Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rajčata i okurky patří mezi nejoblíbenější zeleninu českých zahrad. Jejich pěstování však není vždy snadné. V teplém a vlhkém období se často objevuje plíseň, která dokáže během několika dnů zcela zničit celou úrodu. Nejčastějším viníkem je plíseň bramborová u rajčat a plíseň okurková u okurek. Obě choroby se šíří velmi rychle, zvláště za deštivého nebo vlhkého počasí, a napadají nejen listy, ale často i plody a stonky.
Ačkoli plíseň může působit jako katastrofa, neznamená to nutně konec sezony. Včasný zásah, pravidelná kontrola a správná prevence mohou rostlinám výrazně pomoci. Jak na to?
Jak se pozná plíseň rajčat a okurek
Mezi hlavní rizikové faktory plísní patří vlhké počasí, zahuštěná výsadba, nedostatečné proudění vzduchu a zálivka přímo na listy. Právě kombinace tepla a vlhkosti vytváří ideální podmínky pro rychlé šíření infekce. Největší šanci na záchranu úrody mají ti, kdo plíseň rozpoznají včas.
- U rajčat jsou typickým znakem plísně tmavé skvrny na horní straně listů a šedobílý povlak na spodní straně, listy postupně odumírají. Na plodech se objevují tmavé skvrny, které jsou na omak tvrdé a vodnaté.
- U okurek bývají příznaky méně nápadné, ale stejně nebezpečné. Plíseň se na listech objevuje jako žluté skvrny mezi žilnatinou, které se později mění v hnědé suché oblasti. Listy žloutnou, zasychají a rostlina ztrácí schopnost vytvářet plody.
Tady už je pozdě! Chcete-li zachránit úrodu, musíte rostliny pravidelně kontrolovat a zasáhnout co nejdřív Foto: Mironmax Studio, Shutterstock.com
Jak ochránit zeleninu před plísní
Nejúčinnější obranou proti plísním je prevence. To znamená především správné střídání plodin, dostatečné rozestupy mezi rostlinami a pěstování odrůd, které jsou proti plísni odolnější. Zásadní je také rostliny nepřelévat a zálivku směřovat na kořeny – voda na listech je doslova pozvánkou pro houbové choroby. Zdraví rostlin kontrolujte pokud možno každý den.
- Okurky ocení pěstování na opoře, například na síti, plotě nebo na konstrukci, což zajistí lepší proudění vzduchu a sníží vlhkost na listech.
- U rajčat odstraňte spodní listy, které se dotýkají půdy. Je-li to možné, pěstujte rajčata pod střechou nebo v pařeništi, kde můžete lépe regulovat vlhkost.
Co dělat, když už plíseň udeří
Pokud už se plíseň objeví, je důležité zasáhnout okamžitě. Prvním krokem je odstranění napadených částí rostlin – listů, výhonů i plodů. Nevyhazujte je do kompostu, ale spalte je nebo odvezte mimo zahradu.
K dispozici jsou různé postřiky. Můžete zvolit chemické přípravky s obsahem mědi nebo ekologické alternativy na bázi přírodních výtažků (např. z přesličky, česneku nebo šťovíku). Ošetření je třeba provádět pravidelně a je vhodné i jako prevence, například po vydatném dešti.
Plíseň snadno zlikviduje celou úrodu. Všechny napadené části je třeba co nejrychleji odstranit a vyhodit tak, aby se nákaza dále nešířilaFoto: mayk.75, Shutterstock.com
Jak vyrobit postřik proti plísni na zelenině
Někteří zahrádkáři nedají dopustit na domácí postřiky. Oblíbený je například výluh z přesličky rolní, která má fungicidní účinky.
- Česnekový postřik proti plísním: 100 g nasekaného česneku zalijte litrem vody, nechte 24 hodin louhovat a poté přeceďte. Použijte jako postřik, ideálně vpodvečer.
- Mléčný postřik proti plísním: smíchejte 1 díl mléka s 9 díly vody a rostliny tímto roztokem pravidelně roste. Mléčné enzymy dokážou zpomalit růst plísní, a fungují tak jako přírodní ochrana.
