Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Odběry krve jsou miniinvazivním, v podstatě nebolestivým a nenáročným úkonem, který trvá jen pár minut a ničím pacienta neomezuje, přesto se mnoho lidí před jeho absolvováním potýká s velkým stresem, za kterým obvykle stojí strach z jehly, pohledu na krev nebo nevolnost.
Podle průzkumu společnosti Synlab z dubna letošního roku se odběru krve obává téměř 20 procent Čechů, pro každého desátého navíc představuje překážku v návštěvě lékaře, kterou tak v mnoha případech odkládají. Někteří se dokonce více bojí samotného zákroku než výsledků vyšetření.
Jak se doma připravit
Pokud patříte k těm, kteří se odběrové laboratoři snaží vyhýbat velkým obloukem, můžete si pro zmírnění obav pomoci tím, že podniknete maximum proto, aby návštěva proběhla pokud možná co nejpohodověji. V případě, že vás čeká odběr krve, snažte se již den předem vyvarovat přílišné fyzické námaze a nezatěžujte tělo tučným a těžkým jídlem nebo alkoholem. Dopřejte si dostatek spánku.
„Spánek je velmi důležitý pro stabilizaci celého organismu. Nejenže odpočatí se budete celkově cítit lépe, ale během noci se mění a vyrovnávají hladiny mnoha parametrů, například hormonů, železa nebo kreatininu, a výsledky vyšetření tak po spánku nebudou zkreslené,“ říká lékařka Kateřina Pinterová z laboratoře Synlab.
Pokud lékař určí, že je potřeba, abyste na odběr přišli nalačno, od večera předchozího dne nic nejezte a vynechte i kávu, alkohol a sladké nápoje. Čistou vodu nebo neslazený ovocný čaj pít můžete, dokonce je to velmi vhodné – dostatek tekutin pomáhá správnému proudění krve, a tedy ke snadnějšímu a rychlejšímu průběhu odběru. V případě, že nemusíte být nalačno, ráno kvalitně posnídejte, abyste se cítili dobře.
Když vám odběr krve nedělá dobře
U citlivějších jedinců může mozek vyvolat takzvanou vazovagální synkopu jako reakci na stresový podnět, jejíž důsledkem je náhlý, krátkodobý pokles krevního tlaku, pocit celkové slabosti, nevolnost i mdloby.
Pokud již takovou zkušenost máte nebo se zákroku obáváte z jakéhokoli jiného důvodu, oznamte tuto skutečnost zdravotnímu personálu. Pokusí se vyjít vstříc vašim potřebám, například pokles krevního tlaku je možné minimalizovat provedením odběru krve vleže na lůžku. Není žádná ostuda o toto požádat.
Pokud vám vadí pohled na krev, zaměřte během výkonu pozornost jinam – dívejte se z okna, zavřete oči nebo požádejte třeba sestřičku, aby s vámi komunikovala a odvedla tím vaše myšlenky jiným směrem.
Jak zabránit modřině
Po samotném odběru budete nejspíše vyzváni, abyste si na deset minut sedli do čekárny a poctivě si přidrželi alespoň pět minut přitlačený tampónek nebo gázu s náplastí v místě vpichu jehly (jemně, pozor na příliš silné mačkání).
Nešetrné zacházení s paží, ze které vám krev byla odebrána, je častou příčinou vytvoření hematomu neboli modřiny. Paži neohýbejte v lokti a alespoň pár hodin v ní nenoste těžkou kabelku nebo nákupní tašky. Pokud jste více náchylní k tvorbě modřin, můžete si doma na místo vpichu přiložit studený obklad.

Pokud jste náchylní k tvorbě modřin, pomůže po odběru krve studený obkladFoto: Elenia Photo, Shutterstock.com
Co vše je možné zjistit z krve
- Hladinu glukózy (cukru) a HDL i LDL cholesterolu v krvi
- Krevní obraz – zahrnuje vyšetření počtu, velikosti a vlastností červených a bílých krvinek a krevních destiček, zjišťuje se také množství červeného krevního barviva hemoglobinu nebo tzv. hematokrit (poměr objemu červených krvinek - erytrocytů - k celkovému objemu krve)
- Infekční nemoci – zjišťuje se přítomnost virových, bakteriálních nebo parazitárních infekčních chorob, například boreliózy, klíšťové encefalitidy, toxoplazmózy, EBV nebo CMV viru (cytomegalovirus), zánětů močových cest, plic, srdce, ledvin a dalších orgánů
- Hormonální profil – u žen se zjišťuje hladina hormonů FSH, LH, estradiolu a prolaktinu, které mohou odhalit hormonální poruchy, případně i AMH hormonu, jenž ukáže ovariální rezervu, tedy zásobu vajíček v ženských vaječnících
- Imunitní poruchy a onemocnění – ze vzorku krve lze zjistit například sníženou imunitu, alergie, autoimunitní onemocnění (revmatoidní artritida, systémový lupus a další) i chronické infekce
- Poruchy a choroby štítné žlázy – krev odhalí sníženou (hypotyreóza) nebo zvýšenou (hypertyreóza) funkci štítné žlázy nebo její zánět
- Onemocnění jater a ledvin – takzvané jaterní krevní testy zjišťují analýzou jaterních enzymů (ALT, AST, GGT, ALP a bilirubin) případnou poruchu funkce jater nebo problémy se žlučníkem, hladina látky kreatininu v krvi zase ukazuje, jak dobře fungují ledviny
- Koagulace – zjišťují se biochemické parametry krevní srážlivosti, což je důležitý proces, který je nezbytný při prevenci infekcí a pro zastavení případného krvácení
- Zánětlivé markery – nejčastěji se vyšetřuje takzvaný C-reaktivní protein (CRP) a sedimentace erytrocytů (ESR), které ukazují na probíhající zánět v organismu
- Nádorové markery – pomocí specifických látek a protilátek lze identifikovat případné nádorové onemocnění, například prostaty, štítné žlázy, slinivky břišní, tlustého střeva, jater, plic nebo krve