Hlavní obsah

Zelenina, kterou ještě letos stihnete vypěstovat? Tahle!

Foto: thinsktock

Foto: thinsktock

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zkušení zahrádkáři už sklízejí plody své práce, ale ani vy, kdo teprve chcete začít, nejste úplně bez šance. Poradíme vám, kterou zeleninu si můžete ještě do podzimu vypěstovat.

Článek

Máte rádi rajčata, papriky a okurky? Tak ty si letos musíte už jen koupit. Ale přesto se dá najít řada jiných zeleninových druhů, které právě teď v srpnu lze vysévat nebo sázet.

Na co máte chuť?

Největší nabídka je v listové zelenině, zkuste saláty, polníček, roketu, špenát, exoticky znějící mizunu nebo mibunu. Stihnete také klasické ředkvičky, méně obvyklou vodnici, případně i bílou nebo černou ředkev a karotku. „Jednoduchá rada zní – vše, co má kořen, tedy roste pod zemí, pěstujte ze semínek a vše, co roste nad zemí, vypěstujete ze semínek nebo i ze sazenic,“ doporučuje Miroslava Paclová ze společnosti Hortiservis.

Foto: obi

Nemáte zahrádku, a dokonce ani balkon? Pak si bylinky můžete vypěstovat domaFoto: obi

„Během srpna je možné vysazovat ještě okrasné mini papričky a mini chilli papričky. Pokud je však chcete sklízet letos, použijte předpěstované keříky,“ radí Helena Ševčíková ze společnosti Hornbach. A když je vysadíte do květináčů, snadno je pak přenesete domů, když se ochladí.

Foto: hornbach

Pěstování salátu není složité, vyzkoušejte to třeba i v truhlících na balkoněFoto: hornbach

Foto: hornbach

Mini papričky vypadají dekorativně, a navíc jimi můžete ochutit mnohé pokrmyFoto: hornbach

Milujete ředkvičky?

Výsev ve druhé polovině srpna je ideální. Ředkvičky totiž mají krátkou vegetační dobu, která se pohybuje mezi 30 až 40 dny, proto je budete sklízet už koncem září. Z mnoha odrůd volte například Tercii, Kvartu, Kvintu, Faraon, Violu... Potřebují propustnou půdu s dostatkem živin a vláhy, ale toto pravidlo se dá zobecnit i pro ostatní zeleninu.

Foto: semo

Nemáte velké pěstitelské zkušenosti? Pak vsaďte na jistotu – ředkvičky, osvědčily se například odrůdy Tercia (na foto), Kvarta či KvintaFoto: semo

Zkusit lze i vodnici (Primera), která vypadá jako poněkud přerostlá klasická ředkvička a dobře chutná, nebo bílou či černou ředkev (jejich vegetační doba se pohybuje kolem 80 dnů). Potřebují dobře propracovanou půdu do hloubky kvůli délce kořene, existují však i odrůdy s kořenem kulatým.

Foto: semo

Vodnice Primera vám bude chutnat čerstvě sklizená nebo ji tepelně upravte, případně ji uskladněteFoto: semo

Je libo mrkvičku?

Obecně má karotka delší vegetační dobu, ale pokud byste bez vlastnoručně vypěstované mrkve nemohli dobře spát, kupte si například semínka odrůdy Rondo – při výsevu v polovině srpna lze sklízet koncem října (vegetační doba je kolem 75 dnů).

Foto: moravoseed

Netradiční tvar kulaté mrkve Rondo vám vyroste zhruba 75 dnů od výsevuFoto: moravoseed

Obraťme list

U salátů vybírejte z řady odrůd, avšak s ohledem na délku vegetační doby (80 dnů či více není výjimkou). Stihnete například Amur, Cassini, Rosemary, Larsen… Nechce se vám dlouho čekat? Pak jděte s dobou a saláty nebo i jinou listovou zeleninu pěstujte systémem „baby leaf“ – sklízet ji totiž můžete už kolem 30 dnů po vysetí a nemusíte čekat, než zcela doroste. Nedokážete-li si vybrat jednu odrůdu, volte Směs k řezu mladých listů, Směs Bowl a podobně.

Foto: dobrá semena

Kozlíček patří mezi nenáročnou listovou zeleninu, kterou využijete na salát. Pěstuje se ze semínek nebo sazenicFoto: dobrá semena

Foto: moravoseed

Nabídka salátů je velice pestrá, co třeba zkusit ledový Larsen?Foto: moravoseed

Vyset lze i roketu, na které si pochutnáte zhruba za šest týdnů, nebo třeba polníček (Large Leaved) – ten však musíte zasít nejpozději v polovině srpna, abyste ho sklidili před prvními mrazíky; jinak by musel přezimovat na záhonku. Stihnete i salát zvaný dubáček, se zelenými nebo fialovými listy, jemně ořechovou chutí, který vyroste přibližně za 50 dnů od výsevu.

Foto: moravoseed

Jméno salátu Dubáček dal tvar jeho listů. Pěstovat můžete zelenou (viz foto), ale i červenohnědou variantu, například Redin. Obě nabízejí dostatek živinFoto: moravoseed

Exotické štiplavky

Mezi méně známé druhy patří pikantní asijské listové zeleniny, které se označují jako greens. Vypěstujte si mibunu, mizunu, listovou neboli čínskou hořčici (Red Giant). I u ní můžete už zhruba 30 dnů od výsevu sklízet mladé listy, vhodné pro ochucení salátů, i když vegetační doba trvá zhruba dvakrát dlouho. Navíc jsou velmi zdravé, například mizuna mimo jiné obsahuje málo cukru, proto se doporučuje i diabetikům.

Foto: dobrá semena

Asijské listové zeleniny jsou nejen zdravé a chutné, ale také pěkné na pohledFoto: dobrá semena

Foto: dobrá semena

Lahůdkovou zeleninu mizunu využijete do salátů nebo ji můžete připravit jako špenát. Další plus? Listy obsahují hojně vitaminu C, draslíku a vápníku, naopak málo cukrůFoto: dobrá semena

A jaké jsou vaše zkušenosti? Podařilo se vám někdy „na poslední chvíli“ vypěstovat i zeleninu, o které zkušení zahrádkáři říkali, že už to nemůžete stihnout? Napište nám i ostatním čtenářům!

Související témata:

Načítám