Nebožtíci vyprávějí. Objevte tajemné mumie!

Když se řekne mumie, většina lidí si asi představí starověký Egypt (nebo laciné horory), ale mumifikovaná těla zemřelých najdete i u nás. Nejčastěji se jedná o příslušníky mnišských řádů a šlechtice, jejichž těla byla přirozeně (zpravidla sušením) nebo uměle (vypreparováním vnitřností a balzamováním) uchována v co nejzachovalejším stavu.

Nebožtíci vyprávějí své příběhy v mnoha zákoutích České republiky, tak pojďte nasbírat inspiraci, kam se za jejich tajemnými osudy podívat.

Super mumie mají i v Mexiku!

Brno turisty neláká jen na věhlasný orloj připomínající dildo nebo vycpaného krokodýla, kterému říkají drak. Rozlehlá hrobka pod kostelem Nalezení svatého Kříže totiž dodnes nabízí poslední útočiště desítkám mumifikovaných kapucínských mnichů. Na poslední odpočinek se vydávali v recyklovatelných rakvích: měly výsuvné dno, takže když se mrtvý přenesl na místo, kde měl spočinout navěky, rakev se zespodu otevřela, nebožtík vyklouzl a rakev mohla být znovu použita. Mrtví tak byli pochováni rovnou na zem, jen s jednou či dvěma cihlami pod hlavou.

Děsivý je ale případ mumifikovaného těla Isabely Zinsendorfové – nebožačka totiž byla nejspíše pohřbena zaživa! Její ruce nesou viditelné stopy smrtelných křečí, což se přičítá moru, který tou dobou v Brně řádil. Kvůli němu se s pohřbením nečekalo obvyklé tři dny, než se smrt prokáže. Pokud si chcete poněkud morbidní výlet prodloužit, pokračujte v brněnské kostnici, která si ničím nezadá s kostnicí v Sedlci.

Které slavné brněnské mumii ukradli palec?

Podivuhodnou raritu evropského významu najdete v západních Čechách. V kryptách pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce v Klatovech leží zachovalá těla téměř čtyřiceti jezuitských mnichů a příznivců řádu z řad šlechticů, vojáků i měšťanů. Původně zde odpočívalo přes dvě stě nebožtíků, ale při opravě střechy kostela ve 30. letech 20. století dělníci narušili větrací systém a většina těl po stoletích odpočinku podlehla zkáze. Poslední pohřeb se tu konal na konci 18. století, kdy Josef II. z hygienických důvodů zakázal pohřbívání v kostelech.

Mumifikace mrtvých probíhala pomocí důmyslného systému větracích kanálů. Nebožtíci se ukládali do otevřených dubových rakví na chmelové šištice, které působily antisepticky, a díky proudění vzduchu se během několika měsíců těla vysušila do podoby, kterou můžete vidět dnes. Klatovské katakomby jsou otevřeny celoročně.

V Klatovech se nebojí: znáte fantastickou sochu spermie Jaroslava Róny?

Více než 350 let vzbuzuje údiv nebývale zachovalé tělo jeptišky Marie Elekty od Ježíše (1605–63). Zakladatelka kláštera bosých karmelitek v Praze nebyla po smrti odborně mumifikována, a přesto zůstalo její tělo naprosto neporušené. Z jejího hrobu údajně vycházela vůně fialek, a proto nechala představená kláštera rakev tajně otevřít. Sestry se nestačily divit! Rakev byla zaplavena černou páchnoucí tekutinou, nicméně samotné tělo zůstalo bez poskvrny.

Tajemná převorka bývala k vidění v kostele sv. Benedikta, který k hradčanskému klášteru přiléhá, ale nyní se řád přesouvá do klidnějšího prostředí Karmelu v Drastech. Jelikož byla matka Elekta vždy tam, kde se nacházela komunita jejích sester, stěhuje se s nimi také.

Někdo mumie vystavuje, jiný je pohřbívá.

V hrobce pod kaplí kostela sv. Petra a Pavla v západočeských Kralovicích najdete nestarší dochované české mumie. Jedná se o rodinnou hrobku zaniklého šlechtického rodu Gryspeků, kam se na poslední odpočinek ukládali dospělí i děti. Čtrnáct z nich dodnes spočívá v prosklených rakvích, na které se můžete podívat při návštěvě tohoto původně gotického kostela.

Kdybyste se po prohlídce raději přesunuli zpět do světa živých, jen 10 minut od Kralovic se autem dostanete k velkolepému klášteru Plasy. Příjemným bonusem může být před pár lety znovuotevřený knížecí pivovar, kde mniši po staletí vařili pivo.

Naši předkové Kryšpákům, jak mumiím říkali, ukradli šaty.

Nepříjemná záležitost vyrušila z poslední odpočinku významné vamberecké osobnosti. V 80. letech totiž výkopové práce u kostela sv. Prokopa, ve kterém byla mumifikovaná těla uložena, narušily kanalizaci, vinou čehož začalo do krypty zatékat. Mumie se ve vlhkém prostředí začaly rychle kazit a bylo nutné je přesunout. V roce 2000 byli nebožtíci uloženi do broumovského kláštera, kde je návštěvníci mohli při netradičních prohlídkách opět vidět. Jenže technické zázemí neumožňuje s prohlídkami pokračovat a v jednání je opětovný přesun do Vamberka, kam mrtví patří.

Tento odlehlý cíp východních Čech ale stojí za návštěvu, i když mumie bohužel v současnosti neuvidíte. V barokním klášteře Broumov se můžete ubytovat přímo v renovovaných mnišských celách. A to už je nějaký zážitek!

Mumie nejsou k vidění? Upečte si je z listového těsta!

Poslední unikát z našeho seznamu najdete v Pardubickém kraji. Od předchozích se liší tím, že jde o 3 000 let starou mumii egyptské princezny Hereret. Ve stálé expozici Městského muzea v Moravské Třebové je díky zcestovalému mecenáši Ludwigu Holzmaisterovi, který ji před více než sto lety zakoupil přímo v Egyptě. Zajímavé je, že ze samotné nebožky čouhají pouze chodila, zbytek je ukryt v krásně zachovaném malovaném obalu.

V Česku najdete další staroegyptské mumie ve sbírce Náprstkova a Hrdličkova muzea v Praze, dále pak na hradě Buchlov a zámku Kynžvart.

Znáte moravskotřebovskou legendu o plačící Anně?

Skon smrtelníky fascinoval od nepaměti, proto podobné expozice najdete na mnoha dalších místech po celé republice. Za zmínku určitě stojí záhadná krumlovská mumie sv. Reparata. Po přezkoumání světcových ostatků došlo k zajímavému odhalení: mumie je složená z koster hned tří mrtvých! Čelist patří dítěti a pánev ženě. Další hrobky bývají přístupné jen po domluvě nebo v určité dny v roce (např. během Noci kostelů).

Znáte podobná tajemná místa, která v našem výčtu chybí?