Článek
Jak jste asi zaregistrovali ze zpráv, koupit kvalitní med není hračka. „Opakované kontroly kvality medu bohužel potvrzují přetrvávající problémy s jeho kvalitou a pravdivostí údajů na etiketách. Prokazuje se, že výrobci klamně označují botanický i geografický původ medu, laboratoře odhalují jeho ředění či dobarvování, ale i přítomnost cizích cukrů,“ uvádí Mgr. Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Jak ale poznat kvalitu bez laboratoře? Jde to!
Co udělat v obchodě?
Co byste mohli udělat ještě před tím, než si med koupíte? Pár možností rozhodně máte:
- Dívejte se na cenu - kilo medu s cenovkou pod sto korun si nekupujte, kvalitu za takové peníze nikdo neprodává.
- Koukněte na složení - pravý med se skládá jen z medu, takže žádná aditiva, cukry a éčka.
- Podívejte se na barvu medu - záleží na tom, z jakých rostlin med je, ale v zásadě by měl být zlatavý a čirý, neměl by tvořit barevné vrstvy. Pokud zrovna nekrystalizuje, měl by mít v celé sklenici stejnou konzistenci. Na dně nesmí být kal.
- Vyzkoušejte hustotu - sklenici s tekutým medem otočte dnem vzhůru. Vzduchová bublina by se měla jen pomalu pohybovat, kvalitní med zůstane hustý i v teplé místnosti. Pokud narazíte na sklenici, v níž med krystalizuje, je to také známka kvality.
- Podívejte se na zemi původu - zdraví prospěšné bývají člověku medy z krajiny jeho vlastního původu – včelky totiž sbírají to, na co jste sami navyklí. „V jiných zemích bývá méně legislativních opatření, medy z tropických oblastí i Číny mohou obsahovat větší množství HMF – hydroxymethylfurfuralu –, který ale znehodnocuje prospěšné látky v medu. Čínské medy jsou povětšinou jen směs škrobu, kukuřice, třtiny a sirupů, nikoli med,“ říká včelař Václav Bunc z firmy Med z Roubenky.
Při výběru medu překontrolujte nejen etiketu, ale udělejte i pár dalších snadných testů jeho kvalityFoto: Mr Aesthetics, Shutterstock.com
Kde nakupovat?
Pozor na tržnice a malé obchody, v nich byly nejčastěji koupené medy, které pak neprošly testy. Ideální je kupovat od ověřeného včelaře anebo ve větších obchodních řetězcích. „Některé po dodavatelích požadují doložit testy kvality medu a například Lidl si jeho kvalitu kontroluje sám,“ říká jednatel společnosti Medokomerc Milan Špaček a dodává: „Balené medy kontrolujeme i nad rámec povinných testů. Prověřujeme hned 38 chemických látek, které tvoří charakteristiku medu podle druhu, země původu a dalšího. Nejde je ošidit. Jsou specifické stejně, jako třeba otisk prstu u lidí.“
Co udělat doma?
Už jste si pár sklenic medu koupili a chcete se ujistit, že je opravdu dobrý? Ochutnejte ho. Kvalitní by vás měl trochu zaškrabat v krku a měl by mít charakteristickou a nezaměnitelnou medovou chuť. Můžete také naplnit sklenici vodou a dát do ní lžíci medu. Kvalitní se hned nerozpustí, ale udrží formu a spadne na dno sklenice.
Z druhé strany byste se o kvalitu medu neměli bát, pokud po otevření najdete na povrchu vrstvičku světlejší pěny – jsou to vysrážené bílkoviny s pylem, které rozhodně nevyhazujte, ale naopak berte jako esenci cenných látek.
Rozhodně není špatným znamením ani to, že med krystalizuje. Opět to je přirozený proces, který ukazuje na kvalitu a na to, že nebyl tepelně upravený. Pokud chcete med „rozpustit“, tedy opět z něj udělat tekutý, pak ho stačí zahřát, ale pozor, abyste v něm nezničili vše léčivé, nesmí teplota přesáhnout 45 °C. Právě proto ho také přidávejte vždy až do vychladlého čaje.
Kvalitní med nezůstane navždy tekutý, ale začne dřív nebo později cukernatětFoto: Syda Productions, Shutterstock.com
Druhy medu
Medu existuje více druhů, z nichž každý má jinou specifickou chuť a vlastnosti.
Květový nebo nektarový med – pochází hlavně z květů rostlin, je dobře stravitelný, ale obsahuje víc pylových zrn – ačkoli je to zdroj přínosných přírodních látek s kladnými účinky, mohou s ním mít problém alergici. Podle dominantní rostliny může být třeba řepkový, slunečnicový, akátový nebo směsový. Je světlý a velmi brzy krystalizuje – s výjimkou akátového.
Květový pastovaný med – je to řízená krystalizace, kdy se krystaly medu mícháním zakulatí, a tím z medu vznikne pasta, která se dobře roztírá. „Nejčastěji se provádí pastování u květového nebo smíšeného medu, který má tendenci rychle krystalizovat. Do pastovaného medu se nic nepřidává, tudíž z něj nemusíte mít obavy,“ vysvětluje Václav Bunc.
Barva medu může být různá – záleží na rostlině, na které včely sbíralyFoto: Alessandro Cristiano, Shutterstock.com
Medovicový čili lesní med – pochází z medovice, kterou nejčastěji produkují mšice, které se živí šťávami listnatých i jehličnatých stromů, hlavně smrků a jedlí. Mšice z těchto šťáv využijí potřebné složky a zbytek vyloučí ve formě medovice. Včely ji odebírají a zpracují v med. Medovicový med se vyznačuje výraznější chutí a vydrží delší dobu v tekutém stavu.
Smíšený med – je směsí medovicového a květového, pochází hlavně z toho, co kvete na konci léta. Jeho vlastnosti závisí na druhu rostlin. Je kvalitní a krystalizuje právě podle toho, z jakého zdroje pochází.
Kde kupujete med vy?
