Článek
Otravu jídlem si obvykle můžete přivodit konzumací kontaminovaných potravin nebo nápojů (třeba vody z neznámého zdroje), které obsahují škodlivé mikroorganismy, jako jsou bakterie, viry nebo parazité. Mezi nejčastější původce otrav patří bakterie Salmonella, Campylobacter, Escherichia coli (E. coli) a dále toxiny, například stafylokokový enterotoxin, clostridiový botulotoxin, toxin Bacillus cereus, plísňové toxiny a další.
Mezi nejrizikovější potraviny patří nedostatečně tepelně upravené maso, syrová vejce, nepasterizované mléčné výrobky, nedostatečně uvařené luštěniny, syrová zelenina a ovoce, pokud nejsou řádně omyté, či mořské plody.
Příznaky otravy jídlem
Že došlo k otravě jídlem, není vždy jednoznačně rozpoznatelné, objevuje se ale zpravidla několik typických rysů. Příznaky se většinou objeví náhle, často během několika hodin po požití kontaminovaného jídla. Patří mezi ně nevolnost, zvracení, vodnatý průjem, bolesti břicha, někdy i horečka a únava.
„V některých specifických případech ale mohou být příznaky podstatně vážnější, protože bývají spojeny s poškozením jater, ledvin, nervové soustavy a podobně. Oproti jiným trávicím obtížím bývá u otravy velmi zřetelná časová souvislost a postižení více osob, které konzumovaly konkrétní potravinu,“ popisuje lékařka Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.
Kdy se projeví otrava jídlem?
Vždy záleží na konkrétní příčině. „U některých toxinů, jako je například stafylokokový enterotoxin, se příznaky objevují již za jednu hodinu až šest hodin. U salmonelové nebo campylobacterové infekce je to spíše šest až 72 hodin, někdy i déle, nicméně nejčastěji se většina potravinových otrav projeví během prvních 48 hodin po požití kontaminované potravy,“ říká lékařka Jana Ježková.
Rizikovými potravinami jsou například špatně tepelně upravené maso, syrová vejce, nepasterizované mléčné výrobky nebo nedostatečně uvařené luštěninyFoto: Opat Suvi, Shutterstock.com
První pomoc při otravě jídlem
Základem je dostatečný přísun tekutin, ideálně spolu s minerály, protože ztráty vody a minerálů jsou tím, co může v některých situacích samo o sobě znamenat ohrožení zdraví.
„Můžete použít rehydratační roztoky z lékárny (ORS roztoky) nebo domácí rehydratační roztok s vodou, solí a cukrem. Největším rizikem je dehydratace, zvláště u dětí a starších lidí. V případě, že postižený nezvrací, je vhodná lehce stravitelná strava (suché bílé pečivo, vařená rýže, jablko bez slupky, banány), zcela zásadní je ale přísun tekutin,“ zdůrazňuje lékařka Jana Ježková.
Kdy vyhledat lékaře
„Varující příznaky, které mohou svědčit pro akutní komplikaci nebo vážnější onemocnění, jsou krev nebo hlen ve stolici či zvratcích, výrazné křeče v břiše nereagující na zavedenou dietu nebo živočišné uhlí, horečky, výraznější dehydratace, atypický průběh nebo potíže trvající déle než dva dny. V těchto případech je nutné vyhledat lékaře,“ uvádí Viktor Jakubík, praktický lékař z ambulance Synlab. Pomoc lékaře je namístě i v případě, že máte podezření na otravu u malých dětí, chronicky nemocných nebo oslabených starších lidí.
Léčba při otravě jídlem
Většinou se infekce sama vyléčí, ve výjimečných případech a při bakteriálních infekcích mohou být lékařem nasazena antibiotika. Zvracení většinou ustoupí během 24 hodin a průjem odezní obvykle do 72 hodin, mírný diskomfort, jako pocit nadýmání a podobně, může přetrvávat ještě několik dní.
Základem léčby je tedy vždy dostatečná rehydratace a následně časné zařazení lehce stravitelné dietní potravy. Případně se dají užít léky na zmírnění symptomů, například průjmu a žaludeční nevolnosti.
„Dehydrataci poznáte například podle suchého jazyka, poklesu krevního tlaku, sklonu ke kolapsům, tmavě žluté moči nebo méně častého močení,“ říká lékař Viktor Jakubík.
Základem prevence je hygiena
Mezi nejdůležitější preventivní opatření, která vás mohou ochránit, patří důsledné dodržování hygienických zásad a zdravých stravovacích návyků. Základem je důkladné mytí rukou před přípravou jídla, dostatečná tepelná úprava potenciálně rizikových potravin a čistota pracovních ploch i kuchyňských nástrojů.
Nezapomínejte pravidelně kontrolovat datum spotřeby u potravin, důležité je také dbát na jejich správné skladování. Vyplatí se velká opatrnost při manipulaci se syrovým masem, které je vhodné připravovat odděleně od ostatních surovin.
Opatrnost se vyplatí též v případě kontaktu s domácími mazlíčky (vždy si poté umýt ruce). Obezřetní buďte vždy při konzumaci potravin, u kterých není jasné, zda s nimi bylo nakládáno správně a byly zpracovány nezávadným způsobem.
Otrava jídlem
- Popis – Stav způsobený konzumací potravin nebo nápojů kontaminovaných škodlivými mikroorganismy (bakteriemi, plísněmi, viry, parazity) nebo jejich toxiny.
- Příznaky – Nevolnost, křeče a bolesti břicha, zvracení, vodnatý nebo krvavý průjem, únava, horečka a zimnice, dehydratace.
- Léčba – Doplňování tekutin a minerálů k prevenci dehydratace, šetrná dietní strava, klidový režim, užívání léků, které zmírňují symptomy, jako je zvracení, horečka či průjem, ve vážných případech lékař nasadí antibiotika nebo antiparazitika.
- Smrtnost – Otrava jídlem může ve výjimečných případech vést k závažným komplikacím, které ohrožují na životě.
- Prevence – Důsledné dodržování hygienických pravidel při nakládání s potravinami, mytí rukou, nekonzumovat potraviny s prošlým datem spotřeby a nepít vodu z neprověřených zdrojů.
