Hlavní obsah

Čím nevědomky ubližujete svým psům při výchově? Nejčastější chyby, které dělají skoro všichni pejskaři

Foto: YAKOBCHUK VIACHESLAV, Shutterstock.com

Foto: YAKOBCHUK VIACHESLAV, Shutterstock.com

Pes je tvor společenský podobně jako člověk. Ne nadarmo se proto říká, že je tohle roztomilé chlupaté stvoření nejlepším přítelem člověka. Často si potom můžete myslet, že co je nejlepší pro vás, je nejlepší i pro vašeho psa. To je ale chyba.

Článek

Myslíte si, že bez vás pejsek nevydrží nebo že mu klobása prospěje víc než suché granule? Pravdou ale bývá opak. V domnění, že psovi přilepšíte, mu můžete spíš ublížit. V čem pejskaři nejčastěji chybují?

1. Dáváte psovi jídlo od stolu

Lidské jídlo je pro psa moc slané, kořeněné. Když mu tedy pod stolem podstrčíte šunku nebo sýr, neničíte jen jeho morálku, ale zbytečně zatěžujete i jeho trávení. Stane-li se z takového zvyku pravidlo, pes bude nevychovaný, ztloustne a bude trpět průjmy nebo zácpou.

Foto: victoras, Shutterstock.com

Na krmení má pes svou misku a své jídlo, to mu prospíváFoto: victoras, Shutterstock.com

2. Všechno mu odpouštíte

Pokud svému chlupáčovi všechno odpouštíte v domnění, že vám za to poděkuje, ošklivě se mýlíte. Psi mají vrozené zásady smečky, je pro ně přirozené uznávat vůdce (páníčka) a z naprosté volnosti jsou doslova nešťastní – nevědí, co se sebou. Tak zkrátka psí mentalita funguje.

„Bez pevné výchovy může i ten nejmenší psík získat nad majitelem psychickou převahu, potom snadno přestane respektovat i již naučené věci a začne si postupně prosazovat své,“ potvrzuje Iveta Skalická, kynoložka ze ZKO Javorka v České Třebové.

Řešením je výcvik s jasně danými pravidly, na nichž je třeba trvat, aby se pro psa stala samozřejmými a automatickými. Zařadí ho tak i na správné místo v rodině.

A příklady? „Toto křeslo je páníčkovo; když se podává oběd, já jdu stranou; při podávání misky s krmivem počkám, až je na místě, a nevrčím; v klidu počkám na nasazení obojku a otevření dveří před procházkou a neničím přitom dveře či nevláčím svého pána na vodítku ven; neskáču návštěvám až do obličeje,“ vyjmenovává odbornice.

3. Pokaždé užijete jiný povel

Jasně daná pravidla výcviku je potřeba psovi formulovat jasnými povely. To znamená, že jsou vždy stejné. „Když chcete, aby pes neštěkal, řekněte mu třeba ticho, ale vždycky. Nepoužívejte další slova jako fuj, neštěkej nebo nesmíš. Zapamatujte si, že jeden povel je jedno slovo,“ radí Petra Chramostová, chovatelka francouzských buldočků z chovatelské stanice Pet-Pet Bull v Křešicích. V opačném případě bude pes zmatený a nepochopí, co po něm chcete.

Foto: LarsZ, Shutterstock.com

Pes se s vámi rád proběhne na procházce, ale až půjdete ke kamarádce na kafe, zůstane radši doma a pořádně se prospíFoto: LarsZ, Shutterstock.com

4. Nedáváte mu řád

Stejná pravidla, stejné povely a každý den stejná rutina. Psi potřebují řád, aby byl jejich život čitelný. „Psi mají rutinu rádi. Krmení, venčení, odpočinek – to vše by měli mít denně ve stejnou dobu,“ říká Petra Chramostová. Pejsek, který nemá řád, je nešťastný, což se dříve či později projeví neposlušností nebo destruktivním chováním.

5. Procházkami to končí

Stejně jako člověk by měl být pravidelně vytížen i pes, a to jak fyzicky, tak psychicky. Jinak je jeho (i váš) svět prázdný. Nejsou to ale jen procházky, i když ty jsou samozřejmě velmi důležité. Je také třeba využívat pejskovu velkou mozkovou kapacitu.

„Nabídněte mu motivační povely, společné či interaktivní hry, které lze často provádět i v bytě,“ doporučuje Iveta Skalická s tím, že možnosti jsou obrovské a omezením určitě není velikost, věk ani plemeno psa. I v bytě se dá nacvičovat třeba tanec se psem, štěkání na povel nebo vyhledávání různých předmětů. Pořídit si můžete nějaký psí hlavolam, který nutí najít schované pamlsky.

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Procházky nestačí, pejsek potřebuje vytížit i psychicky: hrajte si s ním a učte ho nové kouskyFoto: New Africa, Shutterstock.com

6. Všude ho berete s sebou

Určitě je špatné, když vás pes neposlouchá a na procházce utíká. Ale i opačná varianta, tedy velká závislost psů, zvlášť těch nervóznějších, na vaší stálé přítomnosti není ideální a nese s sebou velké problémy.

„Pes pak o samotě zažívá zbytečný stres, může ničit byt a jeho vybavení, či se dokonce záměrně naučit v bytě vykonávat potřebu,“ vysvětluje Iveta Skalická.

Myslete proto na to, že občasná samota je pro psa potřebná a přirozená. Stačí nebrat jej s sebou na každé vyběhnutí z domu, stanovit procházky s ním i bez něj.

Načítám