Jak rozpoznat trombózu včas? Udeřit může kdykoliv, v létě riziko krevních sraženin ještě vzrůstá

Přestože je trombóza často spojována s vyšším věkem nebo dlouhodobým ležením bez pohybu, například v nemocnici, překvapit může i mladé a zdravé lidi. Přesto: trápí-li vás občasné otoky nohou nebo křečové žíly, není to důvod k tomu, abyste se automaticky obávali trombózy. Tyto potíže jsou časté a samy o sobě obvykle riziko jejího vzniku nezvyšují.

Při hluboké žilní trombóze dochází k částečnému či úplnému uzávěru hluboké žíly krevní sraženinou (trombem). To způsobí otok a silnou bolest, pocit tíhy, napětí a tlaku v lýtku, kůže bývá teplejší, patrná může být i změna barvy, typické je fialovočervené zbarvení.

Velké nebezpečí spočívá v tom, že pokud se trombus nebo jeho část uvolní, může se krví dostat až do plic, čímž dojde k plicní embolii, která přímo ohrožuje život.

Ovšem i „obyčejná“ trombóza může zanechat trvalé následky. Nejčastěji jde o posttrombotický syndrom, kdy se kvůli poškození žil objevují dlouhodobé otoky, silné bolesti a změny na kůži. Prodělaná trombóza navíc zvyšuje riziko vzniku dalších sraženin.

>>> Krevní sraženina ohrožuje život. Poznáte trombózu a embolii?

Vysoké riziko trombózy mají zejména ženy v šestinedělí a v těhotenství, dále lidé po velkých operacích nebo úrazech, imobilní pacienti a osoby s genetickou dispozicí ke zvýšené tvorbě krevních sraženin. Více ohroženi jsou rovněž onkologičtí pacienti, ženy užívající hormonální antikoncepci nebo substituční hormonální terapii, obézní lidé a kuřáci; a obecně lidé starší 60 let.

Rizikové faktory se sčítají, takže pravděpodobnost vzniku trombu je vyšší například u starších obézních kuřáků.

Angiolog Patrik Jakubek, specialista v oboru cévní medicíny z kliniky Venova v Praze, vysvětluje, že trombóza vzniká při současném působení tří hlavních faktorů:

Ke zvýšenému riziku trombózy v létě přispívá horko, pobyt na slunci, mnohahodinové cestování a nedostatečný pitný režim. Při dlouhém sezení bez pohybu se zpomalí proudění krve v hlubokých žilách nohou, čímž roste riziko vzniku krevní sraženiny; v letadle navíc působí další faktory (nižší tlak, suchý vzduch).

Za kritickou hranici se považuje doba kolem 4 hodin nepřetržitého sezení – pak riziko roste zejména u osob s predispozicí. Po 6 až 8 hodinách bez pohybu hrozí problémy každému.

Otoky a tlak v dolních končetinách jsou obzvlášť v létě běžné. Varovné je, pokud se příznaky objeví jen na jedné končetině, především se jedná o náhlý otok lýtka nebo celé nohy, citlivost či bolest na dotek a teplejší kůže v postiženém místě.

„Zpozornět byste měli, pokud je otok výraznější na jedné končetině, přidá se bolest lýtka nebo stehna, pocit napětí, zarudnutí, zvýšená teplota kůže nebo náhle vystouplé povrchové žíly,“ popisuje angioložka Petra Zimolová z FN Motol a Homolka.

Kdy vyhledat lékaře? Vedle lokálních příznaků je nutné okamžitě vyhledat lékaře, pokud se objeví náhlá dušnost, bolest na hrudi, zrychlený tep a kašel, který může být i s příměsí krve. „Tyto příznaky mohou značit plicní embolii, tedy stav, který může být smrtelný,“ upozorňuje lékař Patrik Jakubek. Vyšetření probíhá i pomocí ultrazvuku.