Článek
Dnes v noci ze soboty 24. na neděli 25. října 2026 začne platit zimní, neboli středoevropský čas. Ve tři hodiny ráno se hodiny posunou o hodinu zpět na druhou hodinu, takže si přispíme o hodinu déle. Zpět na letní čas přejdeme opět v neděli 28. března 2027, kdy se hodiny budou přesouvat ve dvě hodiny ráno o hodinu dopředu, tedy na třetí. Zimní čas tak bude platit celkem pět měsíců.
V roce 2023 provedla společnost STEM/MARK průzkum, z jehož výsledků vyplynulo, že až dvěma třetinám Čechů vadí střídání letního a středoevropského, tedy zimního času a chtěli by zachovat jednotný čas celoročně. Shoda ale nepanuje v názoru, který z časů by jim vyhovoval více, většina dotázaných preferuje podle tohoto výzkumu spíše čas letní.
Historie střídání času
V českých zemích byl letní čas poprvé zaveden před více než sto lety, konkrétně v letech 1915 a 1916. Poté se vrátil v roce 1940, tedy za druhé světové války, a trval do roku 1949, kdy byl opět zrušen, aby byl znovu zaveden koncem 70. let 20. století kvůli úsporám elektrické energie z důvodu energetické krize (tento „úsporný“ význam je dnes již považován za zanedbatelný).
Do poloviny 90. let minulého století se zimní a letní čas střídaly po půl roce, každý z nich tedy trval šest měsíců, od roku 1996 se Česká republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun se změnil, letní čas si užíváme sedm měsíců v roce, zimní, středoevropský čas pak platí pět měsíců. V posledních letech se na evropské půdě vedou vleklé diskuse o sjednocení času a zrušení jeho střídání, členské státy se ale stále nedohodly na tom, který čas by měl platit trvale.
V neděli 25. října se vrátí zimní čas, platit bude pět měsícůFoto: i-am-helen, Shutterstock.com
Únava, poruchy spánku, potíže se soustředěním i výkonem
Časový posun může ovlivňovat přirozené biologické hodiny vašeho organismu, náladu i celkové psychické rozpoložení. U některých jedinců tak může negativně ovlivnit běžné každodenní fungování i fyzickou výkonnost na několik následujících dnů i týdnů. Schopnost organismu adaptovat se na změnu času je velmi individuální, obecně trvá ale mnohem déle malým dětem a starším lidem.
Změna času narušuje přirozené biorytmy těla a senzitivnější osoby mohou cítit velký diskomfort v podobě třeba poruch spánku, úbytku energie, způsobeného sníženou produkcí hormonu serotoninu, či zhoršené schopnosti koncentrace a soustředění i pracovní výkonnosti.
Mnoho lidí v zimních měsících trpí též tzv. sezonní afektivní poruchou, která je spojena s nedostatkem denního světla. Změna na zimní čas znamená, že se stmívá mnohem dříve, což může zhoršit symptomy depresí, úzkostí a stavů melancholie.
Pět tipů, jak se adaptovat na změnu času
- Po změně času se snažte chodit večer spát i ráno vstávat ve stejnou dobu, a to i o víkendech. Pravidelný režim pomůže stabilizovat vaše vnitřní biologické hodiny.
- Snažte se přes den pobývat co nejvíce venku na čerstvém vzduchu a načerpejte přirozené denní světlo, jež má velký vliv na produkci melatoninu, který reguluje spánek.
- Zkuste změnit každodenní jídelníček, konzumujte méně sacharidů a více zdravých tuků. Vyhýbejte se těžkým jídlům, alkoholu a kofeinu před spaním, protože mohou narušovat spánek.
- Připravte se na posun času tím, že si každý den posunete dobu, kdy jdete spát a kdy vstáváte, o pár minut později, a to již několik dní před samotnou změnou času. Organismus si pomalu a postupně přivykne na nový režim.
- Pohyb pomáhá k lepšímu spánku, proto věnujte každý den alespoň půlhodinku jakékoli fyzické aktivitě. Stačí podvečerní procházka na čerstvém vzduchu a hned se budete cítit lépe. Vyhněte se ovšem intenzivnímu cvičení těsně před ulehnutím, to klidnému usínání neprospěje.
