Článek
Stačí se poprvé zakousnout a jste lapeni. Chuť napařovaných knedlíčků xiao long bao je natolik jedinečná, že na ně nikdy nezapomenete a toužíte si je dát znovu a znovu. Podobně jako dim sum jsou velmi návykové a po prvním hned počítáte, kolik jich ještě zbývá, a pokukujete po spolustolovnících, zda vám náhodou neujídají. No, hlídejte si je!
Ďábelská kombinace
Tajemství knedlíčků xiao long bao spočívá v kombinaci jemného těsta se šťavnatou náplní. Ta se u těch tradičních připravuje přidáním vychlazeného masového aspiku, tedy ztuhlého hustého vývaru, k mletému vepřovému masu. Během napařování v bambusovém košíku aspik roztaje a promění se v horký, voňavý vývar, který se pak ukrývá uvnitř každého knedlíčku.
Knedlíčky se ještě pro zvýraznění chuťového zážitku namáčejí do černého octa s čerstvým zázvorem a sojové omáčky. S tou to raději ale nepřehánějte, pokud si jí dáte víc, vaše chuťové pohárky si neužijí jemné vyznění náplně. Když do knedlíčku opatrně kousnete nebo ho lehce nakousnete, můžete nejprve vysrknout vývar a potom sníst zbytek. Dávejte ale pozor, bývá opravdu horký.
Kde se vzaly?
Historie této vyhlášené dobroty se začala psát v 70. letech 19. století v obci Nanxiang na předměstí Šanghaje. Dodnes je tam můžete ochutnat, protože knedlíčky xiao long bao jsou běžnou součástí šanghajské kuchyně.
Cestu ke světové slávě jim ale otevřela až tchajwanská restaurace Din Tai Fung v hlavním městě ostrova, Tchaj-peji. Proslavila je natolik, že dnes má pobočky po celém světě a nabízí je v řadě variant – od klasických vepřových přes kuřecí až po náplně se zeleninou, houbami nebo lanýži.
Slavné knedlíčky xiao long bao můžete ochutnat v restauraci Din Tai Fung v suterénu nákupního centra Taipei 101, které sídlí ve stejnojmenném mrakodrapu, jedné z nejznámějších dominant tchajwanské metropole.
Výroba v přímém přenosu
Pozorovat tu můžete za sklem i jejich výrobu. A věřte, je to opravdu koncert přesně naučených pohybů: každý z kuchařů má svůj přesně daný úkol, jeden odvažuje kousky těsta, další je vyvaluje na tenké placičky, ten vedle něho knedlíčky plní a čtvrtý skládá do bambusových košíčků a připravuje k vaření.
Lahůdka nevyjde ani draho, běžná porce zhruba na 150 korun a za ochutnání stojí i další zdejší lahůdky – například wontony (plněné taštičky z tenkého těsta) s krevetami a vepřovým masem v pikantní omáčce, smažená rýže s vejcem nebo křupavé okurky v chilli oleji. Ty jsou opravdu skvělé.
Jednotlivé pokrmy se vyplatí objednat na sdílení, abyste ochutnali co nejvíce různých chutí. Jen se musíte obrnit trpělivostí, rezervace tu nejsou možné a na stůl se dlouho čeká.
Kde ochutnat v Evropě?
Nejbližší pobočku vyhlášené restaurace Din Tai Fung najdete v Londýně, kde má několik provozoven. Na xiao long bao můžete zajít i v Česku, především v Praze, kde je nabízejí některé asijské restaurace. Vyplatí se ale ověřit si předem, zda je mají v aktuálním menu – ne každý podnik, který připravuje čínské knedlíčky, nabízí právě tuto variantu plněnou horkým vývarem.
Rady na cestu
- Na ostrov Tchaj-wan od letošního srpna létá z Prahy přímá linka společnosti Starlux Airlines. Let trvá zhruba 14 hodin a díky moderní flotile tohoto dopravce je velmi příjemný a pohodlný.
- Vízum nepotřebujete, pro občany České republiky platí bezvízový vstup až na 90 dní.
- Oficiální měnou je nový tchajwanský dolar (NT$), ceny jsou často podobné jako v Česku. Ve městech se kartou zaplatit dá celkem bez problémů, ale na trzích, v menších restauracích nebo stáncích bývá potřeba hotovost. Někde vám dovolí zaplatit i přes QR kód.
- Tchaj-pej má velmi dobře fungující městskou dopravu. Praktickou volbou je EasyCard, kterou lze použít v metru, autobusech a také k drobným platbám v řadě obchodů. Dobíjet ji lze na stanicích metra i v některých obchodech.
