Článek
Plicní lékaři varují, že za potížemi s dýcháním nemusí být vždy postcovidový syndrom. Poslední dva roky jim totiž do ordinací chodí pacienti, u nichž došlo k záměně vážné plicní choroby, jakou je například idiopatická plicní fibróza (IPF), za postcovidový syndrom.
„Bohužel zde máme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou postcovidový syndrom, a přitom mají idiopatickou plicní fibrózu. Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem. Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy – právě její správnost a rychlost nasazení vhodné léčby je pro život pacienta naprosto zásadní,“ vysvětluje doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Dušnost vždy varuje
Obě diagnózy se sice na začátku mohou projevit dušností, například při chůzi do schodů, ale zatímco u postcovidového syndromu potíže mohou odeznít i bez léčby, v případě idiopatické plicní fibrózy může pozdní zahájení léčby znamenat vážné a nevratné poškození plic.
Kromě idiopatické plicní fibrózy se long covid může zaměnit také za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání, které se také projevují dušností. Myslet je třeba také na rakovinu plic, ta se ale dlouho neprojevuje vůbec.
Příznaky idiopatické plicní fibrózy
Idiopatická plicní fibróza je vzácná, v České republice jí trpí přibližně 2 000 lidí. Zpravidla se objevuje u pacientů ve vyšším věku. Potíže s dýcháním bohužel často přisuzují právě stáří nebo nadváze a k lékaři nejdou.
Nemoc poškozuje plicní sklípky, mění jemnou tkáň na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou, jizví se. Ubývá tak plochy na dýchání a nemocným nestačí kyslík, ani když jsou v klidu.
„Mezi typické příznaky idiopatické plicní fibrózy patří chronická dušnost a takzvané paličkové prsty s nehty ve tvaru hodinových sklíček. Při poslechu zní pacientův dech podobně, jako bychom odepínali suchý zip nebo šli po zmrzlém sněhu. Jde o vzácné plicní onemocnění a stává se, že na něj lékaři při diagnostice pacienta nemyslí,“ říká profesorka MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Co může pacient udělat pro to, aby lékaři nemoc diagnostikovali správně? Za prvé nepodceňovat žádné problémy s dýcháním, které trvají déle než 14 dnů. Nejdříve o nich řekněte svému praktickému lékaři, který případně rozhodne o dalších vyšetřeních.
Zatímco příznaky long covidu mohou samy odeznít, fibróza stav plic neustále zhoršujeFoto: iaginzburg, Shutterstock.com
Jak se léčí idiopatická plicní fibróza
Bez léčby pacienti přežívají maximálně pět let. Zpomalit proces devastace plic a prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu umí antifibrotická léčba, v Česku pomáhá přibližně 800 lidem. Lékaři ji nasazují v celkem 17 specializovaných centrech.
Zdravotní pojišťovny začaly koncem loňského roku hradit antifibrotickou léčbu i pacientům, kteří na ni dříve neměli nárok. Další možností, jak nemoc léčit, je transplantace plic. V loňském roce transplantační program nabídl kvalitnější život 52 pacientům.
Přesné příčiny vzniku IPF lékaři neznají, může jimi být genetika a zevní vlivy, jako je znečištěné prostředí nebo kouření. Od začátku koronavirové pandemie pneumologové také stále zkoumají vliv prodělání covidu-19 na vzniku fibróz.
