Chronickými střevními záněty trpí čím dál více mladých lidí. Co je příčinou a jak poznat problém?

Chronické (tzv. idiopatické) střevní záněty, jako jsou Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, postihují v Česku desítky tisíc lidí a mnohdy se objevují již mezi 20. a 30. rokem života. Jde o nemoci, které bohužel nejsou zcela vyléčitelné, díky moderní medicíně jsou dnes ale velmi dobře zvládnutelné. Cílená léčba minimalizuje nutnost opakovaných operačních zákroků a umožňuje pacientům žít aktivní a plnohodnotný život.

Lidé s chronickými záněty střev trpí často úzkostmi, depresemi a dalšími psychickými potížemi. Zánět se totiž propisuje do činnosti mozku a mění jeho plasticitu. Tento mechanismus je společný všem chorobám, kde je zánět v těle přítomen, tedy kromě idiopatických střevních zánětů (IBD) také například astmatu, lupénce (psoriáze), ateroskleróze a dalším. Léčba se proto zaměřuje nejen na samotná střeva, ale zároveň je třeba pečovat o duševní zdraví. Na vše, co vás o těchto chorobách zajímá, odpoví profesor Milan Lukáš, gastroenterolog a člen výboru České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.

Které choroby patří mezi chronické střevní záněty a proč stále narůstá počet postižených, zejména mezi mladými lidmi?

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, které jsou hlavními dvěma zástupci idiopatických střevních zánětů, jsou autoimunitní choroby. Za posledních padesát let stoupl počet všech autoimunitních nemocí, jako jsou cukrovka prvního typu, záněty štítné žlázy, revmatoidní artritida nebo lupénka.

Přesná příčina, proč tomu tak je, není známa, avšak změna životního stylu, stres, méně pohybu nebo nevhodná strava, jsou hypotetické příčiny, které před těmi padesáti lety nebyly tak významné a mohou dnes mít na střevních zánětech podíl. V současné době je v České republice asi devadesát tisíc pacientů, kteří mají diagnózu Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy a počet nových případů během jednoho kalendářního roku stoupá.

Jak velkou roli hrají v rozvoji chronického střevního zánětu, kromě životního stylu, genetické faktory, tedy dědičnost?

Genetika hraje velmi významnou roli především u pacientů s Crohnovou chorobou. Genetické pozadí u Crohnovy choroby je nejméně z 50 až 60 % příčinou jejího vzniku, avšak u ulcerózní kolitidy je to méně. Důležitost genetické vlohy také vychází z toho, že v rodinách, kde se vyskytuje Crohnova choroba, je její výskyt „nashromážděn“ ať už u přímých či nepřímých pokrevních příbuzných.

Co se týká životního stylu, ten byl za posledních padesát let významně ovlivněn především tím, že začalo docházet ke zpracovávání potravin, užívání barviv a také se ke konzervaci potravin začalo využívat mražení a tyto změny ovlivnily i chronické střevní záněty. Má se ale za to, že u pacientů, kteří nemají genetickou vlohu, choroba nevznikne.

Může ke vzniku chronického střevního zánětu přispět například časté užívání antibiotik nebo třeba držení přísných redukčních diet, kdy tělu chybí důležité živiny?

Ano, časté užívání antibiotik, zejména těch širokospektrálních, určitě přispívá k rozvoji střevního zánětu, protože negativně ovlivňuje složení střevní mikroflóry a my víme, že u pacientů, kteří trpí střevními záněty, je variabilita střevní mikrobiální flóry zúžena oproti zdravým lidem.

Co se týká redukčních diet, nemám povědomost o tom, že by významné zhubnutí z důvodu nejrůznějších diet či pomocných léčiv vyvolávalo chronické střevní záněty. Držení striktní diety je nezdravé z hlediska toho, že dochází ke snížení příjmu hodnotných bílkovin a minerálů, které jsou pro organismus člověka nezbytné, a také k deficitu některých vitaminů. Nicméně se nedá říct, že by tento typ diety přímo zapříčinil vznik střevního zánětu.

Čím se zánět ve střevě projeví, které příznaky bychom neměli podceňovat?

Dominantním symptomem u chronických střevních zánětů jsou bolesti v břiše, průjmy nebo opakované stolice a u některých pacientů také krvácení do stolice. Samozřejmě každý člověk má občas nějaké zažívací problémy, ať už dané stresem, dietní chybou nebo změnou prostředí, při kterých může docházet k bolestem v břiše nebo změně vyprazdňování stolice, ale to většinou bývá několikadenní nebo krátkodobá záležitost.

A kdy je tedy na místě začít vážně uvažovat o návštěvě lékaře?

Důležité je všímat si především délky a intenzity trvání varovných příznaků. U pacientů, kteří mají střevní zánět, se vždy jedná o dlouhodobý problém. Může se jednat o řadu měsíců, kdy člověka bolí břicho, nevysvětlitelně hubne, má nepravidelnou stolici a může mít i zvýšenou teplotu. Pokud tedy tyto potíže trvají déle jak měsíc, je zcela jistě potřeba vyhledat lékařskou pomoc.

Můžete vysvětlit, jak probíhá diagnostika těchto onemocnění? Pacienta zřejmě čeká obávaná kolonoskopie…

Diagnostika je založena na rozboru obtíží pacienta, kdy lékař musí zvážit, zda jde o vliv v porušené funkci trávicí trubice, vliv dietních změn anebo zda je možný podíl zánětu, který probíhá v trávicím ústrojí. Pak je také nutné zjistit, zda dotyčný trpí symptomy, které jsem již zmínil. Nejčastějším je při střevním zánětu zvýšená teplota a únava. Diagnostika tedy není založena na jedné vyšetřovací metodě.

Obvykle je k základnímu vyšetření potřeba i fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření a také zobrazovací metody, kde v poslední době významné místo zastává břišní sonografie – ultrazvuk. Jedná se o metodu, která ve vysokém procentu případů ukáže, zda se jedná o probíhající zánět ve střevech či nikoli. U pacientů, kteří jsou již v závažnějším stavu, se provádí i CT neboli výpočetní tomografie, trávicí trakt se též zobrazuje magnetickou rezonancí. A samozřejmě, dominantní zobrazovací metodou je endoskopické vyšetření, tedy kolonoskopie, které ale není na místě se přehnaně obávat.

Moderní medicína dnes dokáže téměř zázraky, jaké jsou tedy dnes možnosti léčby chronických střevních zánětů?

Léčba střevních zánětů se dramaticky vyvíjí a je v současné době velmi široká. Vedle klasické terapie tabletkami, které říkáme konvenční léčba, se používá novější metoda, kterou nazýváme advance terapie, tedy pokročilá léčba. Zahrnuje biologickou léčbu, což jsou takzvané monoklonální protilátky, kterých v současné době existují čtyři skupiny.

Dále máme k dispozici také novou terapii – malé molekuly, zde jde rovněž o biologickou léčbu. V současné době je v České republice přes dvanáct tisíc pacientů s chronickými střevními záněty, kteří dostávají právě pokročilou terapii, ať už malými molekulami nebo monoklonálními protilátkami.

Čím vším chronický střevní zánět ovlivní celkovou kvalitu života pacienta a jeho každodenní fungování, pokud jde třeba o sport, pracovní výkon, cestování…

Střevní záněty ovlivní kvalitu života nemocného jedince velmi významně, což je právě tím největším dopadem tohoto onemocnění. A to ze dvou důvodů. Jednak kvůli střevní urgenci, což je velmi nutkavé vyprazdňování stolice, což pacientům samozřejmě znepříjemňuje běžný každodenní život. A druhým důvodem je zejména obrovská vyčerpanost a pocit únavy, kvůli kterému lidé často ani nemohou normálně pracovat, chodit do školy, starat se o děti nebo sportovat tak, jak by chtěli, což je vůbec největší handicap.

Proč trpí ženy častěji syndromem dráždivého tračníku? Mohou za to hormony i stres