Záškrt, tuberkulóza, spalničky… Jste imunní? Očkování v dětství celoživotní ochranu nezajistí

Není tajemstvím, že epidemiologická situace se zhoršuje. Ještě před pár lety se zdálo, že se díky proočkovanosti populace podařilo výskyt většiny závažných infekčních onemocnění snížit na minimum. V posledních letech se však některá z nich opět objevují na scéně a počet nemocných narůstá. A pokud se domníváte, že když jste proti těmto nemocem byli očkováni v dětství, máte „vystaráno“ na celý život, není to tak úplně pravda, upozorňují lékaři.

Z průzkumu společnosti Synlab vyplynulo, že tři čtvrtiny Čechů netuší, jestli je stále chrání očkování proti spalničkám nebo žloutence. Více než čtvrtina pak neví, zda má platné očkování proti tetanu. Podle údajů Světové zdravotnické organizace se výskyt spalniček v Evropě loni zvýšil o desítky procent, v České republice se letos potýkáme se zvýšeným počtem případů záškrtu.

Návrat těchto závažných onemocnění a jejich šíření jsou podle odborníků zapříčiněny nedostatečnou hladinou protilátek v populaci neboli nižší kolektivní imunitou. „Pokles kolektivní imunity ovlivnilo více faktorů. Kromě toho, že dnes určitá část populace očkování odmítá, mnoho dospělých lidí zapomíná, že protilátky z těla postupně vyprchávají, a ochrana po vakcinaci tak není celoživotní,“ vysvětluje Jarmila Bečvářová, lékařská ředitelka společnosti Synlab.

Počet lidí s tuberkulózou (TBC) v České republice meziročně vzrostl o 64 osob, stoupl i počet nemocných dětí. S TBC se loni podle dostupných dat léčilo 447 pacientů. Čeští plicní lékaři varují před dalším nárůstem. „Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením, je známo, že na východ od Česka není péče o tuberkulózní pacienty na takové úrovni jako u nás. Podíl TBC u osob narozených mimo Českou republiku loni činil 49,2 % (220 případů), z toho 140 je z Ukrajiny, což je téměř čtyřikrát více než před válkou. Ze Slovenska evidujeme 21 případů, z Rumunska a Vietnamu nám přibylo po 11 případech,“ říká lékař Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou z Fakultní nemocnice Bulovka. Nejnovější data také ukázala výrazný nárůst TBC u dětí do 15 let, z 11 případů jejich počet loni skokově vzrostl na 30.

Jedním z důležitých úkolů imunitního systému člověka je rozeznávat a ničit choroboplodné zárodky, které proniknou do organismu. Na tomto ochranném procesu se podílí imunita vrozená, kterou tvoří buněčný a humorální systém, a imunita získaná, jejíž nedílnou součástí jsou protilátky neboli obranná paměť proti konkrétnímu mikrobu, s nímž se jedinec setkal.

Dlouhodobou ochranu zajišťují tzv. protilátky IgG. „IgG tvoří tři čtvrtiny všech protilátek v krevní séru. Při vniknutí choroboplodného zárodku do těla dochází k aktivaci imunitního systému a produkci protilátek, které se podílí na jeho likvidaci. IgG protilátky přetrvávají v plazmě a při opakovaném setkání s patogenem navozují rychlou imunitní odpověď,“ popisuje Jarmila Bečvářová. Tyto dlouhodobé protilátky může tělo získat přirozeně nebo uměle. Přirozeně se protilátky vytváří při prodělání infekce.

Druhým způsobem je očkování. Vakcinací se do těla ve velmi malých dávkách vpravuje výrazně oslabený patogen daného onemocnění, který v organismu navodí protilátkovou odpověď. „Očkováním nelze navodit stejně velkou tvorbu protilátek jako při prodělání nemoci, ochrana po něm tak přetrvává výrazně kratší dobu. Pakliže se patogen organismu časem nepřipomene, vyprchá imunita úplně,“ upřesňuje lékařka.

Vzhledem k tomu, že prodělání některých infekčních onemocnění může být život ohrožující, jediná cesta, jak se proti nim bránit, je právě vakcinace. Přetrvání protilátek po očkování je ovlivněno řadou faktorů, jako je například zdravotní stav, věk, ale také typ vakcíny. Nelze proto s jistotou říci, jak dlouho ochrana proti určité infekci v těle přetrvá.

Během období, kdy je dítě v péči pediatra, je pravidelně přeočkováno podle očkovacího kalendáře, který se řídí doporučeními České vakcinologické společnosti. V dospělosti už si však platnost jednotlivých očkování musí hlídat každý sám. „Mnoho lékařů na potřebu přeočkování své pacienty upozorňuje, kontrola dodržování intervalů však není jejich povinností. Část populace navíc na prevenci ke svému praktikovi vůbec nedochází,“ zdůrazňuje Jarmila Bečvářová.

Ať už jde o povinná, nebo dobrovolná očkování, informaci o tom, zda máte proti konkrétnímu onemocnění stále dostatek protilátek, vám dá jednoduchý krevní test. Vyšetření hladiny protilátek pomůže identifikovat jedince, kteří potřebují posílit imunitní systém. Podle stavu naměřených protilátek lze pak udělat rozhodnutí o potřebě přeočkování. Doporučené intervaly přeočkování některých infekčních onemocnění najdete na webovém portálu České vakcinologické společnosti.

Přečtěte si, které nemoci se projevují jako chřipka a může jít o jinou závažnou infekci