Zadýcháváte se? Kromě obezity může být na vině i rakovina plic, nemoci srdce či stres

Pocit dušnosti nemusí souviset zdaleka jen s plícemi, může být následkem toho, že v krevním oběhu, a tedy i v srdci, není dostatek kyslíku. To může souviset se srdečním selháním, ale také s chudokrevností. Jak je od sebe rozlišit, kdy volat záchranku a kdy je potřeba jít k lékaři?

Špatné dýchání nezřídka souvisí s vysokou hmotností a následně špatnou fyzickou kondicí. Pokud se člověk málo hýbe, jeho tělo špatně toleruje fyzickou zátěž.

Při vyšším stupni obezity pak objemné břicho přímo tlačí na bránici, která pak následně utlačuje plíce, což je přímo příčinou dušnosti. Lékaři tento stav označují jako hypoventilaci při obezitě nebo také jako Pickwickův syndrom. Typické je, že se zhoršuje vleže.

Obezita je nemoc. Od kdy začíná a jaké jsou možnosti léčby?

Dušnost ze stresu se objevuje v psychicky náročných situacích. Nejde tedy o zdravotní komplikace, ale potřebu dodat tělu více kyslíku ve chvíli úzkosti nebo i hysterie.

Může dojít až k hyperventilaci. Při ní je dýchání výrazně rychlejší nebo hlubší oproti normálnímu. Dojde k poklesu hladiny oxidu uhličitého v krvi, což způsobí křeče kolem úst i na končetinách. Stav vypadá velmi dramaticky. Doporučuje se vdechování vlastního vydýchaného vzduchu z papírového sáčku. Pomůže rychle obnovit ztracenou biochemickou rovnováhu v krvi.

4 způsoby, jak se do pár minut zbavit stresu

Nastávající matky často pociťují mírnou dušnost, která je většinou způsobena rostoucí dělohou, jež utlačuje plíce a bránici. Problémy se zhoršují zejména při námaze.

Běžně se dušnost vyskytuje při zánětech horních cest dýchacích a kašli. Ty většinou doprovází teplota, jsou krátkodobé a k léčbě stačí volně prodejné přípravky. Pokud teplota nezačne klesat, je možné, že v těle probíhá například zápal plic nebo angína, a jsou potřeba antibiotika.

Jestliže máte testem potvrzený covid, sledujte své dýchání. Záchranku si zavolejte, když se zadýcháváte, i když jdete jen na krátkou vzdálenost, když nemůžete přestat kašlat, máte pocit, že plíce nemají dostatek kyslíku, myslíte, že se dusíte. Pravděpodobně se k tomu přidá i pocit tíže na hrudníku.

Dušnost vzniká také v důsledku špatného okysličení těla. Jednou z příčin bývá ischemická choroba srdeční čili ucpávání cév, problémy se se srdeční chlopní nebo přímo postižení srdečního svalu čili kardiomyopatie. Potíže mohou vzniknout náhle nebo jsou chronické. Více o tom, jak se projevuje dušnost u nemocí srdce a jaké příznaky ještě sledovat, čtěte zde.

Pro laika překvapivým důvodem dušnosti bývá chudokrevnost (neboli anémie). Je to přitom logické: chudokrevný člověk má málo hemoglobinu, který přenáší kyslík do tkání. Ačkoliv tedy jeho plíce i srdce pracují normálně, tkáně dostávají málo kyslíku.

Pokud se ale zadýcháváte při chůzi po rovině, potíže se zhoršují, a přitom se vaše fyzická kondice za poslední dobu nezhoršila, může jít o potíže s plícemi. Myslet je třeba na CHOPN neboli chronickou obstrukční plicní nemoc. Ta je častější u kuřáků, ale nemusí to vždy platit.

Kromě dušnosti, která se projeví i u běžných denních činností včetně mluvení, se u CHOPN přidává vykašlávání hlenu a lidé často trpí záněty horních cest dýchacích s vlhkým kašlem.

Podobné příznaky bude mít astma, které může vznikat nejen na základě alergické reakce. Typickým příznakem je hvízdavé dýchání, dušnost a svírání na hrudi, jako by se člověk nemohl nadechnout, protože průdušky jsou zúžené.

Potíže s dýcháním mohou nastat také v důsledku alergické reakce na nějakou látku. Projeví-li se jen lehčí dušností, kašlem, rýmou a podobně, postačí k akutní léčbě i volně prodejná antihistaminika. Opakující se situace je ale třeba řešit s lékařem.

Vážnější stavy mohou značit na rakovinu plic, která je bohužel zákeřná v tom, že ve chvíli, kdy se už se objeví potíže dýcháním, bývá už v pokročilém stádiu.

Rakoviny plic u žen přibývá, u mužů klesá

Běžné stavy dušnosti související se zahleněním můžete řešit sami podáváním volně prodejných léků usnadňujících vykašlávání hlenů. V případě CHOPN a astmatu je důležitá včasná diagnostika, protože neléčené nemoci zhoršují někdy i nenávratně stav plic. Nemocným uleví podáváním léků na rozšíření průdušek v podobě inhalátorů.

Záchrannou službu je třeba volat ve chvíli, kdy nemocný otéká zejména v obličeji, omdlévá, bolí ho na hrudi nebo má bušení srdce. Také ve chvíli, kdy potíže s dušností souvisejí s vdechnutím cizího tělesa nebo s pneumotoraxem, kdy se do plic dostane vzduch například po úrazu. Varujícím příznakem je rychlý nástup dušnosti i v úplném klidu, ten může značit plicní embolii.

Odborná spolupráce: docent MUDr. Milan Sova, PhD., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno

Bušení srdce při cvičení: Kdy je to normální a kdy zpozornět