Článek
I když neexistuje žádná univerzální a nejlepší rada, jak vychovávat děti, stejně jsou tací, kteří si myslí, že mají na rodičovský rozum patent. A pokud někdo vidí či snad dokonce dělá věci jinak, je třeba ho podrobit kritice. Čímž ještě víc znejistí už tak dost nejistou matku, která se od rána do večera trápí otázkou, dělám pro své dítě maximum? A dělám to správně?
Trend zrozený z nejistoty
Matka, která nekojí své dítě, je špatná matka. Ta, která ho kojí moc dlouho, také. A ta, která to provozuje na veřejnosti jakbysmet stejně jako ta, která – ó můj Bože! – dává při krmení dítěte přednost soukromí. A co plínky? Vy nepožíváte hadrové? Styďte se, takhle ničit planetu! A vy, co sice šetříte životní prostředí, ale plenky nežehlíte, to jste matka?! Tak bychom mohli pokračovat donekonečna, leckdo má názor a neváhá ho mamince vmést do obličeje.
Proč máme tendenci dávat nevyžádané rady? A proč v tom vynikají zejména druhé maminky malých dětí, když samy dobře vědí, jak dokáže nejistota paralyzovat jejich přirozené instinkty? V podcastu MUDr.ování se nad tím zamýšlí i klinická psycholožka Eva Němečková: „Tenhle trend se zrodil z nejistoty. Pokud jsem sama nejistá a poukážu na špatné chování druhé maminky, moje nejistota bude rázem menší.“ Jinými slovy, utvrdím se v tom, že nejsem jediná na světě, kdo neví, jak nejlépe pečovat o dítě. Jaká úleva. Ale na čí úkor?
I dobře míněná rada bolí
„Mateřství je samo o sobě výzva, na kterou se nemůžete dopředu připravit, protože každé dítě je jiné a vyžaduje jinou péči,“ říká psycholožka Anna Růžičková. A tak se snažíme okoukat od druhých, co se dá. Problém je, že okoukáváme hlavně na sociálních sítích, které s realitou nemají nic společného, jak varuje v podcastu MUDr.ování Eva Němečková.
Nereálné vzory generují nerealistická očekávání. Ta splnit nelze a kdo tohle neprokoukne, má zaděláno na solidní úzkosti. Když takové mamince, zklamné vlastní neschopností, ještě „přiložíte“ nějakou kritikou, může její stav přerůst v deprese. Možná svou poznámku myslíte dobře, ale nikdy nemůžete vědět, co maminku vedlo k jednání, které se stalo terčem kritiky. Třeba se jí netvoří mléko v důsledku nemoci. A možná má její prvňáček nadváhu, ale co vy víte, třeba měl původně mnohem větší a tandem matka + dítě problém úspěšně řeší. Nemůžeme zkrátka znát všechny faktory, kterým rodiče čelí, a tak bychom neměli soudit. Ostatně máme na to krásné české pořekadlo: ať si každý zamete před vlastním prahem.
Dokonalí vyčerpaní
Co v nás vlastně živí touhu být za každou cenu dokonalý rodič? „Strach,“ odpovídá bez váhání psycholožka Eva Němečková s tím, že obavu ze sociálního zavržení lze bio-evolučně vysvětlit. Nezapadneš, nepřežiješ. „Zároveň je to jedna ze silných lidských potřeb, být vidět, uznáván a někam patřit.“
Jenže pak na vás z Instagramu vyskočí fotka objímajících se sourozenců, zatímco vy doma od božího rána krotíte smečku šelem. Výsledek? Cítíte smutek a selhání. „Byla by ale chyba se teď snažit o podobnou harmonii, jakou vidíme na fotce. My jsme prostě my, a ne někdo jiný,“ radí Eva Němečková. A jak se bránit jevu zvanému „mom shaming“? Dobře prý funguje nějaká odzbrojující formule, jež tomu, kdo vás šikanuje, dá jasný signál, že se jen tak nedáte. „Děkuji za názor, ale dál budu dělat věci po svém.“ „Nevím, jak ty, ale já se nikdy nesnažím komentovat jednání druhých, byť leccos vidím odlišně.“
A pro vás, milé maminky, babičky, kamarádky, tety a další dobré duše, které se tolik snaží pro dobro druhých, mají psychologové také vzkaz: nesuďte volbu ostatních. Uvědomte si, kolik různých faktorů, které ovlivňují rozhodovací proces, existuje. Je tedy jen přirozené, že lidé docházejí k rozdílným názorům. „A spíš, než radu mějte po ruce vždycky podporu, objetí a pohlazení,“ konstatuje v podcastu MUDr.ování psycholožka Eva Němečková.
Podcast MUDr.ování můžete poslouchat v premiéře každou středu v 11:00 na Proženy.cz, na Podcasty.cz a na Spotify či Apple Podcasts.
