Microgreens: Vypěstujte si čerstvou zeleninu v biokvalitě i vy

Microgreens či microherbs znamená v překladu minizelenina nebo minibylinky, které jsou plné vitaminů a živin. Navíc se vyznačují intenzivnější chutí a vůní než jejich „větší kolegové“. Proto je ideální konzumovat je v syrovém stavu, když dorostou do výšky pět až deset centimetrů. Pak už záleží na vaší fantazii, zda s nimi dozdobíte a dochutíte vařené jídlo, zeleninové či ovocné saláty nebo je přidáte do svačinových sendvičů.

Bez obav se můžete pustit do pěstování různých známých minibylinek, jako jsou bazalka, listový koriandr, máta nebo fenykl. Spoustu energie vám také dodají výhonky ze semínek listové, kořenové nebo košťálové zeleniny. Jako microgreens se osvědčily rukola, roketa, řeřicha, petržel, mrkev, brokolice, špenát i různé druhy salátů. Vyzkoušet ale můžete také mladé obiloviny, jako jsou například pohanka nebo v poslední době velmi populární zelený ječmen.

Dostali jste chuť si přece jen zasadit nějakou bylinku do půdy? Můžete začít třeba s přírodní léčivkou.

Vypěstovat microgreens či microherbs je velmi jednoduché, ale důležité je mít správný základ. A tím jsou vhodná semínka. V žádném případě je nekupujte v zahrádkářských potřebách. Tam dostanete většinou pouze ta, která se mají zasít do hlíny, a navíc bývají chemicky ošetřená.

K pěstování minizeleniny používejte pouze taková semena, která jsou výslovně určená ke klíčení a konzumaci, případně si kupte přímo speciální směs na microgreens.

Přestože minibylinky a minizelenina jsou jedinečným zdrojem energie, jejich pěstování je kupodivu velice levné a přitom ekologické. Z tohoto hlediska je nanejvýš pozitivní skutečnost, že nevytvářejí téměř žádný odpad. Navíc nepotřebují ke svému růstu elektřinu ani jiný zdroj světla či tepla. Nevyžadují žádná chemická hnojiva ani ochranné postřiky proti škůdcům. K růstu jim prostě stačí jen obyčejná odstátá voda a slunce.

K pěstování microgreens nebo microherbs nepotřebujete žádné speciální nádoby ani si nemusíte zakládat domácí skleník. Stačí si schovat pár kelímků od jogurtu, plastových krabiček od zmrzlin či zeleniny nebo plato od vajíček. Kromě toho většinou vystačíte s vatou. To se týká například řeřichy nebo rokety a obecně všech menších semínek. Náročnější zeleninu můžete také dát do speciálního substrátu určeného pro bylinkovou zahrádku nebo do vrstvy perlitu.

To se však netýká jen microgreens. Víte, že bez půdy můžete pěstovat i pokojové rostliny?

Jednou z nejrychleji klíčících rostlin je sice řeřicha, ale následující návod se týká vlastně všech drobných semínek. Ta totiž, patříte-li mezi odvážlivce, můžete nechat klíčit pouze ve sklenici s vodou, kterou postavíte na chladnější tmavé místo. Pak každých 12 hodin vodu vylejte, semena nechte okapat a znovu je vraťte do sklenice naplněné čistou vodou. Tento postup opakujte tak dlouho (většinou tak osm až deset dní), dokud se nezačnou objevovat zelené lístky.

Známějším a osvědčenějším způsobem je použití vaty, kterou je nejlepší dát do nízké misky nebo na umělohmotné plato od vajíček. Potom ji navlhčete vodou a rovnoměrně na ni nasypejte semínka. Všechno zakryjte na 24 hodin neprůhledným tácem nebo tmavou fólií. A pak už jen dbejte na to, aby byla vata stále dostatečně vlhká. Nejpozději za deset dnů se můžete pustit do sklízení.

Náročnější rostlinky, mezi něž patří třeba minisaláty nebo ředkvičky, je lepší zasít do speciálního substrátu nebo perlitu. Do nádoby před použitím udělejte na několika místech dírky, aby jimi mohla odtékat přebytečná voda. Na tenkou vrstvu substrátu nebo perlitu nasypejte semínka tak, aby měla mezi sebou minimálně centimetrové vzdálenosti.

Protože k vyklíčení potřebují tmu, po důkladném zalití je přikryjte fólií nebo je mírně zasypejte substrátem. Podobně jako u vaty, i tady dbejte na to, aby byl substrát neustále vlhký, většinou ho stačí zalít jednou denně. Zhruba po týdnu budete mít zeleninu v biokvalitě.

U microgreens i microherbs platí, že čím menší je rostlinka, tím má intenzivnější chuť. Zbytečně proto neváhejte a pusťte se do jídla. Uvidíte, že si pochutnáte.