Vyšetření PET/CT může zachránit život. Pomáhá včas odhalit nádory i zánětlivá onemocnění

Vyšetření PET/CT (pozitronová emisní tomografie kombinovaná s počítačovou tomografií) patří mezi moderní zobrazovací metody a umožňuje zobrazit nejen strukturu orgánů, ale i metabolickou aktivitu, tedy aktivitu jejich buněk. V tom spočívá její hlavní benefit oproti klasickému CT vyšetření.

Jde o specializované vyšetření. „PET/CT se nevyužívá jako první pro diagnostiku nádorů, je to jedna z dalších metod, která upřesňuje diagnózu v případě, že není z předchozích vyšetření zcela jistá, nebo se používá k co nejpřesnějšímu určení stadia onemocnění,“ vysvětluje profesor Hynek Mírka, zástupce přednosty pro léčebnou péči Kliniky zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň.

Velkou výhodou je, že toto vyšetření kombinuje dva typy informací: anatomické a funkční, díky čemuž může odhalit velmi malé nádorové ložisko, které ještě nemusí být viditelné na jiných zobrazovacích metodách.

„Ukáže nám metabolickou aktivitu tkání, tedy zda buňky spotřebovávají více energie, což je typické například pro nádorové buňky, umí odhalit metastázy v různých částech těla a rozlišit aktivní nádorovou tkáň od jizev nebo změn po léčbě,“ uvádí profesor Michael Doubek, přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU.

Tuto metodu využívají lékaři nejčastěji v onkologii, své místo má ale také v dalších oborech. V onkologii se PET/CT používá především k odhalení nádorového onemocnění, zjištění rozsahu nádoru, vyhledání metastáz, hodnocení účinnosti léčby i odhalení návratu onemocnění (recidivy).

„Vyšetření můžeme doporučit například u pacientů s lymfomy, nádory plic, tlustého střeva, prsu a u řady dalších onkologických diagnóz a rovněž v případech, kdy člověk trpí opakovanými horečkami neznámého původu,“ popisuje profesor Michael Doubek.

Pro pacienta jde o relativně jednoduché a nebolestivé vyšetření. Nejprve je mu nitrožilně podána malá dávka radioaktivní látky. Nejčastěji jde o látku podobnou glukóze, kterou buňky využívají jako zdroj energie – a nádorové buňky obvykle tuto látku přijímají ve větším množství.

Po aplikaci radiofarmaka je pauza dlouhá 45 až 60 minut, kdy se látka rozšíří po těle. Samotné vyšetření pak probíhá na přístroji, který připomíná klasické CT: pacient leží na vyšetřovacím stole, který se pomalu posouvá skrz přístroj. Snímání obvykle trvá 20 až 30 minut, celková doba strávená na pracovišti je dvě až tři hodiny. Po vyšetření může vyšetřovaný obvykle odejít domů.

Každá zobrazovací metoda poskytuje jiný typ informací. PET zobrazuje především funkci a metabolickou aktivitu buněk, sleduje, jak tkáně v těle využívají podané radiofarmakum, a tím dokáže odhalit buňky, které mají zvýšený metabolismus.

CT vyšetření naopak zobrazuje anatomickou strukturu těla, tedy tvar a velikost orgánů, kostí nebo nádorových ložisek, a magnetická rezonance (MR) pracuje na jiném principu – zachycuje chování buněk v magnetickém poli. Proto se tyto metody často vzájemně doplňují.

„Rozdíl mezi počítačovou tomografií a magnetickou rezonancí spočívá v tom, že CT používá rentgenové záření a MR pracuje na principu hodnocení magnetických vlastností tkání, nezatěžuje tedy tělo ionizujícím zářením. MR zobrazuje lépe zejména měkké tkáně (mozek, míchu), CT zase tkáně, jako jsou kosti nebo cévy,“ uvádí profesor Hynek Mírka.

Na obzoru je nová metoda, která odhalí včas návrat rakoviny a zvýší tak šanci na přežití!