Hlavní obsah

Umělé oplodnění: Rodiče si někdy chtějí zvolit pohlaví, o dárci vědí jeho charakteristiku

Foto: Shopping King Louie, Shutterstock.com

Foto: Shopping King Louie, Shutterstock.com

První české miminko roku 2023 se narodí už za pár dní. Možná to bude dítě, které přišlo na svět díky asistované reprodukci, takže nepřijde do zcela neznámého prostředí. V podobě embrya už tady na návštěvě bylo, a nejspíš se s pár lidmi „seznámilo“ ještě dřív než s vlastními rodiči.

Článek

Když se v roce 1978 narodila „ze zkumavky“ Louise Brown, byl to zázrak. Dnes je spíš zázrak, když žena otěhotní přirozenou cestou. Občas jsou však slyšet hlasy, zda metoda asistované reprodukce nefušuje pánubohu do řemesla. „Když vidím všechny ty procedury a složitost celého procesu, tak si to nemyslím,“ říká v novém dílu podcastu MUDr.ování embryoložka Sylvie Hlaváčová, která spolu se svým týmem pečuje o zárodky budoucích životů. „Takové názory slýchám většinou od lidí, kteří se problému neplodnosti nedotkli. Když pak někdo z rodiny problém má, tak změní názor,“ vysvětluje žena, jež prý na embrya mluví jako třeba paní učitelky na děti v jesličkách. A to i přes to, že se jedná de facto o genetický materiál. „Já osobně embrya vnímám jako život a s takovou opatrností a pokorou k nim přistupuji,“ říká.

Jako vedoucí laboratoře Sylvii Hlaváčové často připadne rozhodnutí, které embryo vybrat pro transfer do dělohy matky. Samozřejmě, to nejkvalitnější. Ale co když je takových „siláků“ k dispozici víc? „To se radujeme,“ směje se embryoložka a vysvětluje, že pak jdou odborníci retrospektivně po vývoji a vyberou takové, jež každý den odpovídalo tomu nejsprávnějšímu stadiu. Zbytek se podle přání rodičů zamrazí pro případné použití v budoucnu.

Foto: Marie Irová

Sylvie Hlaváčová vnímá svoji práci jako posláníFoto: Marie Irová

Dvojčata se už nerodí

Dřív se do dělohy transferovalo více embryí, protože metoda nebyla tak precizní a úspěšná. Šlo o sázku na jistotu, ta ale dnes není třeba. „Doporučujeme striktně jedno embryo. Pokud si žena přeje dvojčata, snažíme se jí vysvětlit, že vícečetné těhotenství je riskantní pro dítě i matku, zvlášť, je-li jí přes čtyřicet let,“ vysvětluje Sylvie Hlaváčová. Čtyřicátnic, které podstupují asistovanou reprodukci, je dost, ženy nad padesát let se na kliniku obracejí spíš výjimečně. „Většinou to jsou ty, které od nás jedno či dvě miminka mají a nechtějí to zamražené nechat ležet na pospas,“ říká embryoložka s tím, že u nás ale zákon umělé oplodnění ženám nad padesát let neumožňuje.

I tak se miminek rodí díky umělému oplodnění až jedna pětina ze všech narozených dětí a člověk se neubrání myšlence, zda si tím do budoucna nezakládáme na problém se slabší populací. Příroda přece ví, co dělá, když nedopřeje páru počít dítě přirozenou cestou. Ne vždy však asistovaná reprodukce řeší, co příroda „zanedbala“. Naopak, často napravuje to, co pokazili sami lidé. Ať už jde o úrazy, kvůli kterým pak nemůže žena otěhotnět, či životní styl, jenž nepřeje bezproblémovému početí.

Do čeho mluví příroda

Dá se zabránit tomu, aby se v budoucnu nepotkali sourozenci, pokud se oba narodí díky materiálu od jednoho dárce? „Máme pacientky z celého světa, snažíme se rozkládat nabídku dárců a dárkyň, neopakovat je často. U nás na klinice také hlídáme počet narozených dětí. Pokud je jich příliš, tak to neopakujeme,“ vysvětluje embryoložka mechanismus, který má riziko, že se potkají pokrevní příbuzní, snížit na minimum.

Páry, které žádají o asistovanou reprodukci s pomocí darovaného vajíčka nebo spermií, však většinou zajímají úplně jiné věci. Barva očí, barva vlasů, výška, váha. A samozřejmě pohlaví. A právě to je hranice, kterou by asistovaná reprodukce neměla překročit. „Volba pohlaví dítěte je pro mě za hranou. Samozřejmě je situace jiná, pokud by hrozila nemoc vázaná právě na pohlaví,“ říká Sylvie Hlaváčová. Ostatně ani ona sama neví, zda pro transfer vybrala děvče nebo kluka. Tady už se věci nechávají ještě pořád na přírodě.

Celou náročnou procedurou asistované reprodukce musí, pokud jde o tělesnou stránku věci, projít hlavně žena. A to i v případě, když je problém na straně muže. Jak chlap zvládá fakt, že nemůže mít děti? A proč se některé páry rozpadnou dřív, než se miminko narodí? A jaká je v dnešní době úspěšnost takzvaného umělého oplodnění? Celý rozhovor s embryoložkou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

Podcast MUDr.ování

O zdraví se zdravým rozumem. V podcastu MUDr.ování publicistka Lucie Šilhová zpovídá lékaře a další odborníky, kteří mají co říci o zdraví. Společně se tak snaží narovnávat zažité mýty, které kolují nejen po internetu.

Nový díl vychází vždy ve středu v 11:00 na webu Proženy.cz. Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

S kým jsme si povídali? Vedoucí brněnské laboratoře kliniky asistované reprodukce UNICA Mgr. Sylvie Hlaváčová, Ph.D. se věnuje oboru asistované reprodukce od roku 1996. Vysokoškolské vzdělání získala na Přírodovědecké fakultě MU v Brně v oboru Molekulární biologie a genetika. Při své práci se aktivně věnuje nejenom publikační a prezentační činnosti, ale i studiu neustále se vyvíjejícího oboru klinické embryologie. Je držitelkou certifikátu Senior clinical embryologist při ESHRE.

Reklama

Související témata:
IVF