Holotropní dýchání: pomoc, nebo fikce?

Metodu vyvinul na základě starých šamanských technik psychiatr českého původu Stanislav Grof se svojí ženou Christinou, který původně využíval v šedesátých letech pro psychanalýzu LSD. To mu však bylo zakázáno, takže musel hledat ten správný katalyzátor někde jinde. Našel ho v metodě řízeného intenzivního dýchání a s tím spojenými jinými stavy vědomí.

Seminář holotropního dýchání si můžete objednat stejně podobně jako třeba wellness víkend. Předcházet by mu měl pouze pohovor, nejlépe s lékařem psychiatrem. Ten by měl vyloučit kontraindikace - neměli byste mít třeba problémy se srdcem, trpět epilepsií, být těhotná... Další velmi podstatnou informací je váš psychický stav. Ačkoliv se tato metoda používá na zlepšení psychického zdraví, neměli byste v tuto chvíli trpět nějakou akutní psychickou poruchou. Semináře jsou organizovány většinou jako celovíkendové. Sejdete se s ostatními lidmi, většinou v počtu kolem třiceti účastníků, měli byste mít na sobě pohodlný oděv a den před tím nepít a nejíst žádná těžká jídla.

Účastníci se rozdělí do dvojic a „dýchá" vždy jeden z ní. Místnost, ve které dýchání probíhá, by měla být vybavená matracemi a polštáři, aby se nikdo nemohl zranit. Jeden ze dvojice si zaváže oči, ulehne a začne zhluboka dýchat. V místnosti by měl být klid, zní pouze rytmická hlasitá hudba, která má pro průběh velký význam. Tím, jak dýchající upadá do tranzu, mohou mu tuhnout končetiny a začínají se mu vybavovat různé vize a obrazy, více či méně příjemné.

Část dýchajících poklidně leží a věnuje se svým vizím pohrouženi do sebe, ale část se začne různě zmítat či pobíhat. Často mohou plakat, smát se - dýchání může být provázeno mnoha emotivními projevy. V tu chvíli nastává role druhého ze dvojice - „sittera". Ten musí dávat na dýchajícího pozor, aby se nezranil a případně, pokud bude dýchání provázet skutečně nepříjemný pocit, měl by ho společně s odbornými pomocníky ze stavu probudit. Po skončení celého procesu se kreslí tzv. mandaly (obrazy, které jejich zážitek vystihují) a probíhá také diskuse.

Ačkoliv by se zdálo, že dýchání nemůže nikomu ublížit a že se jedná na rozdíl od použití drog a jiných medikamentů o celkem neškodnou techniku, není tomu rozhodně tak. Ukazuje se totiž, že tato analýza v nás dokáže otevřít něco, co bylo dobře skryto. A je otázka, zda vůbec mělo přijít na povrch. Ačkoliv je část účastníků s průběhem velmi spokojena a na dýchání dochází opakovaně, existuje jistě důležitá část těch, kdo takové štěstí neměli. Naopak, jejich psychický stav se od té doby zhoršil, museli vyhledat odbornou pomoc a s následky bojovat. Budete mezi ně patřit i vy? Nebo jste si jisti, že jste odolní jedinci, kteří na to mají? To vám bohužel nikdo s jistotou dopředu nesdělí.