Co je to sepse? Když se z nenápadné infekce stane drama! První příznaky otravy krve bývají nenápadné

Sepse je závažný stav, kterému se lidově říká otrava krve. Tento lidový název je ovšem zavádějící, protože může vyvolávat dojem, že jde o přítomnost bakterií v krvi. ve skutečnosti je to složitější. Jde o celkovou nepřiměřenou reakci organismu na infekci, která může být kdekoli v těle.

Sepse je život ohrožující stav, způsobený proniknutím infekce do těla. „Většinou jde o nějakou bakterii, teoreticky ale může vypuknout i virová sepse. Organismus začne proti patogenu bojovat, a to tak silně, že může začít ničit sám sebe a postupně tak může dojít k selhávání orgánů,“ popisuje praktický lékař Cyril Mucha, místopředseda výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Teoreticky se sepse může rozvinout u kohokoli, zvýšené riziko mají ale lidé, kteří jsou nějakým způsobem oslabeni. Mohou to být senioři, děti, diabetici, pacienti s autoimunitními onemocněními, dále lidé, kteří procházejí imunosupresivní, biologickou či onkologickou léčbou nebo jedinci s nedostatečnou výživou, například ti s mentální anorexií.

Vyšší riziko sepse je také také u osob, které mají v organismu jakýkoli cizorodý materiál, například cévní a kloubní náhrady nebo kardiostimulátory. Bakterie a viry se na nich mohou snáze uchytit a následně se vylučovat do organismu.

Oslabení lidé s vyšším rizikem rozvoje sepse by měli proto například při operacích, kde sepse hrozí, dostat preventivní antibiotickou léčbu.

Typickým příznakem sepse je střídavá teplota, která se mění v průběhu dne. „Pacient, který prodělává sepsi, může mít teplotu 37 ºC, chvíli na to 39 ºC a zanedlouho zase 37 ºC. Mohou za to prudké reakce organismu na vyplavování patogenů. Kromě toho pozorujeme u nemocných celkovou schvácenost, rychlý tep a zrychlený dech,“ uvádí lékař Cyril Mucha.

„Sepse se může projevit vysokými horečkami, poruchami vědomí, cyanózou (zmodráním kůže a sliznic, které nastává v důsledku nedostatečného množství kyslíku v krvi), poklesem krevního tlaku, zrychlenou srdeční činností a krvácivými projevy, tedy spontánním krvácením do kůže nebo sliznic,“ doplňuje lékař Milan Kratochvíl z brněnské kliniky SurGal Clinic.

Rozvinutá sepse se léčí pomocí antibiotik. Ideální je, když ve chvíli, kdy má pacient nejvyšší teplotu a existuje tedy nejvyšší pravděpodobnost výskytu konkrétního patogenu, lékaři odeberou vzorek krve a na základě laboratorních testů nasadí cílenou antibiotickou léčbu.

Existují ovšem také bakterie, které na antibiotika nereagují nebo jen velmi omezeně. Léčba těchto případů je pak mnohem náročnější. „Zpravidla je nezbytná hospitalizace a monitoring pacienta na jednotce intenzivní péče nebo na ARO, tedy anesteziologicko-resuscitačním oddělení, zahájení antibiotické terapie, odstranění infekčního ložiska, pokud je to možné, a v případě potřeby náhrada funkce postižených orgánů (například umělá plicní ventilace, dialýza nebo cílená oběhová resuscitace),“ vysvětluje lékař Milan Kratochvíl.

Po prodělané sepsi může dojít k poškození orgánů, záleží ale na tom, jak těžká sepse byla a jak radikální léčba musela být využita. Následkem může být poškození srdce, mozku, ledvin nebo plic, případně trvalé nedokrvení končetin či prstů. Když je však sepse včas a správně léčena, pacienty žádné dlouhodobé zdravotní následky provázet nemusejí. Rekonvalescence může trvat týdny až měsíce, nebo dokonce roky, v závislosti na závažnosti průběhu sepse a zdravotním stavu před rozvojem onemocnění.

Zlatý stafylokok způsobuje řadu problémů. Od kožních infekcí po život ohrožující stavy