Hlavní obsah

Jak to vidí chlap: Píše si s jinou a lže. Chci se rozvést

Foto: Prostock-studio, Shutterstock.com
2. 9. 2021

Doba mobilová dělá z žárlivých lidí koukoholiky. Také čtenářka Pavla se koukla muži do mobilu a zjistila, co vědět nechtěla. Flirtuje s jinou. A kdoví, co všechno spolu dělají, jede jí od té doby hlavou. Má se rozvést, když už mu nemůže věřit? Ve hře jsou ale i dvě děti. Co na to nekompromisní Josef Hausmann?

Článek

Čtenářka Petra (42) poslala na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz svůj příběh a požádala o radu.

„Dobrý den, vážený pane Hausmanne. Možná můj problém nebudete vidět jako problém, ale ráda bych znala na svou situaci mužský názor. Můj manžel se v posledních dvou letech choval jako puberťák, vyvrcholilo to tím, že se svou podřízenou měl minimálně nevhodnou komunikaci přes mobil (flirtování). Trávil s ní čas mimo práci a o všem mi lhal. Velmi mě to zranilo a zbořilo to vše, co mi dávalo jistotu, zkrátka mu nevěřím a obávám se, že už věřit nedokážu. On sám to nevidí nijak tragicky a je otrávený, když se spolu o tom bavíme. Nejraději by se tvářil, že se nic nestalo. Máme dva syny, nechci jim brát rodinu, ale chci, aby byl pro ně jejich otec příkladem rytířskosti, což asi není reálné. Za váš názor budu ráda, mám tendenci pálit mosty a být raději sama, než vedle někoho, komu nevěřím. Děkuji vám, Petra.“

Vážená paní Petro,

chování manžela nazýváte puberťáctvím zřejmě proto, že potřebujete nalézt výraz, který ho poníží a zároveň mu (nebo spíše vám?) dá možnost, že z toho vyroste. Puberťácký je na tom ale jen amatérismus, s jakým celkem běžný mužský výboj provedl, když jste se to dozvěděla i vy. Jeho chování jste mohla přesněji (leč beznadějněji) popsat jako chování statisticky průměrného muže. Samozřejmě, že on to nevidí tak tragicky – vždyť má nadále rád svou rodinu, stará se o ni a své avantýře nepřisuzuje zdaleka takovou důležitost jako vy.

Základním třecím bodem v soužití muže a ženy je rozdílnost jejich sexuálních strategií, kdy pro muže typické krátkodobé střídavé avantýry se dostávají do rozporu s dlouhodobou strategií většiny žen. Ženským obranným mechanismem je žárlivost, jejíž projevy mají mužům znechutit pošilhávání po jiných. S touto situací se nedá nic dělat, rodinnou atmosféru lze vylepšit jedině tím, že oba uberou – muž se bude trochu krotit a žena nebude rozdělávat obálky cizích dopisů, pardon, šacovat cizí mobil.

Na svou stranu nesprávně povoláváte i další slovo – rytířskost. Podle vás je tedy rytíř automaticky věrný a to stačí, i kdyby byl zbabělý či bez vznešené kauzy, za kterou by bojoval. Když si ale promítnete všechny ty historické reky, hrdiny a rytíře, vyznačovali se statečností a vším možným, jen ne věrností…

Ženy mají tendenci pálit mosty tak silnou, že my muži kolikrát nestačíme koukat. Z hlediska dětí je to však sobecké. Spálením mostu se vám uleví, dětem se ale strašně přitíží. Statistiky srovnávající osudy dětí vyrostlých bez otců s těmi, co otce měly ke každodenní dispozici, jsou zoufalé – a proto téměř nezveřejňované.

Vaše štěstí se ale až do konce života bude měřit štěstím vašich dětí. Veškerá svá rozhodnutí proto zvažujte z pohledu prospěšnosti či škodlivosti pro děti.

A nemyslete si, že eventuální příští chlap bude jiný. Má totiž s tím vaším společného pradědu Praproutníka. Z obdobného důvodu si nepolepší ani manžel, kdyby chtěl někde sehnat ženu nehaštěřivou a nežárlivou. A tak se hezky pohádejte a smiřte a pokračujte blátivou cestou vpřed. Jiná cesta není a šlapeme jí všichni – od posledního poskoka po krále a královny.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek