Kuchyňský ostrůvek se (ne)hodí všude! Můžete ho mít vy?

Kuchyňský ostrůvek lze proměnit v další část linky nebo z něj můžete vytvořit varné či mycí centrum, hodí se i jako jídelní či pracovní stůl, u kuchyní propojených s obytným prostorem funguje jako praktický dělicí prvek… Funkcí je mnoho, stačí si vybrat.

Základním kritériem pro realizaci kuchyňského ostrůvku je vhodná dispozice kuchyňského prostoru. „Kuchyně je jedna z mála místností, kde není dostatek volného prostoru, který musíte při skladování potravin, přípravě jídla, vaření a servírování neustále přecházet, žádoucí. V tomto případě je navržení ostrůvku nejlepším možným řešením. Jeho prostřednictvím se například varná zóna dostane doslova na dosah k místu, kde jídlo připravujete, a přitom se stačí jen otočit,“ připomíná Iva Vrbová z Kuchyňského studia Datart.

Pokud budete řešit prostor, pak odpověď zní NE v případě, že na něj není místo. „Obecně se doporučuje mít z každé strany ostrůvku volný prostor 120 centimetrů, ale z vlastní zkušeností vím, že postačí i 90 centimetrů,“ říká Zdeněk Kuchař ze společnosti Kika Nábytek. Oněch 120 centimetrů vychází z faktu, že kdybyste měli proti sobě dvě skříňky, jednu v lince a druhou v ostrůvku, měly by se dát souběžně otevřít (uvažuje se šířka dvířek 60 centimetrů). Ale přiznejme si – kdo bude otevírat dvoje dvířka proti sobě současně?

A kdy říci ostrůvku v paneláku ANO? Pokud propojujete kuchyni s obývákem, čili rušíte spojovací stěnu, pak ostrůvek může posloužit i jako dělicí prvek.

Chcete-li ostrůvku přisoudit funkci varné, případně i mycí zóny, pak jistě počítáte s radikální rekonstrukcí nebo teprve stavíte. A nejde jen o digestoř, kterou je třeba nad varnou zónou instalovat. „Musíte řešit přívod i odvod vody, a pokud plánujete plynový spotřebič, pak i přívod plynu, a to do prostoru. V tomto případě je ostrůvek velice náročný na instalaci a při běžně rekonstrukci, kdy uvažujete jen vyměnit starou linku za novou, vlastně nereálný,“ upozorňuje designérka Věra Tomíčková z Toto studia. A co reálné je? Když na ostrůvku počítáte s varnou deskou na elektřinu, protože elektro rozvody se snáz zabudují do podlahy.

Ostrůvek samozřejmě může sloužit i jinak. Subtilnější pojetí počítá například s mělkými skříňkami, pak je třeba jejich „záda“ opatřit pohledovou dekorativní deskou. „Hloubka skříněk může být ale nejen 60 centimetrů, ale i 80–90 centimetrů, což je stále dosažitelné,“ připomíná Zdeněk Kuchař.

Skříňky lze také smontovat zády k sobě a propojit je pracovní deskou. Ta je dnes k dostání v jednom kuse i do šířky 120 centimetrů a délky třeba 5 metrů, což je praktické na údržbu. Díky tomu lze z desky vyříznout v jednom kuse i atypický tvar beze spár. Zajímavě vypadá rovněž kombinace s barovým pultem, z boku například s vestavnou vinotékou a podobně.

Přestože volba velikosti je na vás, podle Věry Tomíčkové se doporučují minimální rozměry 90 x 60 nebo 90 x 90 centimetrů. „Ostrůvek rovněž musí být stabilní, někdy je nutné ho uchytit k podlaze,“ říká Věra Tomíčková. Využívá se například i kovová konstrukce zabudovaná do podlahy, na kterou se skříňky přišroubují či zavěsí. Ovšem prodávají se i mobilní ostrůvky na nožkách či na kolečkách s brzdami.

Pokud řešíte nejen ostrůvek, ale celou kuchyňskou sestavu, nepřehlédněte Chyby při pořizování nové kuchyně: Na tohle pozor!. Nezapomeňte ani na novou podlahovou krytinu. Jaká je Nej podlaha do kuchyně? Ta, co se snadno vytírá!.