Rakovinou střev onemocní čím dál víc mladých lidí. Jaké jsou příčiny a kdy jít poprvé na kolonoskopii?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny se v roce 2024 u nás léčilo s karcinomem tlustého střeva 31 300 jejích pojištěnců. Každoročně pak v Česku přibude zhruba sedm tisíc nových případů. S diagnózou kolorektálního karcinomu neboli nádoru tlustého střeva se dnes stále častěji potýkají mladí a aktivní lidé, často bez prokázané genetické zátěže. Stále více se ukazuje, že příčinou může být náročný životní styl a nezdravé návyky moderní doby, jako je nevhodné a nevyvážené stravování, sedavý způsob života a absence pravidelné fyzické aktivity, přemíra stresu a psychického vypětí.

Karcinom tlustého střeva a konečníku vzniká kombinací genetických faktorů a faktorů vnějšího prostředí, přičemž míra jednotlivých vlivů je u každého člověka různá. Některé nádory jsou prakticky 100% dědičné, na jiných se podílejí hlavně jiné příčiny. Zajímat byste se měli, zda se již tento typ nádoru vyskytl ve vaší rodině, u pokrevních příbuzných, což může znamenat zvýšené riziko.

„Ovlivnit můžeme pouze zevní příčiny, tedy nekouřit, udržovat si normální hmotnost, být fyzicky aktivní, jíst stravu bohatou na ovoce, zeleninu a vlákninu, omezovat spotřebu červeného masa, nepít alkohol, dbát na dostatečný přísun vápníku a vitaminu D,“ říká lékař prof. Ondřej Urban, člen výboru České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.

„Výskyt kolorektálního karcinomu se skutečně posunuje do mladších věkových kategorií. Příčinou je nadměrná expozice celé populace mnoha kancerogenním vlivům od početí až do vysokého věku. Patří sem třeba různé vlivy působící v těle matky, či dokonce na pohlavní buňky před početím, dále všechny negativní vlivy v průběhu života, například ty, které ovlivňují střevní mikrobiom. V souvislosti s nádory se dnes hodně hovoří o negativnímu vlivu potravin s vysokým stupněm zpracování, což jsou ty, jež jsou v řetězci zpracování nejdále od vzniku původní suroviny a většinou mají obal, který je potřeba roztrhnout,“ popisuje prof. Ondřej Urban. Ke vzniku nádorového onemocnění přispívá též obezita, nadměrná konzumace červeného masa, tučných jídel a cukru a nedostatek pohybu i spánku.

Onemocnění v prvních fázích mnohdy probíhá bez příznaků, což může vést k tomu, že je při podceňování prevence odhaleno příliš pozdě. Mezi varovné symptomy kolorektálního karcinomu může patřit nevysvětlitelné hubnutí, bolesti břicha, chudokrevnost (anémie), změny ve vyprazdňování stolice a přítomnost krve ve stolici.

Většina případů karcinomu střeva vzniká po 50. roce věku, proto je důležité, aby lidé starší 50 let absolvovali pravidelné screeningové vyšetření, které plně hradí zdravotní pojišťovny. Včasný záchyt je totiž klíčový pro účinek léčby, až 90 % pacientů může být při brzké diagnóze zcela vyléčeno. Screeningové vyšetření dokáže odhalit přednádorové změny nebo časná stadia rakoviny ještě před tím, než se projeví příznaky.

Lze říci, že první kolonoskopie by u „běžného“ člověka měla být provedena v 50. roce věku, další v pořadí se řídí nálezem při prvním vyšetření, nejčastěji se provádí za dalších 10 let.

„Vyšetření provádějí gastroenterologové s licencí pro metodu koloskopie. Stále je možné vyšetřovat preventivně také pomocí testu na přítomnost skrytého (okultního) krvácení do stolice. To je nejčastěji v režii praktických lékařů. V blízké budoucnosti vstoupí do praxe speciální krevní testy s vysokou přesností. V současné době gastroenterologové pracují na posunu věku pro vstup do screeningu na 45 let. Mimochodem screening kolorektálního karcinomu je v naší zemí velice úspěšný. Ve srovnání s rokem 2000 poklesl výskyt nádoru střeva o třetinu,“ uvádí lékař Ondřej Urban.

Až polovina Čechů zanedbává preventivní prohlídky, říká praktický lékař