Rakoviny plic u žen přibývá, u mužů klesá. Příčina? Kouření!

Rakovinou plic v Česku ročně onemocní více než 2300 žen a zhruba 4500 mužů. Zatímco u mužů výskyt smrtelné nemoci v posledních letech mírně klesá, u žen roste. Podle dat, která mapovala výskyt nemoci v České republice od roku 1977 do 2016, klesl roční výskyt tohoto zhoubného onemocnění u mužů o 9,9 procenta. U žen za stejné období však vzrostl o 32,8 procenta. Rizikovou skupinou jsou zejména ženy starší 35 let. Proč tomu tak je?

Ženy s kouřením totiž začínaly později než muži, tedy v šedesátých letech, kdy to začalo být moderní. A následky nezdravého životního stylu se začínají projevovat.

Plíce nebolí, mají v sobě totiž jen velmi málo nervových zakončení a to je hlavní důvod, proč nemocného nic nevaruje. Navíc příznaky se často přičítají banálním onemocněním, jako je nachlazení. K lékaři by vás proto měly dovést následující problémy, a to i v případě, že netrvají dlouho. Jde zejména o změnu charakteru kašle, špatné dýchání, dušnost, opakující se záněty plic, ale také únava, bolesti svalů, problémy s polykáním nebo otoky obličeje a horních končetin.

Zpozornět mají samozřejmě nejvíce kuřáci, i když ne všechny toto onemocnění postihne. Nejde o nakažlivou nemoc, platí ale, že se v těle rozvíjí několik let, než se projeví. A to už je většinou pozdě.

Pokud je nádor odhalený včas, odstraňuje se chirurgicky buď postižený plicní lalok (lobektomie) nebo i více laloků, případně celá plíce (pneumonektomie).

V pokročilejších stadiích je léčba většinou založena na kombinaci chemoterapie a dalších léčebných způsobů, jako je imunoterapie, biologická léčba a ozařování. Vždy záleží na tom, jak je nádor velký a jestli je nádorové bujení neboli metastázy rozšířené do dalších částí těla.

Pokud je podezření na rakovinu plic, provádí se rentgen plic nebo také CT vyšetření. Pro volbu vhodné léčby je nejprve důležité rozeznat, o jaký typ plicního nádoru jde a jaký má rozsah. Pak lékaři dokážou říci, který lék by mohl být účinný. Pro určení typu plicního nádoru se nejčastěji dělá bronchoskopie spojená s odběrem vzorku plicní tkáně (biopsií). Ta se posílá na histologické vyšetření, přičemž na výsledky se čeká několik dní.

Rakovina plic je samo o sobě vážné onemocnění, může se vrátit a postihnout i další část těla. Ročně na ni v Česku zemře 5400 lidí. Je to nejzákeřnější rakovina ze všech – přibližně 85 procent těch, kteří přijdou k lékaři, již nebojuje o plné vyléčení, ale o prodloužení života.

Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Většina nemocných totiž přijde v pokročilém stadiu nemoci. Ta jsou čtyři, přičemž čtvrté nejpokročilejší. V 85 procentech případů již nelze nádor operativně odstranit. Osm z deseti nemocných tak umírá zbytečně.

Situaci by měl pomoci změnit nový preventivní program včasného záchytu nemoci. Týká se nejrizikovějších pacientů, které by měl praktický lékař poslat na podrobné vyšetření k pneumologovi (více na www.prevenceproplice.cz).

Pro koho je program určen? Pro aktivní či bývalé kuřáky ve věku 55–74 let, kteří vykouřili 20 a více „balíčkoroků“. Jeden balíčkorok znamená, že člověk kouřil jeden rok jednu krabičku cigaret denně (nebo dvě krabičky půl roku, nebo půl krabičky dva roky a podobně).

Obecně platí, že nejlepší ochranou je nekouřit. Kromě cigaretového kouře ale ke vzniku rakoviny plic, a vůbec všech nádorových onemocnění, přispívají uzeniny. Ty totiž vlivem zpracování obsahují velké množství karcinogenních látek, například dehet z kouře.

Odborná garance: doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy ve FN Brno

Také diagnózu rakoviny hrtanu si nejčastěji vyslechnou kuřáci.