Jak kofein působí na mozek?

Působení kofeinu na organismus se neomezuje jen na zvyšování pozornosti. Jestliže nepřekročíte denní příjem 400 miligramů kofeinu, tedy čtyři až pět šálků (průměrné espresso má 75 mg), pak může konzumace kávy snižovat riziko infarktu, mrtvice i respiračních onemocnění, pomáhat hubnout (potlačuje chuť k jídlu), a působit dokonce jako mírné analgetikum.

Zároveň kofein zrychluje a zefektivňuje účinnost léčivých látek, jako je ibuprofen, paracetamol nebo kyselina acetylsalicylová – proto někteří tyto prášky zapíjejí kávou. Při překročení denního doporučeného příjmu ovšem kofein může vyvolat závislost a při nedostatku pak abstinenční příznaky (silné bolesti hlavy, depresivní nálada, útlum, bolesti svalů). Jak je to možné?

Kofein ovlivňuje centrální nervovou soustavu a je nejpoužívanější psychoaktivní látkou na světě. Patří do rodiny alkaloidů a jeho vliv na mozek je velmi silný: mění stav vědomí tím, že zvyšuje úroveň bdělosti, dále také působí na kognitivní (poznávací) funkce, tedy paměť, pozornost, koncentraci, pohotovost, orientaci v prostoru, vyjadřování a porozumění. Z psychologického hlediska má vliv na náladu, protože mění působení nervových přenašečů v mozku.

Kdy si kávu raději odpustit?

Od chvíle, kdy se probudíte, organismus po celý den přirozeně produkuje adenosin, který mimo jiné zodpovídá za pocit únavy. Kofein adenosin blokuje, proto dokáže oddálit nástup ospalosti a pořádně vás nakopnout. Tato interakce současně vede ke zvýšené produkci adrenalinu, jenž pak zrychluje srdeční i dechovou frekvenci a navozuje vyšší čerpání krve do srdce a plic. To všechno zní to výborně, ale má to háček.

V čem spočívá určité riziko? Po odeznění tohoto adrenalinem nabuzeného stavu se objevuje úzkost a podrážděnost, které lze snadno vyřešit dalším šálkem kávy… A právě takhle se můžete stát závislí. A to tím spíš, že kofein zvyšuje hladinu hormonu dopaminu a ten hraje při vzniku závislosti dvě důležité role: nadměrně dráždí centrum odměn a způsobuje útlum. Pokud si při zvýšené únavě zase pomůžete dávkou kofeinu, dostáváte se do bludného kruhu.

Proč by cholerici neměli pít kafe?

Proč nepřekračovat doporučený denní příjem? Podle některých studií kofein aktivuje přední mozkové laloky, které regulují pozornost a krátkodobou paměť; další studie poukazují na jeho schopnost pomáhat zachovávání vzpomínek. To ovšem platí pouze tehdy, když nepřijmete víc kofeinu, než je zdrávo. V takovém případě se totiž pozitivní efekty otáčejí – při nadměrné konzumaci oblíbený alkaloid výkonnost ve všech oblastech snižuje a vytváří nervozitu a napětí.

Hlídat byste si neměli jen množství přijatého kofeinu, nýbrž i dobu, kdy ho konzumujete: odpolední káva totiž dokáže narušit kvalitu večerního spánku. „Kofein oddaluje usínání, zhoršuje kvalitu spánku a zkracuje jeho délku,“ potvrzuje Jitka Bušková, neuroložka zabývající se spánkovou medicínou v NÚDZ a na 3. LF UK. První účinky kofeinu se objevují asi 15 minut po požití, v těle pak přetrvává až šest hodin. Pokud tedy chodíte spát třeba v deset večer, měli byste poslední kávu vypít nejpozději ve čtyři odpoledne.

Je to ovšem individuální. „Vnímavost vůči kofeinu je u lidí různá a závisí na výbavě konkrétních enzymů, které ho pomáhají zpracovávat. Říká se tomu genetický polymorfismus a je to podobné jako s alkoholem,“ vysvětluje biochemička a odbornice na výživu Michaela Bebová. Proto může jít někdo po kávě klidně za hodinku spát a jiný nemůže usnout dlouho do noci.

Dejte si do kávy místo cukru antioxidanty! Co to s vámi udělá?