Kolísavý cukr v krvi, oteklé nohy a padání vlasů? Ohrožuje vás nedostatek bílkovin

Proteiny představují energii pro tělo i mozek a jsou nezbytné pro obnovu tkání i buněk. Nejvíce těchto zásadních živin najdete v mase, rybách, vejcích, luštěninách, ve výrobcích ze sóji a mléka a v ořeších. Kolik byste jich ale měli sníst a kdo trpí jejich nedostatkem nejvíce?

Světová zdravotnická organizace doporučuje denní příjem 0,8 gramu na kilogram tělesné váhy – při nižší konzumaci hrozí riziko rozkladu vlastních bílkovin ze svalů. A to obzvláště v případě zvýšené fyzické námahy, kdy se potřeba kvalitních proteinů prudce zvyšuje. „Pro různé druhy sportů bych rozdělil hranici bílkovin od 1,6 do 3,2 gramu na kilogram. Veškeré studie, které jsou dnes známé, potvrzují pozitivní prospěch zvýšeného obsahu bílkovin ve stravě pro lidské tělo,“ říká Martin Schmiedl, lektor FitPraha a trenér ve Fitness clubu Řepy.

Za skupinu nejvíce ohroženou chronickým nedostatkem bílkovin považuje Lucie Tvrdoňová, výživová poradkyně z firmy Krabičkujeme, jedince trpící onemocněními, jako je anorexie a bulimie, a pak také děti: „Problém vzniká i u malých dětí, které odmítají maso a mléčné výrobky, a rodiče nehledají alternativy jiných zdrojů bílkovin.“ Trápí-li vás podobné starosti, nabídněte potomkům třeba luštěninové polévky či vajíčka na mnoho způsobů.

A co vegani? Jejich strava bývá často dávána za odstrašující příklad nevyváženosti – nejedí žádné živočišné produkty, které patří k nejvýznamnějším zdrojům proteinů. Podle Martina Schmiedla, který se skladbou veganského jídelníčku zabývá profesionálně, na tom nejsou zase tak špatně. „V dnešní době je na trhu spousta doplňků stravy i pro vegany. Ty zajistí dostatečný příjem bílkovin s poměrně slušným aminokyselinovým spektrem,“ říká k tomu. Problém vidí v něčem jiném: „Většina veganů bohužel neumí jídelníček poskládat tak, aby byl co nejkomplexnější.“ Ovšem i v případě, že se to podaří, by vegani neměli na doplňky stravy zapomínat.

Jak poznáte, že vám chybějí proteiny? Docela rychle. „Vinou nedostatku bílkovin kolísá cukr v těle, což se projevuje neodolatelnými chutěmi na sladké, nervozitou, špatnou soustředěností a horším spánkem,“ říká Lucie Tvrdoňová. Po prvním měsíci může docházet ke ztrátě či ochabování svalové hmoty a přibližně po dvou měsících k padání vlasů či lámání nehtů. „Tato časová rezerva je způsobena zásobami proteinů v těle a jejich přirozeným vytvářením,“ říká odbornice a dodává: „Dlouhodobě to však bohužel nestačí.“

Při dlouhodobějším nedostatku bílkovin ve stravě se objeví mnohem vážnější obtíže: snížená obranyschopnost, metabolické poruchy vedoucí až k obezitě a spousta dalších – od zpomalení růstu u dětí přes nesoustředěnost u studentů až po potíže s kostmi a klouby nebo nepravidelnou menstruaci. V některých vážných případech pak již pouhá změna stravy nestačí a je třeba navštívit příslušného odborníka.

1. Padání vlasů

Vlasy jsou tvořeny dvaceti různými aminokyselinami a proteiny, a při jejich nedostatečném příjmu tedy pokrývce hlavy chybí živiny a strádá. S tím se pojí i špatná kvalita nehtů.

2. Špatná nálada či deprese

„Nerovnováha cukru v krvi spojená s nedostatečnou konzumací bílkovin snižuje množství neurotransmiterů v nervové soustavě. Ty mají za úkol bojovat se stresem a jsou spojeny s pocity radosti a motivace,“ vysvětluje roli proteinů Lucie Tvrdoňová.

3. Špatné hojení ran

I drobné ranky vás trápí dlouho a zacelují se nekvalitně? „Bílkoviny mají v hojení ran velký význam, protože umožňují produkci bílých krvinek a následných procesů až po remodelaci rány,“ vysvětluje Martin Schmiedl.

4. Oteklé kotníky

Při nedostatku bílkovin chybí v krvi takzvaný onkotický tlak, který drží vodu uvnitř cév. Ta následkem toho uniká do okolních tkání a způsobuje otoky.

5. Oslabená imunita

„I bílé krvinky, které hrají důležitou roli v naší imunitě, je potřeba vyživovat základním stavebním kamenem – a to jsou bílkoviny. Při jejich nedostatku se tím pádem zhoršuje i imunita,“ říká Martin Schmiedl.

Tak co, nechybějí vám náhodou bílkoviny?