Tugendhat a další slavné funkcionalistické vily. Strohé, jednoduché a dokonalé linie začátku 20. století

Brněnská vila Tugendhat, kterou geniální architekt Ludwig Mies van der Rohe (1886—1969) postavil pro manžele Tugendhatovy, je zcela právem považovaná za ikonu světové architektury. Přestože jejím kvalitám je těžké se vyrovnat, najdeme u nás vícero skvostů 20. století, jež rozhodně stojí za to vidět. Udělejte si výlet…

Čelní představitel architektonického purismu Adolf Loos (1870–1933) po sobě zanechal úchvatné interiéry nejen v Plzni, kde najdeme jím navržené byty, vily i rezidence. Méně známá, přitom zcela jedinečná je také vila nacházející se na pražském Smíchově. Další perlu zdejšího funkcionalismu si nechal postavit právník Josef Winternitz roku 1932. Ani v tomto případě se rodina v novém domě příliš neohřála. Kvůli rasovým perzekucím musela roku 1941 místo opustit. Členové rodiny putovali do Terezína a nakonec do Osvětimi. Přestože vyvázly dvě ženy živé, vzhledem k dalším okolnostem už vilu nikdy nespatřily. Později sloužila jako mateřská škola a nyní ji může obdivovat veřejnost.

Kdo má rád architekturu 20. století, měl by si zcela určitě dopřát víkendový pobyt ve Zlíně. Výjimečně ale nyní nebude řeč o Tomáši Baťovi a jeho výstavbě, nýbrž o příbytku cestovatele Zikmunda (1919–2021). Abychom ale byli přesní, původně šlo o baťovský dům, ve kterém bydlel zlínský hejtman Josef Januštík. Načas se dokonce nemovitost stala majetkem oscarového režiséra Elmara Klose. Nicméně ve stavu, v jakém se vila s velkou pompou loni zpřístupnila veřejnosti, ji zanechal cestovatel Miroslav Zikmund. Z toho důvodu návštěvníci mohou obdivovat nejen její účelné, osobité zařízení, rozsáhlou zahradu a výhled na město, ale také spoustu artefaktů z jeho cest, včetně úchvatné sbírky knih.

Achitekt Otto Rothmayer (1892–1966) byl blízkým přítelem a také nejbližším spolupracovníkem Jožeho Plečnika. Vždyť také po něm přebral stavební správu Pražského hradu, a tedy se spolupodílel na jeho podobě. Ve vyhlášené rezidenční lokalitě pražského Břevnova si sám postavil dům pro sebe a rodinu. Svého času byla vila centrem kulturního života pražské inteligence, mimo jiné se zde často zdržoval i fotograf Josef Sudek. Dnes představuje významnou památku české meziválečné architektury a také jedinečný vhled do životního stylu tamních obyvatel.

Až budete v Brně, zkuste dát šanci méně známé funkcionalistické sestřičce věhlasné vily Tugendhat. Vila Stiassni vznikla na přelomu 20. a 30. let minulého století podle návrhu brněnského architekta Ernsta Wiesnera (1892–1966). Postavit si ji nechal textilní továrník Alfréd Stiassni s manželkou Hermine. Podobně jako Tugendhatovi ani oni si nové bydlení moc dlouho neužívali. Opustit jej museli po nástupu nacismu roku 1938. Po válce se vila Stiassni stala vyhledávanou rezidencí někdejší vládnoucí garnitury. Veřejnost může její zvenku puritánský styl a v interiéru prvorepublikový luxus obdivovat od roku 2014.

Udělejte si výlet za fotkou. Tady pořídíte krásné snímky!