Článek
Zahrada se na podzim ukládá k odpočinku, ale péče o půdu tím nekončí. Právě po sklizni totiž nastává vhodná chvíle připravit záhony na další sezonu. Holá zemina zůstává během zimy vystavená dešti, větru i střídání teplot, což může zhoršovat její strukturu a podporovat erozi. Přitom stačí poměrně málo: i vrstva listí je lepší než půda ponechaná celou zimu napospas počasí.
Čím ochránit záhony přes zimu
Nemusíte nakupovat žádné speciální přípravky. Ochranu půdě dopřejete i pomocí spadaného listí, slámy nebo kompostu. Záleží jen na tom, jaký materiál máte k dispozici a co plánujete na záhonech příští rok pěstovat.
V přírodě chrání půdu rostliny, jejich zbytky nebo opadané listí. Pokud tedy po sklizni odstraníte všechnu vegetaci a zeminu necháte odkrytou, vystavujete ji dešti, větru a střídání teplot.
Když záhony na zimu správně zakryjete, zabráníte erozi i růstu plevele. Organický materiál se postupně rozkládá, živí půdní organismy a přispívá k tvorbě humusu. Ten zlepšuje strukturu zeminy i její schopnost zadržovat vodu.
Mulč jako jednoduchá zimní přikrývka
Prázdné záhony pokryjte zdravým spadaným listím, slámou, proschlou posečenou trávou nebo vyzrálým kompostem.
- Mulč pokládejte na vlhkou, nikoli rozbahněnou nebo zmrzlou půdu. Vrstva organického mulče by měla být souvislá, obvykle alespoň několik centimetrů vysoká.
- Vyzrálý kompost rozprostřete na povrch a nechte působit. Není nutné ho hluboko zarývat. Žížaly a další půdní organismy pomohou organickou hmotu zapracovat.
Tip: Mokré listí se může slepit, proto ho promíchejte s hrubším materiálem nebo rozdrťte sekačkou. Vyhněte se listům napadeným chorobami.
Nemáte dostatek organického materiálu?
Záhon zakryjte čistým kartonem bez lepicích pásek, plastových částí a sponek. Jednotlivé kusy pokládejte s přesahem a zatižte kompostem.

Vždy kontrolujte listí, které chcete v zahradě dále využívat. Zamezíte tak šíření chorob a škůdcůFoto: Mariana Serdynska, Shutterstock.com
Zelené hnojení na podzim
Pokud jste úrodu sklidili už koncem léta nebo začátkem podzimu, můžete zvolit zelené hnojení, které se pěstuje kvůli ochraně a zlepšení půdy. Kořeny pomáhají udržovat zeminu prokypřenou, porost chrání povrch před erozí a rostlinná hmota po odumření doplní organický materiál.
Využít můžete svazenku vratičolistou, žito, vikev nebo ozimý hrách. Jednotlivé druhy se liší dobou výsevu i odolností vůči mrazu, proto se vždy řiďte doporučením na obalu osiva. Některé druhy přezimují, jiné po silnějších mrazech odumřou a vytvoří ochrannou vrstvu.
Myslete přitom na střídání plodin. Rostliny patřící do stejné čeledi většinou sdílejí některé choroby a škůdce.
Tip: Jestli se k přípravě záhonů dostanete až koncem listopadu, může být na výsev zeleného hnojení pozdě. Pak raději využijte listí, slámu nebo kompost.
Rytí není nutné všude
Častý mýtus je, že je podzimní rytí povinné. U lehčí, dobře strukturované půdy totiž často stačí přidat kompost a nechat ji zakrytou. Hlubokým obracením byste snadno narušili půdní vrstvy a přirozené prostředí organismů.
U těžké jílovité půdy může mít rytí za vhodných podmínek smysl: větší hroudy ponechané na povrchu mráz postupně rozruší. Nikdy ale neryjte rozbahněnou zeminu, kterou byste snadno utužili.
Na jaře krycí materiál podle potřeby odhrňte, povrch mělce nakypřete a doplňte kompost. Zbytky slámy či listí můžete využít znovu pod zeleninu nebo keře. Cílem není mít záhony dokonale holé, ale udržet půdu chráněnou.







