – v jednom rozhovoru pro italský deník La Repubblica dokonce uvedl, že dvě procenta katolických duchovních jsou pedofilové. Také se o něm vědělo, že svá kázání, proslovy i projevy říkal spatra a poznámky měl jen pro jistotu. Byl schopen mluvit španělsky, italsky, latinsky i německy.
Naplánoval i vlastní pohřeb
Papež František se celý život snažil zjednodušovat některé zavedené protokoly a zvyklosti. V roce 2024 došlo i na úpravy pravidel pro pohřeb papeže, takže si tak naplánoval i ten vlastní. Poslední papežský pohřeb podle starých pravidel měl Jan Pavel II. v roce 2005. Jeho nástupce Benedikt XVI. v roce 2013 rezignoval, takže jeho pohřeb v roce 2022 probíhal podle scénáře pro emeritní papeže.

Papež František na snímku z poloviny ledna 2025Foto: VATICAN MEDIA / ipa-agency.net / IPA / Profimedia
Co se děje ve Vatikánu po smrti papeže
Ve chvíli, kdy papež zemře, nastává ve Vatikánu přechodné období „sede vacante“, tedy „prázdné sídlo“, kdy církev vede kardinálské kolegium.
Během dvou až tří týdnů po pohřbu se v Sixtinské kapli sejde kardinálský sbor na konkláve, tedy k tajné volbě nového papeže. Kardinálové, kteří skládají přísahu mlčenlivosti, se zavřou v kapli a volí tak, že napíšou jméno kandidáta na lístek a vloží ho do kalichu na oltáři. Pak jsou hlasy sečteny a čeká se na jméno, které získá alespoň dvoutřetinovou většinu. Hlasování se opakuje tak dlouho, dokud k ní nedojde – například při volbě papeže Františka se došlo k výsledku až při pátém hlasování a trvalo to 24 hodin. Což ale nebyla nijak dlouhá volba, prameny uvádějí, že před pár stoletími to trvalo i několik měsíců a ve 13. století prý dokonce až tři roky!
O tom, jak dopadlo hlasování, dává vědět kouř z komína v Sixtinské kapli. Je-li kouř černý, je to signál, že papež zvolen nebyl, bílý zvěstuje nového Svatého otce. Že byl papež zvolen, potvrdí i zástupce kardinálského sboru, nový papež oblékne bílou sutanu a poprvé vystoupí před věřící.
Smuteční obřady a pohřeb
Papež František udělal několik změn, které se budou poprvé týkat právě jeho pohřbu. Na začátku se zůstává u tradice: Je vyhlášen devítidenní smutek, tělo papeže je požehnáno, nastrojeno do papežských rouch a vystaveno v bazilice svatého Petra. Dřív to bylo na katafalku, tedy vyvýšené plošině, nově to bude jen v otevřené rakvi.
Bývalo zvykem, že tělo papeže bylo uloženo do tří rakví – zinkové, dubové a cypřišové. Nově by to měla být jen dřevěná, uvnitř pozinkovaná rakev. Pohřeb by se měl konat čtyři až šest dní po jeho smrti. Papež František chtěl zjednodušením postupů poslat vzkaz o tom, že zemřel „pastýř a Kristův následovník“, nikoli mocný člověk. Zvolil si i jiné místo posledního odpočinku. Nepřidá se ke skoro stovce těch, kdo jsou uloženi v kryptách pod bazilikou svatého Petra, ale určil si baziliku Panny Marie Sněžné v Římě.